Udělat takhle zásadní, takhle důležité kroky znamená, že musíte strhnout veřejnost, musíte strhnout ty, kteří vám v tom mají pomoci. Aby vám v tom pomohli, znamená to, že vám musejí věřit. A vy jste bohužel v situaci, že vám dnes ti, po kterých to chcete, už nevěří. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak jest? Protože vám nevyšly rozpočty 2022, pravděpodobně nedopadne zcela podle očekávání rozpočet 2023. Ale možná méně důležité než ta čísla je to, jakým způsobem se to připravuje, jakým způsobem se tam zachází s různými triky, švindly a tak dále. Prostě nebudíte u lidí v tomto důvěru. Současně po nich něco chcete - aby šetřili, ale sami příkladem nejdete, ať už je to tím, že máte o tři ministry více, že zde máte celou řadu nových politických náměstků a tak dále. Podle mého je otázka důvěry v tomto nesmírně důležitá.
Současně jsem zde včera i nastínil to, že z mého pohledu nemáte dostatek personálních kapacit, které by budily důvěru v to, že se vám tento, říkejme tomu, restart hospodářství, protože i tak se to dá nazvat, podaří. Poradci budí spíše nedůvěru, a to není o tom, že by ti poradci byli špatní ve smyslu své kvalifikace. Je to o tom, že oni nemají tu zodpovědnost a oni se chtějí zejména zviditelnit. A vy se nesmírně opíráte o celou řadu poradců. To, že nebudí vaši lidé důvěru, o tom svědčí například to, že zde projednáváme zcela zásadní hospodářskou záležitost, a ministr pro hospodářství, i když vím, že se to tak nejmenuje, ale můžeme říci, že to je do značné míry ministr průmyslu, obchodu, inovací, energetiky a tak dále, zde není. Popravdě on zde není už delší dobu. A už minule jsem se zde ptal, jestli jste náhodou někdo neviděl pana ministra Síkelu? Určitě si vzpomínáte na film Hledá se Nemo. Můžeme říct: Hledá se Jožka. Pokud ho někdo z vás, prosím pěkně, uvidíte z koaličních poslanců, vyřiďte mu, že se zde probírá zcela zásadní hospodářská záležitost a že by neškodilo, kdyby se taky ukázal a například k oblasti průmyslu, energetiky, čehož se to nepochybně bude týkat, tak aby k tomu řekl pár svých slov nebo svůj pohled.
Dalším problémem je to, že vás je pět. To je realita. Vytváříte eintopf. Naházíte do něj vše možné, jeden si prosadí víno výměnou za to, že bude 0 % DPH na knihy. A takto to dáváte dohromady. Ano, to je důsledek pětikoalice. To je realita.
A tím posledním problémem z mého pohledu je to, že nemáte jasnou a ucelenou vizi, za kterou byste šli. A ta nemusí být dlouhá. My tu vizi můžeme kritizovat, ale vy byste si ji měli obhájit a nehledě na to, jestli ztratíte, či neztratíte voliče, byste za ní měli tvrdě jít. Já jsem žádnou vizi od vás neviděl. Vidím spousty nápadů, myšlenek, některé lepší, některé horší, ale opět si troufám tvrdit, že to je do značné míry daň za trošku chaotickou pětikoalici, myslím tím chaoticky poskládanou ve smyslu všech možných směrů.
Principiálně se neshodneme v jedné věci, a to je v tom, že restart hospodářství, aspoň tak já to vnímám, my vnímáme tak, že by se měl udělat prostřednictvím privátního sektoru, a to tak, že se bude motivovat, myslím tím firmy, živnostníky, zaměstnance. Současně jsme toho názoru, že se musí dělat přes úspory, ale zcela jasné, a nemůže se to nějak obcházet, současně, že se to musí udělat tak, že se nezvýší daně až na absolutní výjimky, na kterých jsme schopni se domluvit. Já k tomu dojdu. Mimo jiné, to jsme neudělali ani v době covidové. A velmi dobře to víte, že jsme daně snižovali, jakkoliv byla nepříznivá ekonomická situace.
