Abych se vrátil k tomu, co Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dělá. Tak primárně naplňuje strategii 2020/2030+ a při svém jednání a rozhodování rádo vychází právě z dat, které získává, postupně interpretuje a z pokusného ověřování. Je to něco, čím navazujeme na ten vývoj, který byl předchozí, který jde přes mého předchůdce Petra Gazdíka k Robertu Plagovi a k těm dalším. A já jsem rád, že jak koalice, tak opozice chápou, že vzdělání je důležité. A jsem rád, že když se o tom bavíme a nejenom na tomto místě, ale také na výborech nebo v kuloárech, tak vlastně panuje shoda na tom, že jednou šancí, jak překonat problémy, které máme a které jsou opravdu velmi objektivní, ty důvody jsou velmi objektivní, tak je to kvalitní vzdělávání. A za to vám chci poděkovat, protože musím říct, že jsem to čekal horší, ale je vidět, že i opoziční poslanci, poslankyně si uvědomují, že budoucnost České republiky je právě v kvalitním vzdělávání a že se na tom musíme shodnout, jinak to skutečně nejde.
A říkal jsem, že budu stručný a zkusím tedy telegraficky minimálně říct, čím se zabýváme. Tak v současné době připravuje ministerstvo dlouhodobý záměr vzdělávání a stanoví základní priority. V rámci toho se zabýváme otázkou jednotných přijímacích zkoušek a jejich digitalizace také, což si myslím, že je velmi důležité a že jisté problémy v tom systému existují. Pokusně ověřujeme to, jakou roli má mít ta státní část a jakou si mohou ty školy stanovit samy. A je to myslím na dobré cestě. To, na čem jsme se nedávno shodli, a to je zase otázka, která je velmi důležitá nejenom pro naše děti, ale pro osud České republiky, je otázka odborného vzdělávání, tedy jak na středních odborných školách, tak na vyšších odborných školách. Takže jsme se shodli v rámci tripartity dokonce na spolupráci ve směru duálního vzdělávání, a to si myslím, že je něco, co už jsme tady měli mít dávno, ale nějak se to zastavilo, takže doufám, že to nastavíme dál.
A jsem rád, že ta shoda panuje nejenom mezi vládou a zaměstnavateli, ale že to podporují také zaměstnanci a jejich zástupci. Navážu také na paní ministryni Langšádlovou trošku. Vy jste se ptali, jak je to s podporou vědy. Tak nepochybně ta internacionalizace vědy v České republice postupně probíhá. Kdybyste si dali práci nebo kdybyste získali ty informace, tak zjistíte, že máme celou řadu akademických nebo výzkumných pracovišť, která jsou natolik dobrá, že se do nich vlastně hlásí mladí vědci, a nejenom mladí, ale i renomovaní vědci z celého světa, a je to čím dál tím obvyklejší jev.
Takže pokud jde o tuto stránku, nemám obavy. Naše věda možná není tak efektivní jako v Rakousku nebo v Německu, ale postupně se ten, ta mezera se zaplňuje a vyrovnává se to a myslím si, že ten trend je opravdu velmi zajímavý.
Pokud jde o internacionalizaci, rád bych také zmínil význam vědecké infrastruktury. A Česká republika je jednou z mála zemí střední a východní Evropy, kde taková vědecká infrastruktura existuje. My samozřejmě podporujeme i tyto aktivity. A jeden z efektů, které, který je důležitý, je také to, že do tohoto zařízení mohou přijíždět a přijíždějí vědci z jiných zemí, nejenom z Evropské unie. Mohou přinášet know how, mohou tady testovat, mohou, mohou zapojit do té své aktivity mladé české vědce. Takže i z tohoto hlediska si myslím, že ty obavy o to, že bychom opravdu vědecky nestačili světu, tak jsou opravdu liché.
Zároveň s tím se zabýváme také novelou vysokoškolského zákona, to už tady paní ministryně zmínila. Děláme to samozřejmě společně, protože některé otázky se překrývají, takže to je určitě důležité. Ale kromě toho, že spolupracujeme s paní ministryní, tak také pravidelně spolupracujeme jak s Radou pro vědu a výzkum, tak s Českou konferencí rektorů.
A to si myslím, že je také důležité nastavit financování na vysokých školách, například tak, aby asistenti pracující na pedagogických fakultách neutíkali z těch škol, tak považujeme za zcela stěžejní, protože bez učitelů, bez těch, kteří učí, ti učitelé, by se ten systém samozřejmě mohl celý zhroutit. Takže řešíme teď otázku institucionálního financování vysokých škol. K tomu jsme si obstarali data, 16. a 17. února budu tuto otázku probírat na České konferenci rektorů. Ale ještě mezitím se rozjedu na univerzity po republice a budu to diskutovat s nimi odděleně. Je to věc, která je samozřejmě velmi důležitá. A některé ty rozdílnosti, které jsou třeba v platech vysokoškolských pedagogů, tak jsou jen těžko zdůvodnitelné.
