„EU přijímá klíčový nástroj v čase geopolitického napětí, kdy jsou ekonomické vztahy stále častěji zneužívány k vyvíjení nátlaku. Nový protinátlakový nástroj je mimojiné přímou reakcí na čínský nátlak na Litvu v roce 2021, která se tehdy opovážila nazvat své taiwanské velvyslanectví taiwanským,“ vysvětluje okolnosti Markéta Gregorová.
„Oceňuji, když se podaří schválit novou efektivní legislativu, která zavádí nové nástroje odstrašení takového nátlaku a postup unijní reakce. Tím spíš, pokud je ve hře strategická autonomie EU. Nástroj nám umožní jednat jako EU jednotně, rychleji a efektivněji v případě, že jeden z nás bude ekonomicky napaden – ať už v rámci dialogu s třetí zemí, nebo v případě eskalace i uvalením cel, omezením dovozu z dané země, omezením služeb a investic a také přístupu na vnitřní trh EU,“ doplňuje Gregorová.
„Nelze však nezmínit, že to, co dnes dnes slavíme, je oslabený a vykuchaný právní předpis vůči tomu, se kterým šel Evropský parlament původně do vyjednávání. A vykuchaný byl Radou EU, tedy tím orgánem, který zastupuje členské státy – které jsou ohrožovány ekonomickým nátlakem. Je škoda, jaké poselství tak v této zásadní věci vysílá Rada svým občanům, ale koneckonců i třetím zemím – že své hodnoty a postoje vymění za obchod, pokud jim to v dané situaci přijde jako prospěšnější. Jako bychom už neměli dost varovných zkušeností, že pokud začneme prodávat svoje hodnoty za ekonomické benefity, další na řadě jsou naše demokratické instituce. Doufám, že se do budoucna naučíme myslet dál než na bezprostřední ekonomický prospěch, protože jednoho dne může být pozdě,“ uzavírá kriticky Pirátka.