Děkuju, pane místopředsedo. Tak já bych tady chtěl říci, chtěl bych se zastat naší předsedkyně paní Schillerové a chtěl bych říct, že pan Skopeček je opravdu demagog. Jo? Pan Skopeček vystoupí prostě, místo aby nějakým způsobem zaargumentoval prostě, tak okamžitě urazí, jo, okamžitě napadne předchozí vládu, všechno shazuje prostě na nás. Já myslím, že kdo si pustí ze stenozáznamu to, co tady říkala naše paní předsedkyně klubu, tak to mělo ratio, mělo to hlavu a patu, bylo to prostě jednoznačně shrnutí nějaké věci, o kterých se tady už tři dny bavíme. Takže to za prvé.
Za druhé k panu ministrovi Šalomounovi, kterého tady můj ctěný kolega Babka neustále vyzývá, aby se dostavil, nebo pan Nacher také, aby nebyl dotčený, tak on prostě dodržuje výborně životosprávu, on pravidelně spinká, on vždycky do těch osmi, devíti, se vyspinká, potom ráno se nasnídá, tam plní nějaké další úkoly politického rázu nebo jakého, nevím. Jo, prostě je v pohodě. My jsme tady zničený, že jo, my tady nespíme, prostě stresujeme se, bojujeme tady za oprávněné zájmy našich penzistů a ministr vlády se vyspinká prostě, má tam osobní důvody. Já nezpochybňuju, že je teda řádně omluven, ale je to opravdu neseriózní.
A zakončil bych to, víte, existuje taková komedie, která se jmenuje Je lepší být mladý a bohatý než starý a nemocný. Je to smutný konstatování toho stavu, který tady je. My se tady snažíme bojovat za lidi, který opravdu už si nemohou pomoci, dospěli někam do nějakého závěru svého života a měli by mít právo si užít to svoje důstojné stáří. A jestliže je tady nějaké zákonné očekávání, je tady prostě nějaký zákon, to, že vy to vedete jak to vedete a nejste schopni prostě se o tyto lidi postarat, to je smutné konstatování.
Děkuju.