Kromě toho, co se odehrává na poli vědy a vysokých škol, tak jenom chci připomenout, že Česká republika a vláda této, vláda České republiky také podporuje budování významných infrastruktur, například se jedná o tak zvané kampusy na Masarykově univerzitě v Hradci Králové na UK a na Albertově. Je to projekt, který je samozřejmě velmi důležitý a který zase pomůže pozvednout úroveň naší vědy v oblasti farmacie nebo v dalších oborech. A je to opravdu projekt velký, který pochopitelně je ohrožen tím, že výrazně stouply ceny stavebního materiálu a prací. A vzhledem k tomu, že když se tendrovalo, tak ty ceny byly jinde. Bylo to před řekněme třemi, čtyřmi lety. Tak samozřejmě hledáme cesty pro to, abychom dokázali to, na co jsme dostali od Evropské unie prostředky a jedná se až o 10 miliard, tak abychom dokázali využít smysluplně tak, aby tyhlety, tyhlety projekty byly realizovány zase ve prospěch celé České republiky. To je pokud jde o vědu a vysoké školství.
Pochopitelně že takovou klíčovou oblastí, kterou se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy zabývá, je regionální školství. V regionálním školství kromě dlouhodobého záměru vzdělávání pracujeme na revizi rámcových vzdělávacích programů. A chceme tedy modernizovat, modernizovat české vzdělávání na základních a středních školách a samozřejmě i v předškolní oblasti. Tak pokud jde o tu revizi, tak předpokládáme, že by příprava a propsání do curricul mělo být ukončeno během letošního roku s tím, že bude příští rok testováno a pak bude zavedeno přímo. Ale je to samozřejmě trošku složitější věc. Nejde jenom o ten papír, nejde jenom o to, co napíšeme, ale je třeba také implementovat ty plány a pomáhat i školám v tom, aby propsali tu modernizaci ve školských vzdělávacích programech. To si myslím, že se snad podaří. Minule, při minulé revizi bohužel tedy asi selhala komunikace a přesvědčování, proč vlastně takovou věc děláme. Doufejme, že tentokrát přesvědčíme víc než 10 % škol, jako to - oproti roku 2004. Takže to je jedna věc.
A druhá věc je, můžeme mít tedy krásné papíry, ale musíme implementovat a pomáhat tedy nejenom školám metodicky, ale také připravovat na to učitele, takže se zabýváme podporou i pregraduálního vzdělávání na pedagogických fakultách. Samozřejmě v rámci toho systému bychom rádi individualizovali vzdělání. A rádi bychom také podpořili školy ve vyloučených lokalitách, i na tom se pracuje, ty projekty už běží v současné době. Máme vytipováno čtyři sta škol v těch vyloučených lokalitách, z nichž už téměř tři sta v tom programu je, mohou čerpat prostředky a dokonce dostávají metodickou pomoc. A je to zcela přirozené. Zbavit se problémů vyloučených lokalit lze jenom tím, že budeme poskytovat kvalitní vzdělávání a přivedeme děti do školy. Takže je to něco, co zase pomůže České republice, a to i v sociální oblasti.
Kromě toho jsme začali výrazněji podporovat také rozvoj školské infrastruktury a bohužel tady nikdo víc než deset let nesledoval demografický vývoj, ani to, že vznikají nové satelity kolem velkých měst. A najednou se divíme, že není dostatek míst na základních a středních školách, zejména v některých oblastech. Takže i tuhletu otázku se nám daří postupně řešit. Ale není to něco, co bude hotovo ze dne na den, nejde zázračně mávnout rákoskou a říct "simsalabim" a škola nebude postavena jenom jako proto. Ale myslím si, že i v téhle oblasti se nám podařilo tedy začít s výstavbou desetitisíc míst a také s obnovou té školské infrastruktury.
No a v rámci té podpory regionálního školství, tak se počítá také s podporou ředitelů v rámci středního článku podpory, ten také, ten projekt už začíná fungovat, probíhá a samozřejmě s dalšími, s dalšími akcemi.
Tak já si myslím, že jsem vyčerpal ty nejdůležitější věci. Revizi jsem zmínil. Možná, že vás nebudu déle připravovat o váš drahocenný čas. A jsem tady, kdybyste měli jakékoliv otázky, tak jsem samozřejmě připraven na ně reagovat. Jak jste si všimli, tak přihlásil jsem se až na dnes na odpoledne, takže doufám, že mě nebudete podezírat z toho, že se vám chci vyhýbat. Naopak, já jsem rád, že s vámi mohu diskutovat, že si můžeme vyměňovat názory. A chápu to, že zpětnou vazbu je třeba získávat z celého politického spektra, protože vy určitě máte ze svých regionů také vlastní zkušenosti. A nejde se tvářit, že, že mě nezajímají. Naopak, já jsem velmi rád. Děkuji.
