Je to totiž důležité, abychom si uvědomili, že tam se neřeční, tam se pracuje. Žádné plané sliby, žádné lži, ale skutečná realita. Připomenu, co předcházelo zásadnímu rozhodnutí o přijetí dalších šesti členů a směřování k velmi významnému posunu na světovém trhu a změně teritorií potenciálu rozvoje. Byla to schůzka V. V. Putina s D. Rousseffovou, presidentkou Nové rozvojové banky (New Development Bank, NDB) v červnu letošního roku v Petrohradě.

Jen krátce shrnu. NDB se sídlem v Šanghaji byla založena v roce 2012 a je v podstatě investiční bankou BRICS, je alternativou k MMF a Světové bance. Má pevnou strukturu, kdy president banky je jmenován na 5 let a má z každého zakládajícího státu BRICS 4 vicepresidenty, mimo státu, ze kterého je president. Prvním presidentem byl K. V. Kanath z Indie a současnou D. Rousseffovou jmenoval také nově opět zvolený současný (a také bývalý) levicový Brazilský prezident Lula da Silva. Jak pro nejvyšší představitele, tak pro řídící orgány platí princip rotace a dvou nebo pětileté funkční období. NDB například investovala do svého členského státu do JAR 40 mld. USD pro zlepšení infrastruktury.

A teď je jasné, proč a v jakém teritoriu se očekává dobře plánovaný a funkčně směřovaný rozvoj, aby jak Argentina v Jižní Americe, tak Egypt, Etiopie v Africe a Irán, Saudsko arabské království a Spojené arabské emiráty na Středním východě, mohly řešit své potřeby. Jsou to potřeby, kterými budou překonávat neoliberální chaos, který tam nedávná minulost zanechala po bezbřehém drancování surovin a zdrojů od nenasytného zahraničního kapitálu.

Jen znovu připomínám, že těchto jedenáct zemí (z téměř 200 členských států OSN) bude zahrnovat polovinu počtu obyvatel planety a tvoří už nyní cca 40% světového produktu. A je také jasné, které další státy, o kterých dosud nebylo rozhodnuto do BRICS chtějí vstoupit.

I z tohoto pohledu musíme vnímat najednou podbízení se USA v projevu J. Bidena k rozšíření RB OSN. To ovšem po zkušenostech jak s jednopolárním světem, tak s politikou dvojího metru Spojených států, asi státy BRICS nepřijmou a budou mít své návrhy. Ty na rozdíl od projevu prezidenta P. Pavla, který nikdo neposlouchal, alespoň podle obsazení sálu (koho by také zajímal názor člověka, který neformuluje žádný vlastní národní zájem a papouškuje zájmy jiných), budou nejen k diskusi, ale budou k nim navrženy i postupy, jak a s kým jich dosáhnout.

Ale vraťme se ke schůzce V. V. Putina a D. Rousseffové v Petrohradě, šlo tam o to, jak bude vypadat platební styk mezi státy BRICS. Jak jsem již v první části uvedl, zásadní krok je platba v národních měnách, a to přesto, že základní jmění samotné NDB je 100 mld. USD. I to bude postupně nahrazeno.

Opět musím připomenout, že mezi základní lidská práva, jak je formuluje např. ČLR, patří právo na rozvoj, které je upíráno snad největšímu počtu obyvatel planety, kteří jsou dnes často označováni jako globální Jih. Ono se bývalým koloniálním zemím a kapitálu dobře vydělávalo, když si přivlastňovali zisk na úkor těch, kteří neměli nic jiného než suroviny nebo jen svou nedoceněnou pracovní sílu.

No a když se podíváme do obsahu kapitoly čtvrté, tak Partnerství pro urychlený růst považuje za základ spolupráce respekt k národním měnám, a tedy konec okrádání, které často přepočet přes dolar znamenal. Ten také vedl k tomu, že jednotlivé státy takto vlastně hradily dluh, který neudělaly, ale splácely samotný dluh USA, z jejich nekontrolovaného tisku USD nepodložených zlatem. Jsem rád, že si držíme českou korunu.

A tak platí, aby mohl vzniknout faktický realistický a reálný závěrečný dokument, musí k němu poctivou prací dospět jednotliví účastníci.