„Návrh Evropské komise dělá z každého uživatele Internetu automaticky podezřelého a de facto ruší koncept soukromí v prostoru on-line. To já jednoznačně odmítám. Co by to znamenalo? Riziko, že se každá zpráva, kterou pošlete partnerovi či partnerce, rodině nebo třeba advokátovi či terapeutovi, může dostat do cizích rukou. Do kompromisu jsem proto prosadil změnu, která by garantovala důvěrnost komunikace a omezila povinnost detekce na snímky a videa zveřejněná podezřelými uživateli. Byli bychom tak schopni efektivně odhalovat predátory a přitom neomezit i všechny ostatní, běžné lidi,” vysvětluje Kolaja.

Europoslanec však současně upozorňuje, že i kompromisní text obsahuje řadu problematických aspektů. Jde především o povolení pro platformy, aby k často kontroverzním plošným opatřením přistupovaly dobrovolně. Kritizuje také užití automatických filtrů k identifikaci dětské pornografie.

„Nejen že to bude znamenat, že kvůli zlomku zločinců přijde o soukromí každý, v praxi by to ani nepomůže. Ze zkušeností ze zahraničí víme, že filtry často chybují a proto pak dochází k zahlcení bezpečnostních složek stovkami chybných hlášení. Ty tak nemají čas se věnovat případům skutečných predátorů,” říká.

Poukazuje přitom na statistiku Švýcarské federální policie, podle které je chybovost automatických filtrů (tzv. false positives) až 87 %. Pouze zbývajících 13 % procent nahlášeného obsahu je pro kriminalisty relevantní.

„Původní legislativa vznikla s dobrým úmyslem ochránit děti na Internetu. Bohužel ale Komise zvolila řešení, které dětem nepomůže a naopak jim stejně jako ostatním uživatelům ublíží. Jsem rád, že se podařilo návrh alespoň částečně vylepšit, ačkoli je stále daleko od ideálu. Skutečně efektivní boj se zneužíváním dětí se musí zaměřit na prevenci, ne až na následky,” myslí si europoslanec.

Legislativa ještě projde projednáváním a hlasováním ve výboru pro pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Následně ji budou europoslanci schvalovat na plénu.