Vedle asociací bank a pojišťoven a zástupců resortů vnitra, spravedlnosti a financí se diskuse zúčastnili i členové poradního orgánu vlády NERV.
Na úvod setkání vicepremiér Bartoš zopakoval, že diskusi vnímá jako potřebnou, ale do určité míry vynucenou. Zároveň upozornil na dřívější nevyužité příležitosti k rozsáhlé debatě spadající do období vlády ANO. Odsuny zákona nepodložené žádnou jednoznačnou analýzou jsou podle něj zřejmě právě tím, co dojem urgence současné situace vyvolalo.
„Přestože tento zákon není v mé gesci a celá problematika se na mě tzv. svezla, jsem ochoten tuto debatu moderovat, aby se tentokrát k nějakému realistickému odhadu a následným krokům došlo. Vnímám obavy formulované soukromým sektorem, týkající se nákladů na implementaci změn vynucených zákonem, i argumenty a důvody na straně těch, kteří zákon připravovali. Je důležité poslechnout si všechny strany. Nikdo nestojí o to, aby začal platit zákon, na který nejsme připraveni,“ řekl.
Zákon o občanských průkazech, který útlum v zápisu rodných čísel v dokladech od 1. 1. 2025 nařizuje, je v gesci Ministerstva vnitra. Jeho vznik se datuje do období vlády ODS. Autorem legislativy o rodných číslech je Zdeněk Zajíček, nynější předseda Hospodářské komory, který se jednání také účastnil. V úvodu seznámil účastníky s okolnostmi a důvody, se kterými byl zákon navržen a schválen, a připomněl, že jeho hlavní princip, tedy ochrana osobních údajů, je stále platný.
V jádru legislativy je ochrana osobních údajů. S tímto ohledem byly už v roce 2012 vytvořeny Základní registry (největší státní databáze), které rodná čísla nevyužívají. V průběhu let se spekulovalo jak o možnosti nechat pro účely soukromého sektoru jako identifikátor číslo občanského průkazu, tak o aktuálním systému bezvýznamových identifikátorů. Zajíček konstatoval, že by nemělo být předmětem sporu, zda naplnit princip zákona, ale vždy je možnost hledat cesty a řešení, které nejlépe vyhoví všem.
Bezvýznamový identifikátor, který má podle současné podoby zákona v užití rodné číslo postupně nahradit, zmenší riziko zneužití, narušení soukromí nebo krádeže identity. I podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů spočívá hlavní riziko v tzv. profilování občana v systémech a evidencích. Rodná čísla jako taková se nicméně neruší, ani nedojde k tomu, že by si občané museli nové identifikátory pamatovat. Cílem je postupný útlum užití, kdy občan bude identifikován z jiných údajů, typicky jménem, datem narození nebo bydlištěm.
Zástupci České bankovní asociace, České asociace pojišťoven a dalších subjektů zopakovali obavy, že přechod na bezvýznamové identifikátory bude znamenat značné investice do informačních systémů. Investice je podle nich v současné ekonomické situaci neefektivní a zatěžující. Zároveň upozornili na chybějící legislativu v souvislosti s insolvenčním rejstříkem a s procesy dotýkajícími se opatření proti výnosům z trestné činnosti (tzv. AML povinnosti). Otazníky podle nich panují také u konkrétní podoby technického řešení a souladu s budoucí legislativou k eWallet.
Vicepremiér Bartoš následně shrnul dílčí nedostatky na straně státu, o kterých je informován (nedořešený insolvenční rejstřík, implementace u zdravotních pojišťoven, exekuční rejstřík) a vyzval zástupce jednotlivých odpovědných resortů, aby se k těmto problémům vyjádřili. Jak ředitel Vokáč z Ministerstva vnitra, tak náměstek Bulíř z Ministerstva financí potvrdili, že se na procesních i legislativních překážkách pracuje, ale není možné garantovat, že budou vypořádány do nástupu účinnosti zákona.
Ve volné diskusi opakovaně padlo vyjádření shody nad nutností nového vhledu do dopadů zákona, potřeba zhodnocení očekávaných nároků na straně státu i soukromníků i pochvala nad tím, že se takto otevřená diskuse se všemi dotčenými stranami nyní vede. Zároveň se často objevoval názor, že řádné zhodnocení stojí čas a zřejmě by si vyžádalo alespoň roční odklad účinnosti zákona.
Vicepremiér Bartoš závěrem poděkoval za přínosnou diskusi a připomněl, že hodlá dodržet svůj závazek dodat vládě stanovisko k 1. červenci. To se bude odvíjet od informací, které si od účastníků kulatého stolu vyžádal do dvou týdnů. Šlo o souhrn konkrétních dopadů zákona od zástupců finančních institucí, telekomunikací a Svazu průmyslu a dopravy (který se zaměří na dopady na malé i velké podniky), harmonogram chystaných kroků na straně ministerstev a zhodnocení časového souběhu legislativy eWallet od DIA. „Finální rozhodnutí ohledně případného odložení účinnosti zákona musí však udělat vláda,“ uzavřel Bartoš.
