Bohužel, tato data nejsou doplněna jasným popisem toho, jakou část jasně tvoří jednorázové výdaje. Ale i bez toho je to obrovský důvod k obavám. A připomínka toho, jak moc podpořila rozpočtová politika státu vysokou inflaci. I přes pád cen energií se na první pohled jeví celoroční deficit pod 300 mld. jako velice vzdálený.

Předpokládám, že velká část schodku je strukturální (většinu vláda převzala od vlády minulé, ale bohužel ji též notně navýšila). Brzdit tak na přijatelný deficit bude problém. Ale je to nutné. Najít cestu ke korekci v řádu hodně přes 100 miliard je samo o sobě nesnadné, ale ještě obtížnější bude zvolit strukturu, která co nejméně poškodí růst ekonomiky. Všudypřítomná ideologie přitom fakt nepomůže.

Účet za nezodpovědné, populistické snižování daní a nezvládnutí výdajů z mnoha posledních let bude proto velmi vysoký. A bolestivý. Doufám, že se poučíme. Nebo aspoň přinejmenším přijmeme kvalitnější fiskální pravidla, jejichž "vypnutí" nebude tak snadné, jako u těch dnešních.