Současně jsme toho názoru, že mimo to, že se nesmí daně zvyšovat, tak se musí důsledně vybírat. Ano, otevřeně říkáme, že chceme opětovně EET, tak jako vy jste říkali, že ho chcete zrušit, a máme důvody pro to, proč se domníváme, že ano. A nejsou to jenom ty zákaznické důvody, kdy v současné době jsme pro smích celému světu, kdy se u nás ruší platby kartami, cash only, ale je to proto, že stát přichází o zdroje, a je to proto, že jsou silně zneklidněni poctiví obchodníci. Ale to je konečně to, před čím jsme varovali a velmi dobře to víte. A potom jsme toho názoru, že se musíme dívat i do budoucna, protože to není jenom o současné situaci. Dnes něco možná zachráníme, možná něčemu pomůžeme, možná lépe, možná hůře, ale taky jak to bude za dva, za tři, za čtyři, za pět let? A to zvládneme jedině tehdy, pokud umožníme opět tomu privátnímu sektoru, ne tomu státnímu, investice. Že to ten stát dohání a že investuje do silnic, do dálnic, je nepochybně dobře, ale my především musíme uvolnit špunt pro firmy, aby investovaly, aby měly chuť investovat, pochopitelně pro rodiny a současně abychom vytvořili takové prostředí, ve kterém se bude dobře inovovat, jinými slovy tvořit nové produkty, výzkum, věda a tak dále. To je naše vize. Vy jdete přes stát, ne přes privátní sektor. Kolikrát jste, pane ministře, řekli na té tiskové konferenci - z mého pohledu velmi nepovedené - kolikrát jste řekli - my se omlouváme. Kolikrát jste řekli - my věříme vám, toto udělají firmy, toto musí udělat oni. Všechno bylo jenom - my uděláme, my rozhodneme, my to zvládneme. Demotivujete privátní sektor těmi všemi opatřeními, které děláte a které jste zde představil před chvílí.
Úspory, na kterých bychom se částečně dokázali s vámi shodnout, neříkám, že na všech, ale diskutujme o nich, nahrazujete - neříkám zcela, ale do značné míry - úvěry. Takže odeberu, ale současně si můžete půjčit peníze. Daně zvyšujete, o tom není nejmenších pochyb, tady se zcela zásadně lišíme. No a navíc posíláte firmy do šedé zóny, ať už prostřednictvím EET, nebo tím, že de facto vytváříte pro ně další zátěž, například v podobě vyšších odvodů u osob samostatně výdělečně činných, na což nepochybně řada těch firem bude reagovat tak, že pojede více v účetnictví šedém.
Investice. Jakkoliv tvrdíte, že je podporujete, tak už je začínáte utlumovat. Podívejme se například do dopravy, které dopravní stavby už se nyní stavět nemohou. No, a co se týká výzkumu, vývoje a inovací... A je to pravda, pane ministře, silnice 1/20, podívejte se na to, strašná škoda, u Českých Budějovic, co sdělilo ŘSD minulý týden - nemůžeme vysoutěžit, protože chybí prostředky. O dvě miliardy se jedná. Ale můžeme se bavit o jednotlivých stavbách. Se nám nestalo za poslední tři, čtyři roky.
A co se týká vědy, výzkumu a inovací, tak jste vypustili první balonek, minus 10 %, ačkoliv jste ještě pár týdnů předtím tvrdili, že na ty peníze nesáhnete. Ano, teď berete, ať jsem objektivní, trochu zpátečku a říkáte - možná to nebude těch 10 %. Ale tady je podstatné možná ještě něco jiného. Nejenom to, jestli vezmete 3 %, 10 % nebo necháte na nule, samozřejmě že je lepší to nechat, ideálně o něco přidat, ale rozumím, že jsme v prekérní situaci a že asi přidávat mnoho nebudete. Ale už jenom to, jak uvažujete a že to vypustíte ven, že se té vědě budou ty peníze brát, znamená to, že úplně jinak uvažujeme hospodářsky. Tahleta úspora je ta nejdražší, která by nás mohla potkat.
