dovolte mi svým názorem také přispět do dnešní diskuse k projednávané novele. Nejprve bych něco řekl k samotnému obsahu a poté k formě jejího projednávání. Už tady padlo z více úst, že situace našich veřejných financí není zrovna růžová. Předchozí vláda Andreje Babiše zanechala státní rozpočet v poměrně velkém rozvratu. Mimochodem, napomohlo tomu také schválení daňového balíčku tady v Senátu před více než 2 lety. Nyní by se nám, nejen nám, těch 100 miliard korun ročně zhruba docela hodilo. Poté přišla válka na Ukrajině a s ní spojené ekonomické těžkosti, takže schodek státního rozpočtu stále narůstá.
Je také zřejmé, že jsme v ČR zaspali s provedením potřebné důchodové reformy. Mluví se o tom už sice dlouho, ale zatím bohužel nikdo neměl politickou odvahu tu reformu provést. Důsledky můžeme vidět i nyní. Například výpočet automatické valorizace důchodů přestává v současné situaci vyhovovat, přispívá ke stále většímu nepoměru mezi výší důchodů a průměrnou mzdou.
Opakované navyšování důchodů navíc přidává všem stejně, tedy i těm, kdo mají nejvyšší důchody a toto navýšení určitě naléhavě nepotřebují. Předkládaná novela je v tomto směru paradoxně daleko solidárnější se seniory s těmi nejnižšími důchody.
Opozice využila příležitost a z valorizace důchodů udělala mantru o tom, jak vláda seniorům ubližuje. Padlo to tady i v některém z předchozích příspěvků. Považuji to za naprostou demagogii. Senioři jsou jedinou skupinou, která je ze zákona chráněna proti vysoké inflaci, i když samozřejmě i na ně dopadá zdražování potravin, nárůst cen potravin a další důsledky inflace. Já bych tady zdůraznil slovo solidarita, solidarity s dalšími skupinami obyvatel, které současná situace přivedla do velmi vážné situace, jimž by měla vláda urgentně pomoci. Ať jde o matky samoživitelky, jimž se rodičovský příspěvek nezvýšil už několik let, nezaopatřené děti, pěstouny a další. Z mého pohledu solidarita je skutečným klíčem k sociálnímu smíru ve společnosti, připouštím, asi ideální, kdy jedni nebudou závidět druhým, zejména v situaci, kdy ve státním rozpočtu nejsou na všechno peníze.
Matematika veřejných financí je poměrně neúprosná. Pan ministr zde uvedl čísla nebo odhady, nakolik by nás to přišlo v příštím roce a v dalších letech. Je jasné, že ty peníze by bylo nutné získat mj. škrtáním v jiných oblastech, příp. přistoupit k úpravám daňového systému, ale k tomu zatím ve vládách nebyla politická vůle. Na mě působí velmi nesolidně populistické výkřiky opozice, jak by se mělo přidat všem a rozdat i to, co nemáme. Obzvlášť podivně to zní z úst bývalé paní ministryně financí, která se docela často i tady zaklínala snahou nenavyšovat výdaje rozpočtu, zatímco teď z opozičních lavic by se přímo rozdala. Nemusím ani dodávat, že tato volání nejsou doprovázena žádnými návrhy, kde na to všechno najít finanční prostředky.
Z obsahového hlediska považuji tuto novelu za určitou záchrannou brzdu, která má pomoci zabránit rozvratu veřejných financí. Úprava valorizací důchodů přichází opravdu na poslední chvíli. Mohu souhlasit s tím, že nejde o systémový a koncepční krok, ale sám nevidím v tuto chvíli výrazně lepší řešení.
Aby tato úprava měla smysl a za rok jsme tady nemuseli řešit znovu stejnou situaci, což při pokračování války na Ukrajině není úplně nereálné, je nezbytné, aby MPSV připravilo dlouhodobou změnu valorizačního mechanismu, vč. aktualizace spotřebního koše, kde by zohlednilo situaci s mimořádným nárůstem inflace.
Ani to nebude stačit, naprosto nezbytná je tolik diskutovaná důchodová reforma. Z mého pohledu v konečném důsledku není až tak důležité, jak bude nastaven odchod do důchodu, odvody na důchodové pojištění, profesní výjimky či předčasné důchody, klíčové je, aby reforma přinesla realistické financování důchodového systému do příštích let, abychom se tady nemuseli takto minutu po dvanácté opakovaně scházet a pokoušet se ucpat další díry ve veřejných financích.
Věřím, pane ministře, že novela, o které se teď mluví na vládě, předpokládám, že se bude i s opozicí debatovat, že tato novela skutečně přinese potřebné změny a hlavně doufám, že je přinese včas.
Kolegyně a kolegové, pokud jde o formu projednávání předkládané novely, rád bych poznamenal několik věcí o roli Senátu v českém ústavním pořádku.
Už tady leccos padlo.
Zaprvé, a to bych chtěl opravdu zdůraznit, nejsme Ústavní soud a neměli bychom si tady hrát na jeho členy. Já předpokládám, a bylo to avizováno, že po schválení této novely se určitě někdo z opozice na Ústavní soud obrátí a je pak na soudcích, aby rozhodli, zda je ta tzv. falešná retroaktivita v tomto případě v souladu s ústavou či nikoli.
My bychom zde navrhovaný text měli posuzovat po obsahové, tedy po politické stránce. Ostatně k čemu máme dělbu mezi exekutivu, legislativu a soudní moc? Já rozumím tomu, že i mezi odborníky, a vidím to také, že i mezi odborníky na ústavní právo se vedou o novele poměrně intenzivní debaty. Ale z mého pohledu o to důležitější je, aby byl výrok o ústavnosti nebo neústavnosti přenechán těm, kdo k tomu mají skutečně tu nejvyšší kvalifikaci.
A stejně tak nepovažuji za relevantní sáhodlouze tady řešit, jakým způsobem byla novela projednávána v Poslanecké sněmovně a zda to bylo v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. To nám, myslím, nepřísluší. My musíme postupovat v každém případě v souladu s naším jednacím řádem a není sebemenší důvod, proč bychom tady měli debatovat o tom, proč a jak poslanci tuto novelu řešili. Takže já osobně z formálního či chcete-li procesního hlediska neshledávám žádné důvody, které by hovořily proti předkládanému textu.
Kolegyně, kolegové, na úplný závěr mi dovolte říci, že také nejsem nadšen z toho, jak se my zde v časové tísni přijímáme určité nesystémové řešení, které jen zmírňuje hrozící rozpočtové problémy. Chápu argumenty ministerstva, potažmo vlády, že tento vývoj se nedal odhadnout dříve. A chápu také opozici, která se na tom snažila a snaží nahánět politické body. To je v politice docela častá situace. Ale přesto nevidím jiné východisko, než předkládanou novelu podpořit a doufat, že ještě v tomto legislativním období se tu budeme moci zabývat komplexní novelou celého důchodového systému.
Děkuji vám za pozornost.
