Vláda se přesto rozhodla problematiku hazardu řešit jen jako okrajový problém v rámci balíčku. Navíc formou technické novely. „Je potřeba se věnovat především prevenci patologického gamblerství. Proto je také nutné rozlišovat mezi měkkou a tvrdou formou hazardu. Hazard by měl být řešen samostatným zákonem, který se bude připravovat se zapojením expertů, například sociálních pracovníků, sociologů a psychologů,“ zdůrazňuje předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. Ten také varuje, že vláda naprosto rezignuje na posouzení společenské nebezpečnosti jednotlivých typů hazardu. „Rozdíly v dopadech přitom mohou být podobné jako u měkkých a tvrdých drog. Z daňového hlediska to znamená, že stát by měl zatížit mnohem více kamenné a online herní automaty než například kurzové sázky,“ dodává. Sociální dopady jednotlivých typů hazardu jsou totiž u herních automatů prokazatelně mnohem vyšší. „Osudy lidí pro nás musejí být mnohem důležitější než výnosy z daní nebo síla hlasu podnikatelských zájmových skupin. Vláda zjevně ustoupila tlaku hazardní lobby,“ říká Michal Šmarda.
Podle Sociální demokracie je chybou, že se změny řeší opět překotně, aniž by se probraly s odbornou veřejností a neřešila se situace v regionech, kde herny ještě více prohlubují sociální problémy. „Vládní přístup naopak motivuje obce k tomu, aby herny na svém území tolerovaly nebo dokonce podporovaly,“ říká Michal Šmarda.
„Nesmí být důležitější zájem několika firem než ochrana celé společnosti,“ vyzdvihuje předseda SOCDEM. Sociální demokraté v minulosti, konkrétně v roce 2016, prosadili do zákona o hazardních hrách regulaci nově vznikajícího nebezpečí v podobě internetových kasin. Zároveň se povedlo zavést nástroje, které chrání sázející a předcházejí nebezpečí patologické závislosti na hazardu. „V tomto trendu je potřeba setrvat. Vláda se bohužel vydává jiným směrem. A zcela opomíjí nutnost pomoci postiženým regionům, kde je situace nejkritičtější,“ konstatuje.
Vládní záměry navíc nepomáhají ani veřejným rozpočtům. „Námi navrhované řešení důsledněji regulovat hazard by mělo naopak pozitivní dopad na státní rozpočet, a navíc by pomohlo prevenci sociálních problémů, jejichž důsledky nejenže dramaticky ovlivňují životy konkrétních lidí, ale v konečném důsledku znamenají i značné náklady pro stát,“ uzavírá Michal Šmarda.