Abych zrekapituloval ten náš pohled a váš pohled. My se hlásíme - klidně nás za to kritizujte - že bychom šli cestou úspory přes strukturální deficit na bázi 50 miliard korun ročně. Můžete říkat, že to je málo, a my vám budeme argumentovat, že to je dostatečné, dokonce vám budu argumentovat, že podle mého názoru se vám nepodaří o mnoho více, ale opíráme to o to, že dokážeme tyto zdroje najít. Já jsem to zde včera rozebíral, klidně to ještě jednou otevřu a bylo by to na části, kde se shodneme, to znamená, to jsou ty úspory na tom státu, to je těch vašich 20 miliard korun. A dokázali bychom se zřejmě sjednotit na těch velmi specifických daních - a to tady zjednoduším, to jsou ty daně z neřesti a hazardu a podobně. A pak bychom šli tedy přes EET, tam bychom se asi neshodli, šli bychom přes důslednější výběr daní. Ale tvrdíme, že bychom 40 až 50 miliard byli schopni uspořit. Když to otočíme čtyřikrát až pětkrát, beru strukturální deficit 200 až 230 miliard korun, tak bychom za čtyři roky toto zvládli. A současně říkáme, že tím nevyléváme s vaničkou i dítě. Zjednodušeně řečeno, dokázali bychom přitom rozumně investovat, dokázali bychom přitom udržet přiměřený růst výdajů na vědu a nezasáhli bychom ty nejsociálnější skupiny. Vy říkáte něco jiného, my půjdeme 90, respektive 140 miliard korun ročně. A já se vám budu snažit dokázat, že to máte postavené na vodě a že nedocílíte těch 90 až 140 miliard korun v příštím, respektive v tom přespříštím roce. Daně jsou totiž nejisté a ty výdaje, se obávám, že budete do značné míry obcházet úvěry.
Ať jsem konkrétní, nejdříve u těch daní. Já jsem principiálně proti tomu, jakým způsobem daně nastavujete, to znamená, že je zvyšujete plošně. Považuji to za kontraproduktivní a vadí mi to z mnoha důvodů. Vadí mi to i proto, že vaše předvolební rétorika v roce 2021 byla úplně jiná. A můžete říct - změnila se situace. To beru. Jenomže vy jste měli úplně jinou rétoriku i v roce 2022. Ještě na podzim pan premiér Fiala tvrdil, že ty daně, které jste nakonec všechny zvýšili, se zvyšovat nebudou. A řekl zatím jedno slovo - nebudeme daně zvyšovat. Tečka. A rozebral je tam všechny předtím. Tak to bylo v říjnu roku 2022. To už jste věděli, v jaké jsme situaci, to už jste věděli, jak se to nezvládlo s cenami energií a tak dále. To už jste věděli, co nás bude čekat. Už se připravoval konečný rozpočet roku 2023. Jenomže vy jste měli rétoriku jinou ještě v roce 2023. Ano, i ministr financí pan Stanjura ještě v dubnu tvrdil, že neví nic o tom, že by se měly zvyšovat odvody pro osoby samostatně výdělečně činné. Tvrdil to několik týdnů poté, co ministr práce a sociálních věcí přesně toto avizoval. A konečně, přesně tak to dopadlo. Nevím, jakým způsobem komunikujete ve vládě.
Vadí mi pochopitelně to, že zavádíte poměrně velké zmatky do daně z přidané hodnoty. Ano, vy na jednu stranu říkáte - my to secvakneme ze tří na dvě. Beru tedy, že ta nula není, i když se svým způsobem můžeme handrkovat, ale to není to podstatné. Ale ta logika mi opravdu uniká. Vy říkáte - zjednodušíme to. No, pro koho to zjednodušíme? Pro stát. Ale ve finále dopad, to jste tady sám přiznal, bude možná 6, možná 7 miliard ve smyslu ztráty. (Ministr Stanjura má občas poznámku mimo mikrofon.) A může být. Tak. A současně to nepomůže těm, kteří nakupují ty výrobky, protože s dávkou pravděpodobnosti lze předpokládat, že z těch 15 na 12 % se to neprojeví v těch cenách, možná nepatrně to stoupne z těch 10 na 12, to znamená, suma sumárum pro zákazníka žádný velký benefit. A to neberu to, že jste se chytli do vlastní smyčky a že jste v tom udělali totální zmatek v tom, že na věcech typu časopisy, voda pro kojence, časopisy versus noviny, voda pro kojence versus víno a tak dál, jste pochopitelně vykopali příkopy a už se nezbavíte nikdy toho, že ti, kteří vás budou chtít kritizovat, naprosto objektivně a správně budou tvrdit, že jste se nechali zlobbovat, ať už je to pravda, nebo to není pravda. A já ale nechci, abyste to točili na porno časopisech. To není to podstatné. Jsou tady daleko horší věci. Toto je svým způsobem jakási hořká třešnička na dortu. My jsme konečně taky v době covidu udělali v rámci rychlých opatření celou řadu věcí, které jsme pak museli brát zpátky, určitě si vzpomínáte na kelímky na kafe a tak dále. Ale má to jeden rozdíl, pane ministře. Kelímky na kafe jsme rozhodovali během jednotek hodin a museli jsme udělat stovky opatření. A když jsme udělali něco blbě, tak druhý den jsme se za to omluvili a kelímky jsme změnili. Vy jste na to měli několik měsíců, a přesto jste to udělali takhle zmateně. Ale znovu říkám, to není podstata toho restartu, to jsou jenom průvodní jevy.
