my se tady de facto točíme pořád dokola kolem dvou rovin při projednávání tohoto bodu. První rovina je rovina legislativní. Já se zkusím na to podívat pohledem, selským rozumem. Organizační výbor dostal možnost hlasovat per rollam, aby přidělil tento bod, novelu tohoto zákona dvěma výborům. ÚPV a VSP jako garančnímu výboru. To se tak stalo. Oba dva výbory nějakým způsobem projednaly, ať už s jedním nebo s druhým výsledkem. A my jsme potom hlasovali, jestli se touto materií budeme zabývat ve zkráceném termínu. Pro Senát dle mého názoru se projednání v legislativní nouzi překlápí do zkráceného termínu.
Já se ptám selským rozumem sám sebe, jestli v případě, že bychom zkrácený termín neodhlasovali, co by se vlastně stalo? Vrátili bychom to do výborů? Projednávali bychom to dál? Nebo bychom se tomu věnovali? Já mám za to, že by 30 dní ležel tento zákon a nic víc by se nestalo. Proto si myslím, že to, že jsme zvládli projednat ho ve výborech, je legitimní záležitost. Nechci to úplně zlehčovat, rozumím tomu, že bychom se měli řídit ústavou.
Rád se řídím ústavou, ale předesílám, nejsem právník, abych úplně rozuměl všemu. A když vidím, že zde máme dva právní názory, které, nechci říkat, jsou ve vyváženém stavu 50 na 50 nebo někdo převyšuje, tak v případě rozhodnutí Ústavního soudu minimálně polovina nebo větší část nebo menší část názoru bude lichá, protože Ústavní soud nějakým způsobem rozhodne.
Proto nemám problém s vlastním vědomím a svědomím tento zákon postoupit ve zkráceném termínu a projednávat ho už z toho zmíněného pohledu, že oba dva výbory se k tomu nějakým způsobem vyjádřili.
Druhá rovina je hospodářská, ekonomická. Já děkuji moc, prostřednictvím pana předsedajícího, panu předsedovi Miloši Vystrčilovi za ten krásný příměr rodiny versus státu. Ano, každý z nás rozhoduje v rámci rodinných rozpočtů, každý z nás nebo většina z nás v rámci obecných nebo krajských rozpočtů. A vlastně nepřímo, my jako zákonodárci samozřejmě nerozhodujeme o státním rozpočtu, ale i nepřímým vlivem, viz tento zákon, máme vliv i na plnění příjmové a výdajové části státního rozpočtu.
Nechtěl bych, aby se současná vláda chovala ke státnímu rozpočtu jako minulá vláda. Jinými slovy „z cizího já bych se rozdal“. Věřím, že současná vláda k tomu přistupuje zodpovědně a hledá cesty, jakým způsobem vybalancovat příjmovou a výdajovou část. Pokud se bavíme o důchodovém pojištění, tak to je samostatný uzavřený systém, do kterého se víceméně stále dosypává. To je ten zmíněný deficit, který v letošním roce bude 80-90 mld., v následujících letech, pokud se zadaří, tak to bude nižší. A tento systém by se měl vybalancovat až za zhruba sedm let, kdy se promítne reálný růst mezd a pojištění. A měl by se vybalancovat až sedm let. Do té doby budeme žít v rámci tohoto uzavřeného důchodového pojištění na dluh, to je fakt.
A z toho plyne i můj názor o jisté majetkové, respektive hospodářské újmě. Jestli pořád dosypáváme ze státního rozpočtu do tohoto fondu, tak si myslím, že se může jednat dle mého vědomí a svědomí o majetkovou újmu. A někteří ústavní právníci jsou toho také názorem. Samozřejmě jsou i ostatní, kteří toho názorem nejsou.
Já bych moc prosil, aby při těch různých vystoupeních a názorech jsme nepoužívali slova a nebrali si do úst slova, jako že „senioři jsou našimi rukojmími“ nebo „nemohou být trestáni“ a tak dále. Vždyť výsledek této mimořádné valorizace je ten, že se od června průměrný důchod dostává do fáze 50 % průměrné hrubé mzdy. A zhruba 64 % průměrné čisté mzdy. Pokud by se tento valorizační mechanismus nezabrzdil, tak je možné, že v následujících 5-10 letech se nám průměrné důchody promítnou ve výši 100 % průměrné mzdy, protože takto máme nastavený valorizační mechanismus v rámci valorizace inflace.
A v budoucnu jistě víme, protože generace stárne, tak dnes máme zhruba 2,5-3 pracující, kteří odvádějí do společného systému finanční prostředky na jednoho seniora a do budoucna to bude 1-1,5. Takže tento systém nadále není udržitelný. Toho si musíme jako senátoři být vědomi.
A myslím si, že tato novela zákona citlivě přistupuje i v druhé rovině. Směrem k seniorům a důchodcům. Protože přidává 400 Kč všem a 2,3 % v procentní výměře, čímž se logicky pomyslné nůžky mezi nižšími a vyššími důchody přivírají. Takže opakuji, pomáháme zde ekonomicky slabším seniorům s nižším příjmem, s nižším důchodem. Toho si buďme vědomi.
Takže moje stanovisko je pro tento návrh, které jsem zdůvodnil těma dvěma rovinami.
Děkuji za pozornost.
