my se tady s panem ministrem určitě shodneme na tom, že v demokratické společnosti hrají regulační orgány pro média veřejné služby klíčovou úlohu, a to při podpoře a prosazování plurality názorů a také svobodné diskuse. Já jsem si toho vědoma, a to je i ten důvod, proč nyní vystupuji k této novele zákona o České televize a Českém rozhlase.
Zejména nyní, v době, kdy v Evropě zuří válka a naše země má zásadní ekonomické problémy, je zákon o regulaci médií veřejné služby jedním z nejdůležitějších. Jenom připomínám, vážené kolegyně a vážení kolegové, že je to tento stát, který zákonem nařizuje občanům platit koncesionářské poplatky. A je tedy naší povinností zajistit, aby média, na které musí občané platit, plnila svou funkci, tedy aby poskytovala všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. A já se domnívám, že se to teď bohužel neděje.
Média poskytují velké množství informací, ale nikoliv všestranných. Poskytují informace jednostranně zabarvené, a to bohužel ve prospěch vládní koalice. Kolegyně a kolegyně (kolegové), jistě jste si všimli, že balancujeme na hraně propasti cenzury a nesvobody. Zrušení místa vládního zmocněnce pro dezinformace nic nemění na snahách pětikoalice dostat jakýmkoliv způsobem pod kontrolu média tak, aby ještě posílila jejich vliv při prosazování jejich autoritářského pojetí demokracie, tedy spíše hře na demokracii, která v našich veřejnoprávních médiích sice formálně dopřává hlasu všem, ale selektivně někomu jenom hlas kritický a někomu jen hlas pochvalný. A to se na mě nezlobte, to nemá s demokracií a pluralitou názorů vůbec nic společného.
A to není můj dojem, jak by tady možná mohlo zaznít. Já jsem v těchto věcech velmi opatrná a uvědomuji si tu míru subjektivity. Toto zjistíte, pokud se začtete opravdu poctivě do analýzy, kterou si zadala Česká televize společnosti Media Tenor. Tato analýza byla placena z koncesionářských poplatků, byla schválena Radou České televize a je veřejně dostupná. Pokud se začtete do těch grafů, doporučuji... (Ukazuje materiál.) tady existuje opravdu... začtete se do těch grafů a do té analýzy, tak vám jenom namátkou chci vytáhnout, co mě zarazilo.
To období, kterému se tato analýza věnovala, bylo období předvolební před parlamentními volbami, šlo o jeden měsíc. A moje dojmy a moje závěry z toho jsou, že ČT ve své hlavní zpravodajské relaci Události v měsíci před volbami do Poslanecké sněmovny odvysílala o hnutí ANO šedesát dva negativních zpráv, o ODS, TOP 09 a STAN jednu. V této relaci šedesáti dvou negativních zpráv směrem vůči hnutí ANO bylo patnáct procent příspěvků, jejichž autory jsou redaktoři, novináři z ČT. O koalici SPOLU neřekli novináři ČT jedinou negativní informaci.
Naopak jedenáct procent sdělení redaktorů ČT o koalici SPOLU bylo kladných. Záporné sdělení z úst novináře České televize o koalici SPOLU v předvolebním týdnu podle analýzy neexistuje. Ačkoliv tedy bylo tehdy hnutí ANO vládní silou a je jasné, že bylo víc kritizováno, tak tento nepoměr je pro mě zarážející. Pokud se pověnujeme třeba diskusnímu pořadu Otázky Václava Moravce, v měsíci před volbami do Poslanecké sněmovny byla zdaleka nejvíce konfrontační vůči hnutí ANO. Pouze jednu konfrontační otázku dostal host z ODS, pan Miloš Vystrčil, zástupci STAN nedostali žádnou. Tak to jenom pro dokreslení. A já bych ráda znovu zopakovala, že to neříkám já jako poslankyně či politička, ale analýza společnosti Media Tenor vytvořená pro Českou televizi za peníze koncesionářů a následně schválená Radou ČT.