Já se fakt nestačím divit, pane ministře, že speciálně ODS zvyšuje takto plošně daně, i když vy to bagatelizujete ve smyslu, že v podstatě o nic nejde, že to je pár miliard. Ale když se na to podíváte, tak v podstatě jdete takřka kobercovým náletem, někde více, někde méně.
A dneska jsem byl v duelu s panem místopředsedou Skopečkem. V podstatě vy jste zde před chvílí řekl něco podobného. Pan místopředseda tvrdil - kdyby to dávala dohromady ODS, bylo by to jiné. Toto je kompromis. V zásadě jste řekl de facto totéž před chvílí. No, pane ministře, to není kompromis, to je kapitulace. To je jak z dílny ČSSD, případně komunistů. (Hlas mimo mikrofon.) Paní předsedající, prosím, kdyžtak uklidněte pana ministra...
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Pánové, prosím, nepokřikovat na sebe a kdyžtak pan ministr se může přihlásit s faktickou poznámkou.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak si vezměte Diazepam nebo něco... (Smích v sále.) vždyť je to o klidu. Mluvil jste klidně, mluvil jste dobře, já se snažím... (Opět hlas mimo mikrofon.) Nejsem nervózní, já nepokřikuj na vás. A znovu opakuji, pokud budete cokoliv chtít říct...
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Znovu opakuji, pánové, prosím, nekomunikujte spolu takto napřímo. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže ještě jednou. Není to, pane ministře, kompromis, je to kapitulace - a opakuji - jako z dílny ČSSD a komunistů. A vy jste správně teď tady na mě vykřikl - vašich koaličních partnerů. Správně jste to řekl. My jsme měli koaliční partnery ČSSD; komunisty nikoliv, ti nás tiše podporovali - v tom máte pravdu. A já jsem rád, že jste mi to připomněl, protože i oni po nás chtěli, abychom zvyšovali daně. A vy se na to musíte dobře pamatovat.
Jenomže my jsme měli tu sílu se proti nim postavit a nikdy jsme nenechali, aby se daně zvýšily. Vy jste - jakožto možná nejsilnější strana pětikoalice, alespoň přes mandáty - tu sílu neměli. Proto jste kapitulovali. Kapitulovali jste před aktivisty, před různými progresivisty, před různými marxisty, před všemi těmi, kteří tvrdí, že zvyšováním daní se někam posuneme. Fakt nevím, kde jsou vaše ideje.
Připadá mi úplně morbidní, že ministr za ODS obhajuje zvyšování daní. Máte dvě možnosti - buď mlčet, ale chápu, že něco říct musíte, tak alespoň říct, já se za to stydím, že zvyšujeme daně, ale pro pětikoalici je důležitější to, že ji udržíme, než naše přesvědčení, že zvyšováním daní neprospěje hospodářskému růstu. Ale vy jste to obětovali a obhajujete, znovu říkám, obhajujete zvyšování daní. Jak ze špatného filmu. Protože vy tím do značné míry ohrožujete budoucí růst hrubého domácího produktu.
To, co mě trápí více, než je váš schodek v letošním roce, ať už bude jakýkoliv, je to, jak se vyvíjí struktura hrubého domácího produktu. Přece nás (to) nemůže nechat klidné. To, že dneska HDP táhne zejména stát investicemi a že to táhne spotřeba státu, to je špatné znamení. To mají táhnout firmy, to mají táhnout spotřebitelé. A vy děláte přesně to, že spotřebitele i ty firmy demotivujete. Ano, teď mi můžete argumentovat tím, že za rok 2022 to nedopadlo tak špatně - a dokonce, že možná výběr daní z příjmů právnických osob bude nad očekávání. Zaplaťpánbůh, kdyby to tak dopadlo.
