Když jsem v roce 2016 prosadila na MŠMT POPRVÉ V HISTORII hodnocení a bodování sportovních dotací, přišlo mi to jako normální věc. Podivovala jsem se, že to moji předchůdci dávno nezavedli.

Poslední roky se již moc nedivím.

Nehoráznost a ubohost lží obžalovaných z manipulací dotací na MŠMT nezná mezí, hranice neexistují.

V zastrašování mě a rodiny taky už zkusili všechno. K jejich "smůle" to na důkazy, co shromáždili detektivové stejně nestačí.

Kariérní politici se obvykle odposlechů bojí. Pro mě to bylo požehnání. Jinak bychom se já ani veřejnost nedozvěděli pravdu nikdy.

NKÚ se mohl "upsat" kontrolními závěry k smrti a nic. Víte třeba, že v letech 2013 - 2015 (před vyhlášením dotací mnou) MŠMT podpořilo celkem téměř 300 žadatelů? Jednomu jedinému z nich přitom vyplatilo 249 milionů korun, tedy více než desetinu z celkového objemu peněz v programu!

Shrnuto stručně a s nadsázkou: Rozhodovat o dotacích podle bodů? Poskytovat je sportovním klubům v malých obcích? Preferovat sportování dětí a mládeže? No fuj. Co mě to napadlo? 

Tak jenom tolik k některým věcem, které dnes padly u soudu…