Opravdovou ránu předvolebním slibům a vládnímu prohlášení dal Z. Stanjura, když navrhl zvýšení sazeb DPH. Chápu, že má strach se postavit před lidi a do očí jim říct, my jsme vám lhali a daně zvýšíme. Ze strachu tedy nenavrhuje zvýšit přímé daně a bude argumentovat tím, že daně fyzických a právnických osob nezvýšil.

To ani udělat nemůže, protože by pravděpodobně musel jednat o daňových pásmech a vyšším ziskům zvýšit procento zdanění, a tak sáhnout na daně nadnárodních korporací, bank a těch nejbohatších lidí. Omlouvat to bude tím, že by mu to hned vrátili daňovou optimalizací. Takže zvyšuje nepřímé daně, které jsou nejkrutější pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ti se ani nemohou bránit, protože si základní životní potřeby prostě pořídit musí, ať už jde o vodné, stočné, elektřinu, potraviny a další nezbytné věci.

A tak bude Z. Stanjura dál za podpory slouhovských médií tvrdit, že hledá řešení na vyrovnání státního rozpočtu, který nakrmil v příjmech z inflačních peněz, předražené energie, plynu, benzinu a nafty a rozházel ve výdajích za věci, které příští příjmy nepřinesou. To, že roztáčí další inflaci, mu zřejmě nedochází. Nebo to dělá schválně jako past na vládu příští, v které nebude. Ať je to tak nebo tak, je jasné, že jejich postup je přímo nechutný bizár. Hazardu snížíme daně a obereme dál dolních deset milionů včetně důchodců, kterým už snížil valorizaci.

A hanba je zatím nemlátí. Všeho do času.