Přesto neformální pečující jsou dnes nejvýznamnějšími poskytovateli péče. Více jak 250 tisíc osob závislých na pomoci druhé osoby využívá podporu pouze svých blízkých. „Pokud se jedná o pomoc menšího rozsahu, tak je to pro rodinné příslušníky či osoby blízké obvykle zvládnutelné a považují to za běžnou součást rodinných vztahů. Často však zajišťují sami péči i o osoby s velkou mírou závislosti, která vyžaduje rozsáhlou a opakovanou péči během dne. Proto je třeba podpořit neformální pečující a nabídnout jim pomoc s péčí o jejich blízkého v domácím prostředí. Jedině tak, budou schopni péči, která je často psychicky i fyzicky náročná, dlouhodobě zajišťovat.“, zaznělo v úvodu konference.
K tématu „Zvyšování dostupnosti péče v domácím prostředí“ se dnes uskutečnila konference pořádaná předsedkyní podvýboru pro sociálně zdravotně pomezí Lenkou Dražilovou ve spolupráci s Institutem sociální práce a pod záštitou sociálního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jejímž cílem bylo hledání cest k podpoře domácí péče z úrovně kraje, obce i samotných poskytovatelů sociálních služeb.
Zásadní úlohu při rozšiřování nabídky péče v domácím prostředí sehrávají kraje. Právě oni jsou v českém systému sociálních služeb garanty jejich dostupnosti. Navíc od roku 2015 vedle plánování krajských sítí sociálních služeb, mají k dispozici i finanční prostředky ze státního rozpočtu na jejich zajištění. A tak hledají vhodné způsoby, jak při omezených finančních prostředcích zajistit péči těm, kteří ji potřebují.
„Kraj jako správce sítě sociálních služeb se musí postarat o dostupnost sociálních služeb na svém území. Proto považujeme za důležité vést s nimi dialog a sdělovat jim, jaká je jejich role při zajišťování péče o lidi závislé na pomoci druhé osoby na jejich území a co se od nich za poskytnuté finanční prostředky očekává. Jen tak je možné zvyšovat dostupnost péče“, zmínila vedoucí oddělní koncepce a plánování odboru sociálních věcí Jihomoravského kraje Alena Novotná.
„V zájmu kraje je vědět, jak služby fungují a zda plní svůj účel a zda jsou poskytovány efektivně. Dlouhodobě hodnotíme výkonnost sociálních služeb poskytovaných v domácím prostředí, kdy se zaměřujeme především na čas poskytnuté přímé péče, a to ve vazbě na poskytnuté finanční prostředky“, uvedl vedoucí odboru sociálních věcí Zlínského kraje Tomáš Bernatík.
„Pracovníci a pracovnice pečovatelských služeb se v rámci našich projektů připravují na péči o lidi s vážnějšími zdravotními potížemi, kteří jsou propouštěni do domácí péče. Jejich uživateli jsou dnes lidé po mozkových příhodách, osoby s demencí, onkologickými onemocněními a v neposlední řadě i lidé v terminálním stádiu onemocnění atd.“, řekla Ilona Čtvrtníková z Institutu sociální práce, který realizuje projekty v této oblasti.
Zároveň pečovatelské služby procházejí proměnou vlastního nastavení, pracovníci a pracovnice nově pracují ve směnách, chodí na víkendové služby, vedle odborných dovedností pro péči se zároveň učí využívat výpočetní techniku pro zaznamenávání péče a lepší distribuci péče uživatelům.
„Plánování péče a jeho zaznamenávání je nově vedeno v elektronické podobě, což dnes vnímáme jako nutnost s ohledem na sdílení informací, vykazování a především zajištění rychlé úpravy poskytované péče v návaznosti na aktuální změny zdravotního stavu“, uvedl Jan Šmída metodik Sociálních a ošetřovatelských služeb Prahy 8.
„S ohledem na zdravotní obtíže lidí, kteří si dnes přejí zůstat doma a obracejí se na pečovatelskou službu, je nezbytná spolupráce se zdravotními službami.“ O tom na konferenci promluvila Pavla Morávková z Oblastní charity Chrudim, která zřizuje pečovatelskou službu, službu domácí zdravotní péče i hospicovou péči pod hlavičkou své organizace. „Právě spolupráce všech těchto subjektů umožňuje našim klientům žít doma v kruhu svých blízkých často až do posledního dne.“