Stačí namixovat strach, hodně strachu, slovo "gender", násilí a ženy.
Z řadové úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy) se stal obludný dokument, jehož přijetím podle kritiků skončí normální svět.
Příběh, do té doby nudné, úmluvy odstartoval v roce 2018 proslulým kázáním prof. Piťhy o homosexuálech jako nadřazené vládnoucí třídě a deportacích do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
Vyděsil tím minimálně polovinu těch, co se bojí všeho neznámého. Vzbuzování strachu byl vždycky spolehlivý nástroj k rozdělování a ovládání.
Na vybuzenou atmosféru pak rychle navázaly nejrůznější skupiny, které si úmluvu vzaly jako svoje téma ke zviditelnění a strach dál soustavně živí.
Ve skutečnosti úmluva řeší:
- prevenci násilí
- dostupnost péče pro osoby vystavené násilí
- zacházení s nimi během vyšetřování a trestního řízení.
Vyhodnocení přijatých opatření se děje formou doporučení a sdílení dobré praxe, tedy žádné tvrdé sankce nebo zavírání lidí do vyhlazovacích táborů.
Opravdu tady ještě řešíme násilí nebo nějaké fiktivní hypotézy? Už je načase přestat s touhle pohádkou a vlastně by mne moc potěšil první krok ze strany katolické církve, která v podstatě stála na začátku téhle smršti.
Díky za pozvání na včerejší seminář ve Sněmovně k uvedenému tématu, který pořádala Lucie Potůčková a Barbora Urbanová.
Vyčerpávající analýzu obsahu úmluvy připravila Zuzana Fellegi, jedna z přednášejících. Doporučuji.