Dovolte mi, abych jménem vlády České republiky vám představil návrh státního rozpočtu na rok 2024. Návrh rozpočtu vychází z makroekonomické predikce, která byla publikována v srpnu letošního roku. Tuto predikci posoudil podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti také nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, označil ji jako realistickou. Stejně tak jsme nechali posoudit to, o čem mluvil pan předseda Okamura, to znamená mezi srpnem, kdy ten návrh rozpočtu byl vložen do eKLEPu a 27. zářím 2023, kdy ho schválila vláda, jsme navýšili příjmy státního rozpočtu. Pokud budu mluvit o daňových příjmech, které posuzuje výboru pro rozpočtové prognózy, tak to bylo 6 miliard korun a vycházelo to z nové informace z rozhodnutí vlády, která otevřela - především na žádost našich zaměstnavatelů - pracovní trh pro pracovníky z třetích zení, to znamená mimo země Evropské unie. Počítá se se zapojením až 20.000 pracovníků z třetích zemí na pracovní trh. A stejně tak se počítá s tím, a jsou to odhady Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba dalších 20.000 ukrajinských uprchlíků se proti stávajícímu stavu zapojí do pracovního trhu v České republice. I toto zvýšení jsme poslali výboru pro rozpočtové prognózy. Ten výbor, jak všichni víte, má devět členů. Osm členů z devíti to označilo jako realistické, to znamená odpovídající těm podkladům, jeden jako obezřetnostní, to znamená, je to spíše pesimistické. Ten jeden člen říká, že by ty příjmy mohly být odhadnuty i výše. Současně jsme navýšili odhad příjmů, kolik si vezme stát ze svých státních firem formou dividend. A jedna miliarda to navýšení bylo souvztažné nás evropské peníze.
Pojďme si připomenout základní parametry makroekonomické predikce na příští rok. Hrubý domácí produkt v nominální hodnotě se odhaduje na 7,751 bilionu korun. To číslo je důležité proto, že jsme v letošním roce výraznou většinou za podpory výrazné části poslanců hnutí ANO uzákonili 2 % HDP výdaje na obranu. A z tohoto čísla se to vlastně posuzuje a odpovídá návrh rozpočtu obranných výdajů odhadované nominální hodnotě HDP v roce 2024. Podrobněji se potom k výdajům na obranu vyjádřím v oblasti, kdy se budu věnovat výdajům státního rozpočtu.
Reálný domácí produkt odhadujeme, že poroste o 2,3 % v příštím roce a průměrná roční inflace podle této predikce je odhadovaná na 2,8 procentního bodu, to znamená návrat do tolerančního pásma, které má Česká národní banka. Jak zase opět všichni víme, tak inflační cíl jsou 2 % roční inflace a toleranční pásmo 1 %. Pokud si porovnáme odhady Ministerstva financí s odhady ať už domácích nebo zahraničních institucí, které pravidelně publikují makroekonomický výhled pro Českou republiku, tak je třeba říct, že ta čísla nijak nevybočují z odhadů, které má Česká národní banka a další renomované instituce. Odhaduje se, že míra nezaměstnanosti zůstane na nízké úrovni, zhruba 2,7 %. Odhaduje se, že objem mezd a platů by mohl růst o 6,1 %, což znamená, když to porovnáte s odhadovanou mírou roční inflace, tak v příštím roce dojde k nárůstu reálných mezd.
Celý návrh rozpočtu sleduje stejně jako v rozpočtech na roky 2022 a 2023 tři základní cíle: Snižování deficitu státního rozpočtu, snižování deficitu veřejných financí. To je první cíl. Druhý cíl je udržení sociálního smíru v České republice a třetí cíl je investiční aktivita státu. Proti předchozím rozpočtům tady máme dva, respektive tři zákony, které mají charakter mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů, a které byl uzákoněny v loňském nebo v letošním roce. Již jsem mluvil o dvou procentech výdajů HDP na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek jako členského státu NATO. Musím říct, že i po splnění tohoto závazku 2 % budeme určitě v druhé polovině státu podle výše obranných výdajů vůči HDP. Ta 2 % jsou vlastně minimální hodnota dohodnutá, a my to budeme po letech plnit.
Druhý zákon, který jsme tady schválili a poprvé se použije pro rok 2024, je zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Budu o tom podrobněji mluvit v části, která se bude věnovat výdajům. Dále jsme uzákonili pro pedagogické pracovníky garanci 130 % průměrné mzdy v ekonomice České republiky. Zaznamenal jsem debatu, z jakého čísla to počítat. Reálně v této chvíli, ve chvíli, kdy vláda poslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny a v měsíci, kdy budeme projednávat rozpočet, to znamená mezi zářím a prosincem letošního roku jediné číslo, které máme k dispozici ověřené, publikované Českým statistickým úřadem, je průměrná mzda za rok 2022. Je to vlastně obvyklá metodika, používá se například při stanovení platů ústavních činitelů.
V prvním čtení se máme zabývat podle zákona vlastně třemi základními parametry návrhu vládního rozpočtu, a to jsou celkové příjmy, celkové výdaje a z toho vyplývající deficit nebo přebytek státního rozpočtu. Tak si to porovnejme s letošním rokem, kdy pro letošní rok bylo rozpočtováno 1,928 bilionu příjmů včetně evropských peněz. Pokud se bude mluvit o českých příjmech od českých daňových poplatníků, je to 1,788 miliardy.
