Nepřijmeme vás, protože bude žít ještě příliš dlouho. Kdo je v nemocnici, má nárok být ošetřován do smrti. Komu lékař doporučí domácí hospic, ten může být v jeho péči jen měsíc. Uvedená praxe se dotýká všech domácích hospiců v Česku. Některé to řeší tak, že pacienta přijímají až skutečně v posledních dnech života, tedy pacienta nepřijmou do péče, dokud mají obavu, že by „žil ještě moc dlouho“.
Třicetidenní lhůta placení nákladů za péči o člověka v domácím hospici byla nastavena v roce 2015, kdy se spustil pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), který určil model financování mobilních hospiců. Nové hospice, které tyto vazby nemají, se musí spoléhat jen na pojišťovny.
„Kdo je v nemocnici, má nárok být ošetřován do smrti. Komu lékař doporučí domácí hospic, ten může být v jeho péči jen měsíc. Jak mám ale vysvětlit pacientům, že musí do třiceti dnů zemřít, jinak za ně nedostaneme peníze?“ ptá se Helena Schwarczová, ředitelka domácího hospice PAHOP, který zajišťuje šest poboček ve Zlínském a Jihomoravském kraji.
Pro srovnání: na Slovensku proplácí pojišťovny půl roku, v Německu a Rakousku je doba hrazené péče neomezená. Péče v domácím hospici je přitom pro stát levnější, než když je umírající v nemocnici. Za den péče mobilního hospice platí pojišťovny 1 500 – 1 800 korun, nemocnice dostává 3 000 korun.
Vyhláška, která de facto nepřímo určuje, že by měl slušně vychovaný umírající pacient raději skonat do třiceti dnů, je skandální, je nehorázné, že taková vyhláška vůbec existuje. Takže hospic má pacientovi doporučit, aby do třiceti dní zemřel, protože na víc nemá finance a zkrachoval by?
Dalším příkladem je léčba rakoviny, dostupná na Slovensku, nebo v Rakousku, ale u nás nikoli, protože ji VZP až na výjimky neproplácí. Více zde. Takže, pokud člověku klasická chemoterapie nepomůže a nemá miliony na léčbu v zahraničí, zemře v bolestech. Na rozdávání zbraní a nakupování nových ale stát má?
Tohle je postoj vlády k lidem? Odměna za to, že člověk celý život pracoval a odváděl daně, které vlády často nesmyslně utrácely, nebo byly dokonce rozkrádány? Stačí se jen podívat, kolik miliard stály nesmyslné IT projekty, které nefungují, či dokonce nebyly nikdy spuštěny.
Zdroj k článku zde.
Michal Malý, místopředseda MO Trikolora Praha,
Napsáno pro Parlamentní listy