Za prvé, to není díky vám, protože to pochopitelně dojíždí ještě z nějaké setrvačnosti, ale hlavně - podívejme se už na rok 2023, jak se vyvíjejí (vyvíjí) hospodaření. Samozřejmě, že rok 2022... ještě dojížděly fixace energetiky a tak dále, energií atd., ale rok 2023 bude nepochybně horší, a to se projevuje i nyní v té struktuře hrubého domácího produktu.
Můžeme se podívat, jak je na tom Německo, můžeme se podívat na jeho recesi, na naši vazbu na Německo. Čili nečeká nás nic slavného, ale pokud firmy omezují investice, pokud firmy omezují výdaje do inovací, no, tak logicky se nám to projeví. A to se vůbec nebavíme, jak se to projeví samozřejmě ještě potom v tom spotřebitelském segmentu, který samozřejmě bude mít problém jak s nákupem spotřebního zboží, tak s investicemi - což už dneska vidíme zcela, zcela jednoznačně. Takže to, co mě trápí úplně nejvíc, je struktura hrubého domácího produktu, jinými slovy, jak to bude vypadat za dva, za tři, za čtyři roky. Můžete říct - to už nás nemusí trápit; ale mě to trápí tedy docela.
Když bych vzal závěr těm daním, můžeme teď se tady handrkovat a polemizovat, kolik vlastně vyberete či nevyberete, my vám budeme argumentovat, jak vám nevyšel odhad z windfall tax a tak dál, teď budete říkat, že teď to bude už lepší... já nevím. Ale je to diskuse bez vítěze, pane ministře. Podle mého názoru nemá příliš cenu o tom diskutovat, z mého pohledu je to více o ideologii. Vy se prostě domníváte, že cesta je zvyšování daní, a já jsem názoru opačného. Tečka. Pro mě je to principiální záležitost, je to zásadní, proto já osobně se nikdy nepodepíšu pod váš balíček, protože žádný restart neuděláte zvyšováním daní.
Než přejdu ještě k té druhé oblasti, a to jsou ty výdaje, tak jenom malá vsuvka, abych reagoval na vás, pane ministře, když jste zde nadnesl, co jsme vše prognózovali a jak to všechno nedopadlo. Já jsem si v rychlosti - možná jste toho říkal víc - poznamenal tři věci, protože za všemi jsem byl já, to jednoduché, to nemusí si lidé vyhledávat, kdo zatím byl. Havlíček.
První z nich byla - naše škaredé energetické vyhlídky a jak to nakonec skvěle dopadlo. No, bohužel to dopadlo výrazně hůře, než jsme očekávali, protože podstata je v jedné věci, a to jsou ceny energií. Jak vypadají ceny energií, víme. Nejvyšší nárůst cen energií za rok 2022 a zatím nejvyšší nárůst cen energií za rok 2023. Podle dvou nezávislých zdrojů, a to je Evropský statistický úřad a konsorcium společností, které založili regulátoři trhu ve střední Evropě. Household Energy Pricing (Price) index. Katastrofa. Hůře na tom už být nemůžeme v cenách. Takže to je ta naše prognóza a vaše aktivity, které s tím byly spojeny.
Ruský plyn. Ano, já jsem říkal, že ruský plyn - pozor, vy jste (měl?) říct dost podstatnou věc... do Evropské unie (?), že se bez ní Evropská unie do konce roku 2022 neobejde a možná i v dalším období. Což se bohužel potvrdilo, do roku 2022 se opravdu neobešla Evropská unie bez ruského plynu, říkám bohužel, bohudík v těch dalších měsících se to už výrazně zlepšilo a dneska ta závislost už není, já nevím, 40 %, ale je pod 10 % v rámci Evropské unie, což si myslím, že je dobře. Takže částečně ano, částečně ne. Nešlo samozřejmě na Českou republiku. To, jak věřím, že už jste si dostudoval, pane ministře, ta na to vliv nemá.
A pak jsem zde říkal ještě jednu věc a to nebylo strašení. Já jsem říkal - udělejte scénář toho, kdyby se vypínal plyn, v jakých etapách a kdo bude stát v těch skupinách, jak se bude vypínat. A to jsem reagoval na to, že jste sami tvrdili, že může nastat situace, že plyn v Evropě nebude. A já nevím, co je divného na (tom?), že se opozice ozve a řekne - nemáte připravený žádný scénář, jak by se tak činilo. Co je na tom divného? Že to - zaplaťpánbůh - nenastalo, je jedině dobře. Ale to, že někdo připomene, že tady žádný takový scénář není, tak na tom tady fakt nevidím nic divného. Ale to nechme.
