Jenže co s tím, když právě tohle nedělají, respektive, když to dělají pouze selektivně? Někomu jdou po krku, jiného hladí pěkně po srsti.
Přesně toho jsme nyní byli svědky v prezidentské předvolební kampani. Na Andreji Babišovi nenechala média hlavního proudu nit suchou, úplně všechno a vždy novináři otočili proti němu. Naopak Petr Pavel byl a je jejich miláček, o němž jsou jakékoli negativní zmínky zapovězeny. Na Babišově tiskové konferenci zaznívaly otázky na tělo, naopak tisková konference Petra Pavla připomínala přátelský pokec s vítězným zpěvákem Superstar.
Vzpomínáte, jak si před deseti lety naběhnul svojí hloupou odpovědí o prezidentu Benešovi Karel Schwarzenberg? Zeman toho využil a zasmečoval, ale média jej dodnes viní, že to bylo nefér. Podobně si letos naběhnul Babiš. Nikdo s mozkem v hlavě si nemůže myslet, že Babiš v roli hlavy státu by bojkotoval naše spojenecké závazky vyplývající z členství v NATO. Babiš se do své odpovědi zpovykanému Řezníčkovi zamotal, respektive odpovídal na něco jiného. Novináři po něm ovšem vyjeli jak slepice po flusu a vyrobili z toho mezinárodní skandál. Tohle je fér? Nota bene, když tuhle kartu hrají dál a dál, přestože je to evidentní kravina? Kdyby stejně jednali před deseti lety, museli by vyrobit mezinárodní skandál z toho, že kníže pán chtěl poslat demokratického prezidenta Beneše, spoluzakladatele našeho státu, před haagský tribunál. Jenže zdejší novináři každému měří jinak. Své miláčky adorují, ty druhé nelítostně kopou pod pás.
Když média neplní svoji kritickou funkci, musí kandidát poukazovat na poklesky svého protivníka sám. Jenže co obratem udělala zdejší zcela jednostranná média? Obratem Babiše obvinila, že vede negativní kampaň. Opravdu negativní?
Co je negativního na tom, že v čase, kdy politici Fialovy vládní koalice bubnují dnes a denně do války, mluví o míru? Co je negativního na tom, že upozorňuje na fakt, že jeho protivník s generálskými výložkami nehodlá být a nebude poslem míru? Koneckonců čerstvě zvolený prezident nás o tom bez jakýchkoli zábran přesvědčuje od prvního okamžiku svého zvolení. Ještě ani nebyl uveden do úřadu, ale všechny jeho povolební výroky už směřují k eskalaci ukrajinského válečného konfliktu.
Ze strany médií hlavního proudu v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem se jedná o fatální selhání. Během prezidentské předvolební kampaně se novináři svojí naprostou jednostranností zcela zdiskreditovali. Sami sebe ponížili do role nestoudných služebných presstitutů. Čest nemnoha výjimkám.
Jak se za této situace mají zachovat občané, kteří si nenechali vymýt mozky, a naopak si zachovali zdravý rozum a schopnost kritického uvažování? Nezbývá jim nic jiného než se od takto zdegenerovaných médií zcela odpojit. Presstituty bychom měli prostě ignorovat. Koneckonců alternativních zdrojů informací je na internetu dost.