Já jsem nechápal, jak může být rád, že už je starý. Čas běžel a starý jsem už já. Ale bohužel se mnohého dožívám. A vadí mi to. Na rozdíl od mého otce já ještě nehodlám na situaci rezignovat. Než se rozepíšu, tak konstatuji, že jsme velmi smutný z toho, jaká je v České republice politická i hospodářská situace 33 let po sametové revoluci. Velmi usilovně si kladu otázku, proč tomu tak je a co s tím. Vše vychází z mých obav o demokratický vývoj v naší zemi a o nebezpečí, které hrozí celému soukromnickému stavu 33 let po listopadu 1989.
Zamysleme se společně nad důvody, které uvedu.
- Vláda Petra Fialy, která o sobě říká, že je středopravicová, by se vší pravděpodobností situaci v republice zvládala, kdyby se Evropa ze známých důvodů nedostala do hluboké a nebezpečné krize.
- Více jak rok působení současné vlády ukázal, že vše mají mocensky postavené na 108hlasé většině v parlamentu.
- K tomu si postavili několik „odborných poradenských skupin“ a s ostatními nekomunikují!!!
- Prozatímním vrcholem je to, že o jejich záměru „snižování důchodů“ se představitelé odborů a zaměstnavatelů v Tripartitě dozvěděli z tisku a sociálních sítí.
- To si nedovolil ani Václav Klaus po uchopení moci v létě 1992. A ten tripartitní vyjednávání velmi upřímně nenáviděl. Toto nemám z tisku, v té době jsem byl místopředsedou Tripartity a prožil jsem to osobně.
- Už předlouhé měsíce požírá inflace úspory i s lidmi. Rychle se zvyšuje procento lidí, kteří situaci ekonomicky nezvládají a dostávají se do zásadních problémů. Přestávají věřit vládním slibům, že se to rychle změní. Mezi lidmi narůstá přesvědčení, že si se situací nevědí rady, ale nechtějí to přiznat. Popis situace např. ministrem práce a sociálních věcí nebo ministrem zemědělství je v tom jenom utvrzuje.
- Vláda Petra Fialy se chystá k dalšímu velmi závažnému kroku, který může zapříčinit ukončení podnikání dalšího značného procenta hlavně malých firem. Tím krokem je zvýšení odvodů OSVČ až na úroveň zaměstnanců. S tímto ekonomickým bludem, který se vždy po čase znovu objevuje, bojujeme už moře let. Některé vládní garnitury jsou v honbě za penězi do státního rozpočtu ochotny srovnávat nesrovnatelné. OSVČ a zaměstnanci jsou nesrovnatelné kategorie!!! Je zarážející, že i tzv. ekonomické kapacity jako pan Švejnar a další jsou ochotny tyto bludy také hlásat. Buď tomu nerozumí, a tedy nejsou kapacitami, anebo pracují v něčím žoldu, třeba vládním, jsou tedy prodejní. Pokud se o toto Fialova vláda pokusí, tak by si jako prý pravicoví politici měli uvědomit, že kromě likvidace tisíců soukromníků je ještě jako voliče nahánějí do náručí ANO a SPD. Musíme udělat vše proto, aby se jim to opět nepodařilo.
Na závěr mi dovolte se vyjádřit k volbě prezidenta republiky. Opět se potvrdilo, že my, kteří jsme se po 17. listopadu 1989 snažili o změnu režimu a všeho, co k tomu patří, jsme se zásadně spletli v odhadu „nátury“ spoluobčanů. Druhé kolo prezidentských voleb nás postavilo do situace, že jsme měli možnost vybrat si mezi dvěma bývalými členy KSČ, kteří k tomu měli ještě navíc politickou „přidruženou výrobu“. I já jsem přesvědčen, že nic horšího, než Miloš Zeman už nemůže být. Generál se zdá být kultivovaný, s určitým přehledem a zkušenostmi, nemá rysy opilce a lidé kolem něho se jeví dobře vybraní. Mě ale zarazilo, kolik lidí, aniž by ho znalo, bylo ochotno vytvářet davy obdivovatelů a zpívat oslavné chorály.
Značné procento polistopadových vládních představitelů bylo, většinou do roku 1970, členy KSČ. Když při rozhovorech zjistili, že jsem do té party nepatřil, tak říkali: „Pánbůh nám dopřál, abychom své hříchy a poblouznění z mládí odpracovali.“ A Valtr Komárek, Václav Valeš, Milan Uhde, Jan Vrba a mnoho dalších se o to snažilo. Pan generál zatím nic takového neřekl, ale věřme, že si je toho vědom a projeví se. Volbami dostal šanci si své předlistopadové hříchy odpracovat ve prospěch národa. Je nutné jeho „vývoj“ sledovat. Jinak bude mít pravdu bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip, který před 2. kolem prezidentských voleb řekl: „To, že ve 2. kole voleb prezidenta České republiky kandidují pouze bývalí členové KSČ ukazuje i 33 let po převratu, že kádrová politika komunistů do roku 1989 byla velmi dobrá.“ Nevím jak vy, ale já jsem větší facku už dlouho nedostal.
Pravicová Strana soukromníků České republiky je ve velmi obtížné situaci. Nechceme do vlády Petra Fialy za každou cenu kopat. Ale tím, že ji nezajímají názory, návrhy a skutečnosti mimo jejich tlupu, si podřezává větev sama pod sebou. Na to, aby se probudili do reality, už jim moc času nezbývá. Zadělávají si na dramatický vývoj.