Důležitější věc než to, co jsem zatím doposud říkal, protože o tom se můžeme dlouze přít, ale stejně žádného vítěze tady nenajdeme, jsou ty výdaje, protože vy jste to nastavili už na té tiskové konferenci, kterak tedy zejména na výdajové stránce bude vytvořena ta úspora nebo, řekněme, ten deficit, který se bude zmenšovat, a o něco méně na té příjmové.
Já jsem toho názoru, že to bude opačně, ale abyste mně to vyvrátil - k čemuž předpokládám, že je mimo jiné i tato diskuse - tak prosím, abyste nám vysvětlil celou řadu položek. Nejdříve to pozitivní, na kterém se shodneme, i když to nebude tak jednoduché, a to jsou úspory na provozu státu, věřím, že mám správně čísla, 11,2 miliardy a úspory na platech 9,7 miliardy, zaokrouhleně 20 miliard korun, s tím my principiální problém nemáme. Určitě to bude chtít ukázat ve větším detailu.
Pak tam máte ostatní výdaje na úrovni třech miliard - tady mám otazník a tady prosím, abyste nám vysvětlil, co to jsou ty ostatní výdaje. A pak tam máme to nejpodstatnější. Já jsem se v tom musel chvíli zorientovávat, protože ta vaše nešťastná tisková konference, kde jste tam pustili ty studenty vysoké školy, kteří tam odvykládali závěry z bakalářské práce, jaksi zaniklo to nejpodstatnější - a to je to, kolik vlastně budete spořit. Pak se vás na to ptala celá řada novinářů a vy jste nakonec Českému rozhlasu - a doufám, že to říkám správně - odpověděl: Možná jsme špatně nakreslili grafy, ale v roce 2024 má to být 47 miliard a v roce 2025 54 miliard.
Vycházím z toho, že pro Český rozhlas se to řekl správně, a bavme se o těchto číslech. Ta čísla pochopitelně jsou dneska silně na vodě. Vy jste je sice rozbetlovali - alespoň v tom globálním pohledu - na pár resortů, ale aby to dávalo smysl, no, tak si musíme říct o větším detailu těch čísel, jinak vám v tomhle nikdo nebude nic věřit. To znamená, jestliže zde dneska tvrdíte, že to bude 47, respektive 54 miliard korun a ukazujete jednotlivá ministerstva, tak musíme ukázat detail, na jakých programech a jakých konkrétních výdajů se to dotkne.
Zatím jste k tomu neřekli nic. Ani nám, budiž, ignorujete nás, ani médiím, která si od vás naposledy včera, tuším, předevčírem vyžádala ten seznam. Tam jste jim řekli, že to
budete řešit později. Jediné, co jste zatím sdělili, tak bylo jakési prohlášení, že víte, o co nám jde a že jde určitě o dotace pro Agrofert. Ne, o to fakt nejde - vy jste posedlí tím. Jde o to, abyste vysvětlili, kde na jednotlivých resortech vezmete ty peníze. A začněme tím největším, a to je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Říkáte - nebude tam 20 miliard korun. Tak, prosím pěkně, pane ministře, i když tady není pan ministr v průmyslu, řekněte nám, kde to těch 20 miliard bude.
Víme, že tam máme tři možnosti. Beru tu největší částku, což je necelých 19 miliard korun za obnovitelné zdroje energie. Buď budou na bedrech státu, pak tedy neplatí to, co říkáte, nebo to přenesete na spotřebitele zpátky, takže musíte všem říct, že jim tedy opět zdražíte energie, anebo asi to nevyplatí těm investorům, to znamená těm, kteří to zde vybudovali, mimo jiné ti, o kterých jsme se tu hádali v roce 2021, jak jste se snažili zvýšit ještě to jejich výnosové procento, ale to už nechme stranou, je jiná doba. Úsporu dotačního byznysu tady tedy nevidím. Pokud pochopitelně neuděláte ten krok, to bych bral, ale já bych byl proti, ale bral bych to tak, že to skutečně uspoříte, že to tedy seberete těm investorům. Pak vás nepochybně bude čekat to, že se budete tady deset let soudit a z mého pohledu nemáte šanci to vyhrát, protože argument, že už to mají dávno zaplacené, je fakt lichý. Třetina z nich to má dávno překoupené za úplně jiné peníze, to by platilo možná ještě na ty z roku 2010, kterak si tady udělali Klondike, ale ti už jsou dávno někde za vodou.
