Stejně tak má řada studentů problém hradit životní náklady z vlastních zdrojů. Jejich rozhodnutí, zda studovat, tak výrazně ovlivňuje socioekonomická situace a zázemí rodiny.
O detailech průzkumu i možných řešeních včetně tzv. švédského modelu diskutovali zástupci Pirátů i expertů a expertek na akci „Vejška k nezaplacení: dostupné a důstojné studentské bydlení“, která se konala pod záštitou pirátské poslankyně Kláry Kocmanové.
„Za Piráty dlouhodobě hájíme zájmy mladých lidí, protože nám na nich záleží, stejně jako nám záleží na budoucnosti naší země. Pokud chceme Česko předělat z levné výrobny na znalostní ekonomiku založenou na výzkumu, musíme mladým lidem poskytnout dobré podmínky pro vzdělávání. V zájmu nás všech je zajistit, aby vysokoškolské vzdělání bylo dostupné a s tím velmi úzce souvisí také kvalitní a dostupné bydlení. Již v minulosti jsme řešili úroveň kolejí, kdy nám mnoho studentů a studentek posílalo doslova otřesné fotografie. Pokračujeme průzkumem o situaci vysokoškoláků, který jsme si společně s Mladým Pirátstvem, jež se tématu intenzivně věnuje, nechali vypracovat. Naším cílem vždy bude podporovat mladé lidi v tom, aby mohli naplno realizovat svůj potenciál, v čemž jim nyní bohužel leckdy brání finanční situace,“ okomentovala vznik průzkumu a postoj Pirátů poslankyně Klára Kocmanová.
„Vysokoškolské koleje se pro řadu studentů a studentek stávají v čase čím dál tím méně dostupnými jak z finančních, tak kapacitních důvodů. Současně je jejich stav dlouhodobě zanedbávaný a univerzitám se do zlepšení jejich zázemí nedaří investovat potřebné prostředky. Vzhledem k probíhající bytové krizi přestává být pro studentstvo bydlení mimo vysokoškolské koleje alternativou a volí tak často raději dojíždění či zůstávají bydlet déle u rodičů,“ uvedla Kateřina Stojanová s tím, že průzkum na toto téma přinesl hned několik důležitých zjištění. Kromě bydlení mapoval i celkovou finanční situaci vysokoškolských studentů s ohledem na možné bariéry ke studiu.
„Potvrdilo se bohužel, že bytová krize silně dopadá na studenty. Ohrožení jsou zejména studenti, kteří pocházejí z míst daleko od místa studia. Problém je ale i s hrazením celkových nákladů na život. Pouze 14 % studentů hradí všechny své výdaje ze svého, aniž by jim kdokoliv přispíval do rozpočtu. Zbytku v drtivé většině případů pomáhají s financemi rodiče. Socioekonomické zázemí rodičů tak silně ovlivňuje jak možnost mladých lidí studovat vysokou školu, tak životní standard mladých lidí během studia,“ popsala Stojanová.
Mladí lidé z nižšího socioekonomického zázemí mají v Česku dle studie nejnižší šanci získat vysokoškolské vzdělání ze všech OECD zemí. Česká republika také v mezinárodním srovnání propadá v podpoře vysokoškolských studentů a má nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským titulem.
„Jedním z možných návrhů řešení, o kterých lze vést diskuzi, by mohl být tzv. švédský model státní vratné podpory. O tuto bezúročnou podporu si může zažádat každý student vysoké školy. Maximální výše je 5 000 korun měsíčně. Podporu studentovi poskytuje stát, nikoliv banka nebo úvěrová společnost. Student podporu nesplácí okamžitě, ale až po dokončení studia a nástupu do zaměstnání. Podle výše jeho následných příjmů je možné splácení upravit nebo v některých případech i odpustit,“ nastínila možnou zahraniční inspiraci poslankyně Klára Kocmanová s tím, že by finální podoba řešení samozřejmě záležela na podrobných debatách s odborníky a odbornicemi, aby zvolená forma řešení byla pro Česko co nejvhodnější.
Debaty se dále zúčastnili vedoucí kanceláře sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vojtěch Tomášek, odborník na vysoké školství z GovLab Šimon Stiburek, předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník a kvestor Univerzity Karlovy Martin Maňásek.
