Debatu o dostupnosti péče pak občas zpestří rozverné úvahy prezidenta České stomatologické komory, že zuby dětí by mohly prohlížet paní učitelky na začátku vyučování. Zřejmě mají své zjištění posléze zapsat do žákovské knížky nebo rovnou do třídní knihy….Mimochodem, po zrušení školních zubních prohlídek v devadesátých letech volali zubaři (jistě ne všichni) tehdy s odůvodněním, že o chrup dětí se přeci mají starat rodiče a ne škola, nežijeme už přece v totalitním socialismu. Po třiceti letech tržního zubního hospodářství vidíme mladé dospělé lidi bez zubů, kteří na prohlídce u stomatologa nikdy nebyli…

Před nedávnem, jsme obdrželi od České stomatologické komory pěknou brožuru, která nám vysvětluje, jak je to s těmi pohotovostními službami. Obsah brožury lze shrnout tak, že akutní případ (bolestivé stavy a vyjmenované diagnozy) má povinnost řešit stomatolog, ať je pacient u něj registrován, či ne. Upřímně, nejsem si tím úplně jista, možná by si mohlo ministerstvo nebo sama komora zadat nějaký pacientský mystery shopping, zda je to v reálu možné. Samotnou by mne zajímalo, jak by takový průzkum dopadl…

V brožuře stomatologické komory se píše i o tom, že zubní lékaři mají na výzvu krajského úřadu povinnost zubní pohotovost “za dohodnutých podmínek” odsloužit a pokud odmítnou, může jim být udělena pokuta až 100tisic korun. Paráda, řeklo by se, není tedy, co řešit. Háček je v kouzelném slůvku “za dohodnutých podmínek”.

A tak v jednom nejmenovaném království oznámil pár dní před svou službou zubní lékař, že chce 4000 korun za hodinu, jinak do služby nenastoupí. Nebylo mu vyhověno, “k dohodě” nedošlo, a tak služba zůstala neobsazena. Tolik k povinnostem sloužit a k jejich reálné vymahatelnosti. Zřejmě dojde na správní řízení, jehož výsledek nelze předjímat.

Dostáváme se ale k samé podstatě definování tzv. smluvních podmínek. Každý si svého času ceni jinak. Takže co s tím? Proč ministerstvo konečně nestanoví pro celou republiku platná pravidla? Kde je zákon o regulaci cen?

Tohle opravdu není pohádka, ale horor.