Dnes projednáváme vládní novelu zákona, podle které členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mají volit obě komory Parlamentu. Počet členů Rady České televize se má zvýšit z patnácti na osmnáct. Poslanecká sněmovna by měla volit dvě třetiny Rady České televize a Českého rozhlasu, Senát jednu. Má být stanovena doba minimálního trvání existence právnických osob, které mohou radní navrhovat, a to na deset let. Vláda i předkladatel tvrdí, že jde o posílení nezávislosti klíčových médií veřejné služby a prý také o stabilitu parlamentní demokracie v této zemi do budoucnosti.
Jako stínová ministryně kultury nejsilnějšího opozičního hnutí ANO, dlouholetá členka a poslankyně Parlamentu České republiky si myslím, že tomu tak není. Novela zákona z dílny těch, kteří mají plná ústa demokracie, je diskriminační, protiústavní a je v rozporu s evropskou legislativou, je zatížena střetem zájmů a porušuje pravidla právního státu. Není ani posílením nezávislosti médií veřejné služby a ani posílením stability demokracie. Chce jen upevnit současné vychýlení veřejnoprávních médií ve prospěch vládnoucí koalice. O to víc, když tato novela má vejít v platnost během výběrového řízení na ředitele České televize. Přiznám se a mrzí mě to, že minulá vláda včas nerozpoznala totalitní nebezpečí pro demokracii, které se schovávalo za obstrukcemi tehdejší opozice při volbě Rady České televize.
Čas bohužel ukázal, že pětikoalici vůbec nešlo o svobodu a pluralitu veřejnoprávních médií, ale šlo jí pouze a jedině o jejich ovládnutí. A o nic jiného nejde ani v této novele. Vládní pětikoalici nejde o nic jiného, než upevnit svůj vliv na veřejnoprávních médiích a zabetonovat stav, který jí vyhovuje. O excesech veřejnoprávní televize včetně nemístného chování jejích vedoucích pracovníků čteme denně. Zpráva o tom, komu stranila veřejnoprávní televize, znovu opakuji, při volbách v roce 2021, je veřejně dostupná na stránkách Rady České televize. A já opravdu doporučuji, prostudujte ji.
Chcete-li příklad do třetice, pro mě poněkud zarážející je to, že poslankyně z ODS se nezdráhala z veřejných peněz přispět redaktorovi veřejnoprávní televize desetitisíce na jeho soukromou literární tvorbu. Nepřijde vám to divné? Patrně budete chtít ještě více důkazů o provázanosti veřejnoprávních médií s pětikoalicí. A já se k nim za chvíli dostanu. Ale ještě předtím musím jako politička, která chápe mezinárodní kontext, která chápe zahraničněpolitické ukotvení naší země a význam slov demokracie a svoboda, důrazně upozornit na to, že novela zákona, kterou se pětikoalice snaží takto protlačit v Poslanecké sněmovně, má několik závad, a to zásadních.
Za prvé novela je v příkrém rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách. Umožňuje totiž politickým stranám, aby do řad veřejnoprávních médií nominovaly své zástupce, a diskriminuje navrhovatele stanovením délky jejich existence. Pokud bude novela v této podobě schválena, budeme iniciovat stížnost k Evropské komisi.
Za druhé novela porušuje ústavu. Ta zaručuje občanům rovné podmínky při volbě do veřejných funkcí. Novela zákona o České televizi a rozhlase tuto rovnost podmínek podle mého názoru hrubě porušuje. Radní, kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, budou mít přístup k veřejné funkci výrazně ztížený oproti radním voleným Senátem. Zatímco volbě na plénu v Poslanecké sněmovně předchází výběr ve volebním výboru tak, že část uchazečů je z volby předem vyřazena, novela nezahrnuje změnu zákona o jednacím řádu Senátu, který tento mechanismus nemá. Upozorňuji, že pokud bude novela v této podobě schválena, podají poslanci hnutí ANO k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení.
