Do jisté míry je tato obava oprávněná. Nová americká legislativa IRA (Inflation Reduction Act) poměrně jednoduchým a efektivním, na „byznysové logice“ založeným způsobem, podporuje investice v USA právě v oblasti zelených a technologických investic. Jakkoliv jsou právě stabilní pravidla a jasné cíle pro investice důležité (a v EU je to realita), nebylo by moudré na konaní našich konkurentů nereagovat (a to nemluvím o masivní, netransparetní podpoře firem v Číně).
Zároveň ale nesmíme zapomenout, že ekonomika musí být „poháněna“ soutěží a konkurenceschopností (společně s jednoduchými a transparentními pravidly). Státní podpory, se kterou se v poslední době kvůli Covidu a energetické krizi v Evropě nešetřilo, bychom měli užívat s opatrností a cíleně jen tam, kde je jí opravdu třeba.
Mimo to v porovnání s USA platíme v Evropě vysokou cenu za fragmentaci našich politik. Zatímco ve Státech je jedna federální politika platná všude, v Evropě máme často 20 různých politik. Výsledek je dražší, méně transparentní a méně efektivní. Je škoda, že nemáme odvahu to aspoň v některých oblastech změnit.
Důvodů k zamyšlení nad naší ekonomikou a strategií máme v Evropě dost. Hledání dobrých cest (se snahou omezit vedlejší negativní dopady) nám jistě prospěje více než lamentování nad americkým přístupem. A to i přesto, že je v některých oblastech zřejmě protekcionistický (a je dobře, že po intenzivních jednáních Komise se podařilo jejich podstatnou část odstranit).