No, pak máme ministerstvo zemědělství. Tam podle informací z resortu zemědělství se dá v národních dotačních programech najít nikoliv deset miliard, jak píšete, ale nízké jednotky miliard. Nevím to přesně, ale máme zde nového ministra zemědělství, tak věřím, že nám to vysvětlí. Pak Ministerstvo dopravy, tam je pan ministr Kupka už trochu přesnější, šest miliard, bere to tak, že dvě miliardy se vezmou na krajské silnice a čtyři miliardy korun, že se vezmou na údržbu a na správu. To zní logicky, kdyby tam nebylo to za bé, a to je bé takové, že si to bude nahrazovat úvěry, což už konečně teď dělá. Určitě si vzpomínáte, jak jsme se tady přeli celý rok, když jsem říkal, že úvěr přes Evropskou investiční banku je kontraproduktivní. Ubezpečovali jste nás, jak to bude skvělé. Výhodná úroková sazba, fajn, tak tam máme 4-4,5 %, úrokové sazby. SFDI to nakonec bude splácet, třeba jednou budete, pane ministře, ministrem dopravy, padne to na vás a budete ten, kdo bude muset splácet tyhlety úvěry. Já jsem principiálně proti, ale to už je věc jiná. Já jenom tvrdím, že toto není úspora, toto je hra na úsporu. Seberete, oni si to naberou na úvěru. Ministerstvo pro místní rozvoj 2,8 miliardy, tak prosím, ať nám někdo řekne, na čem to bude a jestli to tedy bude pan ministr pro místní rozvoj něčím nahrazovat, nebo ne, ten výpadek, jestli si bude brát taky úvěr, anebo jestli to skutečně uspoří, jestli to uspoří, máte pravdu, ano, je to úspora, nikoliv na dotačním byznysu, abychom si rozuměli, protože místní komunikace, školky a podobně není dotační byznys, ale jsou to nepochybně výdaje, které jsou spojené s rozpočtem a ušetřit se to dá. Ale prosím, řekněte to, nemůžete se tvářit tak, že budete investovat, takže budete kultivovat prostředí a současně budete šetřit, prostě obojí nejde. Úplně stejné je to na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jestli to nakonec budou ty dvě miliardy. Když jsem se o tom bavil s panem ministrem Bekem, mimo jiné jeden z těch docela vstřícných ministrů, tak s tím neměl těžkou hlavu. On říkal, dvě miliardy uspoříme, 45 miliard si půjčíme. Skvělé hospodářství. No, a pak tam máte 13,4 miliardy Ostatní. To úplně není zanedbatelná částka, tak nás, prosím, seznamte s tím, co to je, to Ostatní. Nemusíme chodit do stamilionů a je to na těch aspoň 13 miliard korun. A aby to bylo důvěryhodné, no, tak je to o tom, že by to mělo být porovnáno s rozpočtem na rok 2023, možná dokonce i jak to bylo v roce 2022, kolik se tedy ubere z těch resortů na rok 2024, případně 2025. A aby to bylo úplně důvěryhodné, tak by zde měli vystoupit jednotliví ministři, a my je rádi budeme konfrontovat s našimi stínovými ministry, a oni budou říkat, my si sebereme na dopravě tolik, na školství tolik, na kultuře tolik, případně, já nevím, na místním rozvoji tolik a tolik. My budeme argumentovat, jestli to dává smysl, nedává smysl, bude to nějaký přirozený střet, ale aspoň, pane ministře, budeme vidět, na čem jsme. Protože dneska nevíme vůbec, na čem jsme. Dneska je to souhrn náhodných čísel, které dobře vypadají na papíře, vy je umíte okomentovat, ale abychom se bavili o úsporách na úrovni 50 miliard korun, tak snad uznáte, že to nemůžeme přejít jenom tím, že nám řeknete, v září a v říjnu v odpovědnosti vlády vás dostatečně detailně seznámíme s tím, o čem to bude. To pak tady fakt nemusíme vůbec být, protože daně jsem se pokusil nastínit, že jsou do značné míry s otazníkem. To nebude ani vaše vina, to bude dáno tím, jak se k tomu postaví ty firmy, a to, že dvakrát motivovány nejsou ty daně platit, to jsem se tady pokusil sdělit už na začátku. Já už skončím, děkuji za pozornost a těším se na diskusi. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)