Za třetí projednávání novely o regulaci veřejnoprávních médií je doprovázeno bezprecedentním, z mého pohledu opravdu bezprecedentním, střetem zájmů. A byla tady o tom řeč už v uplynulé diskusi ve faktických poznámkách. Já to tady znovu shrnu. Zpravodajem novely klíčového zákona v prvém a druhém čtení je pan kolega Lacina z hnutí STAN, který ani tady, když byl vyzván, neobjasnil svůj střet zájmů a to, že obchoduje s Českou televizí. A jenom si připomeňme to, že velmi nestandardním způsobem byl kolega Lacina oproti zvyklostem zvolen zpravodajem tohoto zákona, protože vždycky bývalo dobrým zvykem, že vládní zákon zpravodajuje opoziční poslanec. A ejhle, organizační výbor toto rozhodnutí přehlasoval. Tak dobrá, já to chápu. Ale v tom případě pan kolega Lacina, a nechci mu podsouvat úplně všechno zlé, určitě chce zlepšit poměry v České televizi, ale pokud věděl a musel vědět, jelikož je jednatelem té společnosti, která obchoduje s Českou televizí, chtěl tak vehementně tento zákon provázet a prosazovat, proč nevystoupil v prvém čtení a neřekl, že má obchodní vztah s Českou televizí? Vždyť Sněmovna o tom mohla hlasovat a bylo by to všechno v pořádku. A ne že se na hraně třetího čtení dozvídáme z médií, že je v takto podle mě unikátním střetu zájmů. A opravdu není pro mě přijatelné, že přijde na mikrofon a řekne, že vlastně o tom neví. Tomu prostě nemůže věřit nikdo. Znovu opakuji - jednatelem této společnosti, jednatel jediný. Musím zopakovat, že pokud bude novela v této podobě se zpravodajem, který provázel ve dvou důležitých čteních tuto zákonnou normu, schválena, určitě, a to tady můžu slíbit, připravíme stížnost k Evropské komisi pro střet zájmů a porušení pravidel právního státu.
A za čtvrté novela zákona o Českém rozhlase a České televizi přichází v okamžiku, kdy Rada České televize vyhlásila výběrové řízení na generálního ředitele České televize. Je naprosto evidentní, že pokud bude zákon schválen a nabude účinnosti tak, jak navrhuje ministr Baxa, nabude účinnosti v době probíhajícího výběrového řízení na generálního ředitele a zasáhne tak do volby jako takové. Pokud pominu vůbec snahu o ovlivnění této volby, tak každý, kdo ve volbě generálního ředitele neuspěje, pak bude moci proces napadnout.
Kolegyně a kolegové, jsem velká realistka a umím počítat a vím, že hnutí ANO nemá početní sílu tyto totalitní tendence současné Fialovy vlády v legislativním procesu zvrátit. Ale využijeme všech nástrojů, abychom poukázali na zoufalý stav právního vědomí této pětikoalice, která se pokouší zničit zbytky svobody slova a plurality názorů, která rozděluje tuto společnost, dělí voliče na demokratické a nedemokratické. A to je pro mě nepřijatelné. My žijeme v jednom světě. Není náš svět a není svět pětikoalice. Je to náš společný svět. A úkolem vládnoucí strany pětikoalice, toho, kdo je u vlády, je dohodnout se na klíčových zákonech, na jejich úpravách i s opozicí, aby ty zákony prošly, byly všemi respektovány a nemuseli jsme se scházet u soudů.
Milá vládo, pane ministře, dovolte mi výzvu, a já ji budu říkat pokaždé, když tu příležitost budu mít, omlouvám se za to laické dělení zákonů, ale zákony jsou pro mě zásadní a pak jsou zákony, které můžete tlačit, ne podle jednacího řádu, ale podle svých politických zadání většinou. Ale zákon o České televizi a Českém rozhlase, Ústava nebo zákon o důchodovém pojištění, o kterém budeme jednat příští týden, to jsou zákony, na jejichž přípravě by se měla podílet opozice, aby nevyvolávala takovýto rozvrat ve společnosti.
Děkuji.
