Vážené poslankyně a poslanci, dámy a pánové,

dovolte mi krátké vyjádření k vládnímu návrhu zákona, jehož úkolem bylo doplnění legislativní mezery. K legislativě, která se měla stát významným protikorupčním nástrojem, tedy k insolvenčnímu zákonu.

O tom, že je nutné, aby byl součástí našeho práva, není naprosto nejmenších pochyb. Zároveň musím s povzdechem konstatovat, že pokud by vznikl už začátkem 90. let, nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží doslova za bílého dne a nedocházelo by ani k častému využívání insolvenčního řízení k nekalému konkurenčnímu boji, ničení firem a desítkám osobních tragédií.

Nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží na majetku a budoucnosti firem. Konkrétně mohu vzpomenout příkladů:

1)      Pan Excel – ukradená zbrojovka Slavičín v hodnotě cca 1 miliardy prodané za 35 miliónů

2)      Pan Hlaváč – ukradený hotel Macocha v hodnotě 20 milionů, který si pan Hlaváč musel podruhé koupit zpět

3)      Pan Vébr – ukradené pozemky na Liberecku cca 100 milionů

A podobných příkladů jsou stovky.

Vzhledem k tomu, že některé úpravy v tomto zákoně přicházejí až nyní a navíc do prostředí propleteného sítí konkurzní mafie, čelíme hrozbě, že efekt této dlouho očekávané normy bude opačný, než by měl být. Obávám se, že návrh zákona nepřináší do insolvenčního práva takovou požadovanou změnu, která by zpřetrhala vazby skupin dlouhodobě parazitujících na stávajícím insolvenčním systému a které se díky velmi úzkým vazbám na policisty, státní zástupce, soudce a politiky často cítí nepostižitelní a beztrestní. Na tento fakt ostatně již dlouhou dobu upozorňuje i Bezpečnostní informační služba.

Považujeme za velkou chybu, že vládní návrh zákona nepočítá s možností dobrat se nápravy případných chyb insolvenčního řízení pomocí civilního soudu. Poškození mají škody nově vymáhat na státu a to v praxi znamená, že v konečném důsledku padne náprava chyby nikoli na toho, kdo tuto škodu způsobil, ale na stát, a tedy v konečném dopadu na daňového poplatníka.

Dalším významným nedostatkem je nadřazenost rychlosti insolvenčního řízení nad spravedlivostí. Budeme-li upřednostňovat rychlost před spravedlivým procesem, stěží vybudujeme skutečný právní stát.

Problém vidíme také v novém pojmu hrozící úpadek, který by měl tento zákon zavést. Navrhovaný pojem je právně i ekonomicky zcela neuchopitelný a obávám se, že pouze poskytuje základ pro šikanu dlužníků.

Rozhodně nesdílíme předpoklad, že vládní návrh zákona odstraní mafiánské konkurzní vazby tím, že předsedové insolvenčních soudů budou mít pravomoc jmenovat insolvenčního správce. Ve skutečnosti to otevírá další prostor pro lepší zamaskování právě problematických insolvenčních správců.

Věci veřejné proto navrhli k insolvenčnímu zákonu následující změny pomocí pozměňovacího návrhu.

1. Pokud bude dlužníkem v insolvenci pachatel trestné činnosti a jeho majetek je zajištěn v trestním řízení, požadujeme, aby z tohoto majetku byla přednostně vyřízena náhrada škody oběti spáchaného trestného činu.

2. Požadujeme příslušnost soudu v insolvenčním řízení přesunout na okresní soudy. Pro prvoinstanční soud jsou věřitelé i dlužníci jednak čitelnější a méně anonymní a zároveň se sníží náklady na soudní jednání. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon řeší nejen bankroty firem, ale i fyzických osob, je lepší, aby soudce byl co nejblíže k bydlišti dlužníka.

3. Navrhujeme, aby oproti nově zavedenému pojmu předpokládaný úpadek to byl soud, kdo konstatuje, že firma nebo fyzická osoba v úpadku je stoprocentně a nenávratně. Pojem předpokládaný úpadek by se totiž dal vykládat i tak, že například všichni ti, kteří mají hypotéku, jsou vlivem okolností v předpokládaném úpadku - stačí, aby nezaplatili pouze jednu splátku.

4. Dále podporujeme propojení insolvenčního řádu s trestním řízením. Státní zástupci by měli posílenou pozici dohledu a stali by se plnohodnotným účastníkem insolvenčního procesu. Zároveň by hájili i veřejný zájem a mohli by v jeho rámci udělat opravné prostředky.

5. Iniciujeme také změnu technického rázu, totiž aby insolvenční řád byl podřízený občanskoprávnímu řádu, aby poškozený neoprávněným konkurzem mohl žádat například obnovení řízení.