Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přednesu stanovisko poslaneckého klubu hnutí ANO.
Projednáváme dnes novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kterou předložilo vládě ministerstvo financí. Jako Česká republika potřebujeme být nejen pro české, ale i světové investiční společnosti a investiční fondy vítanou destinací a hrát roli na světové investiční mapě. Zároveň je ale důležité oblast investic a investičních fondů ne snad regulovat, ale mít nad ní dohled. Moderní ekonomický subjekt během svého života prochází rozhodnutími, jak vynaložit své prostředky nejefektivněji, spotřebovávat nebo opačně odsouvat současnou spotřebu a investovat směrem ke zvýšení vlastní budoucí spotřebě. V ekonomické teorii je předpoklad, že subjekt v ekonomickém prostoru se chová racionálně s ohledem na maximalizaci svého užitku, z čehož vyplývá, že ekonomické subjekty budou omezovat současnou spotřebu a budou realizovat investice s potenciálem zvýšení budoucího užitku.
Investice je aktivum, které podnik vlastní buď pro to, aby zvětšil své bohatství prostřednictvím takovýchto výnosů z tohoto aktiva, jako je úrok, dividenda, autorský honorář a nájemné, nebo aby aktivum kapitálově zhodnotil, zde aby získal jiné užitky plynoucí investičnímu podniku z držby daného aktiva. Zejména v současné situaci, kdy v Česku čelíme historicky bezprecedentní inflaci, lidé logicky začnou hledat investiční možnosti a příležitosti, jak si udržet hodnotu svého majetku. Investiční fondy a investice do složitějších finančních instrumentů jsou tak dnes stále vyhledávanější cestou, a s tím bohužel ruku v ruce roste riziko podvodů a toho, že už jako investor svoje peníze nikdy neuvidíte. To nemluvím o standardním a logickém investičním riziku, ale právě o záměrných podvodech a dalších kriminálních aktivitách.
Téměř každý pátý drobný investor v České republice snižuje objem svých investic, aby mohl pokrýt náklady na rostoucí výdaje v domácnosti. Vyplývá to z průzkumu investiční společnosti eToro, který se čtvrtletně provádí mezi 10 000 drobnými investory ve třinácti zemích. V Česku se průzkum konal koncem září mezi tisícovkou respondentů. Zatímco pětina všech českých investorů omezuje investice, aby zaplatila rostoucí výdaje za domácnost, 14 % tak činí proto, aby si vytvořilo nouzové úspory, 8 % si pak ponechává hotovost na investice, až se trhy začnou zotavovat.
Důvěra českých drobných investorů se za poslední rok pak snížila o deset procentních bodů na 64 procent, ukázal průzkum. Se zpomalující se světovou ekonomikou i válkou se mění i investice do českých startupů. Většinou nezanikají, ale investoři jsou přísnější. Není to překvapivé. V zahraničí už s tím zkušenosti mají. Startupy nezískávají bezmezně tolik peněz jako kdysi a dopad opatrnějšího přístupu se objevuje i v tuzemsku.
Spojené státy americké patří mezi největší země dle počtu realizovaných investic v České republice. Nejvíce investičních projektů je podle agentury Czechlnvest zaměřeno na automobilový průmysl, strojírenství, letectví nebo vývoj softwaru. Jen připomínám, že investiční společnosti v Česku mívají právní formu akciových společností. Zpravidla se jedná o dceřiné společnosti obchodních bank, které jsou na základě udělení licence od České národní banky oprávněny vykonávat následující činnosti:
Funkci obhospodařovatele: Jedná se o obhospodařování majetku investičních či podílových fondů včetně investování a řízení souvisejících rizik.
Funkce administrátora: Jedná se o administraci investičních a podílových fondů. To zahrnuje vedení účetnictví, právní služby, oceňování majetku, řešení stížností a reklamací, nebo také výpočet hodnoty akcií či podílových fondů.
Další povolené funkce: Mimo jiné již výše vypsané mohou investiční společnosti také současně provádět úschovu a správu investičních nástrojů těchto fondů, a to včetně přijímání a vydávání pokynů týkajích se souvisejících investičních nástrojů. Investiční společnosti mohou rovněž obhospodařovat majetek i dalších zákazníků na základě individuálních smluv či poskytovat finanční poradenství.
Návrhem zákona se transponuje pravidlo, podle něhož bude sdílení klíčových informací splňující požadavky nařízení PRIIPs, považováno za splňující požadavky rovněž podle směrnice UCITS, respektive podle transpozičního ustanovení v ZISIF. Vzhledem k ryze technicistní povaze novely, která nemá dopad na věcnou stránku právního předpisu, je předkladatelem navrhována výjimka z RIA.
V současné době je tak třeba přizpůsobit stávající právní stav v Česku směrnici Evropského parlamentu a Rady, konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2021/2261 ze dne 15. prosince 2021, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o používání sdílení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.
Podle důvodové zprávy stanoví tato směrnice, že povinnost poskytnout investorům tzv. klíčové informace lze do budoucna splnit poskytnutím klíčových informací stanovených jiným právním předpisem, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sdílení klíčových informací týkajících se strukturovaných realizovaných investičních produktů a pojistných produktů a investiční složky.
Klíčové informace jsou informace poskytované investorům, než provedou investice. Náležitosti, formu a jazyk sdělení upravuje stávající zákon o investičních společnostech a fondech. Každá investiční společnost musí mít webovou stránku. Sdělení se však poskytují rovněž v listinné podobě bez úplaty a zahrnují i vypočítávání odměn nebo složení výboru pro odměňování, jak je zakotveno už ve stávajícím zákonu.
Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby implementace evropského právního předpisu. Nesplněním této povinnosti by se ČR vystavovala riziku zahájení řízení o nesplnění povinnosti ze strany Evropské komise a následně také finančním sankcím. Jako poslanecký klub hnutí ANO podporujeme schválení této novely. Děkuji za pozornost.