Pro příští rok odhadujeme ten celkový nárůst o 12 miliard včetně evropských peněz. Pokud si vezmeme jenom příjmy českého státního rozpočtu, tak ten nárůst bude 22,7 %, to znamená z celkového objemu příjmů je to nárůst o 0,6 % a pokud se týká příjmů českých daňových poplatníků, je to 101,3 %. To znamená růst o 1,3 %.
Pokud se jedná o výdaje, tak po dlouhé době dochází k celkovému poklesu výdajů státního rozpočtu, a to o 31 miliard, pokud je to včetně evropských peněz a bez evropských peněz je ten pokles zhruba o 20 miliard. Jinými slovy celkový pokles je o 1,4 % a pokud si vezmeme výdaje, které nejsou financovány z evropských zdrojů, je to pokles o 1 %. To se samozřejmě promítá do salda státního rozpočtu, které je, ať už se započtením nebo bez započtení evropských peněz nižší o 43 miliard. Evropské peníze se tradičně rozpočtují rozpočtově neutrální, to znamená, že celková suma příjmů rovná se celkové sumě výdajů. Ale jak víme z praxe, v některých letech na tomto podúčtu, jestli bych to mohl říct obrazně, dochází k deficitu a někdy k přebytku, protože to čerpání evropských peněz logicky nemá lineární charakter. Pokud to vezmeme opět v procentuálním vyjádření, tak dochází k poklesu deficitu státního rozpočtu o necelých 15 %, přesněji o 14,6 procentního bodu. To znamená pokračuje to v trendu, kdy deficit v roce 2021 byl 420 miliard, loni byl deficit 360 miliard - to zaokrouhluji, omlouvám se, neříkám číslice za desetinnou čárkou. Letos, jak jistě víte, máme schválený deficit 295 miliard. Je vysoce pravděpodobné, že ho dodržíme a kdybych to zaokrouhlil, tak je to 300 miliard, a příští rok zhruba 250 miliard. To znamená každoročně klesá deficit státního rozpočtu, přitom nominálně roste HDP, takže v procentuálním vyjádření, pokud si to vezmeme a srovnáme si deficit veřejných rozpočtů, což je číslo, které se používá v mezinárodním srovnání, když porovnáváme hospodaření členských států Evropské unie, tak minus 5,0 % HDP deficitu v roce 2021 a minus 5,1 % v roce 2022, odhadujeme, že příští rok to bude minus 2,2 % HDP. Jinými slovy po několika letech budeme opět plnit jedno z maastrichtských kritérií, a to to, že roční deficit veřejných financí má být nižší než 3 % vůči HDP.
Jenom připomenu, že do toho deficitu veřejných financí, do toho ročního ukazatele se kromě deficitu státního rozpočtu počítají deficity či přebytky hospodaření všech samosprávných celků, dále výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven, výsledek hospodaření veřejných vysokých škol a výsledek hospodaření státních fondů, z nichž ty největší jsou Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond životního prostředí.
Teď pojďme trochu podrobněji na příjmy státního rozpočtu navržené pro příští rok. Já bych řekl, že všechny klíčové údaje, které se týkají státního rozpočtu, že ta dokumentace je standardně poměrně robustní. Obsahuje sešit B, kde máte všechny základní informace k rozpočtu. V kapitole Příjmy se nejprve zabýváme složenou daňovou kvótou. Máte tam vývoj od roku 2018, kdy logicky léta 2018 - 2022 jsou již výsledek, rok 2023 je odhad a stejně tak odhad roku 2024. Daňová kvóta je odhadovaná pro příští rok v celkové výši 34 %. Jenom připomenu, že v letech 2018 - 2019 byla 34,6 %, v roce 2020 34,1 %. Pak došlo k poklesu na 37,3, 33,3 a letošní rok je 33,5. Pro příští rok odhadujeme 34, z toho dvě desetiny procenta jsou mimořádné příjmy.
Největší součástí příjmů státního rozpočtu jsou daňové příjmy a potom příjmy ze sociálního pojištění. Pokud si porovnáme daňové příjmy, které budou směřovat, protože mnohé daně jsou sdílené daně, tak budu mluvit jenom o té částce, která směřuje do státního rozpočtu - jsou odhadovány o 5 miliard korun vyšší než v roce 2023 na celkovou částku 952 miliard.
V tabulce na straně 12 v sešitu B máte vývoj jednotlivých daní opět od roku 2018 až po rok 2024. Opět platí, že léta 2018 - 2022 už mají reálný výsledek, reálné plnění, pro rok 2023 a 2024 je to odhad. Ale pokud si vezmeme letošní rok a podíváme se na aktuální data státního rozpočtu, tak ke včerejšímu dni jsou daňové příjmy plněny na 78,4 %, potom pojistné na 82,1 %, to znamená je předpoklad, že daňové příjmy budou odpovídat velmi přesně odhadovaným daňovým příjmům i příjmům ze sociální ho pojištění. V některých statistikách se to uvádí dohromady, v některých zvlášť, ale já jsem ta čísla uvedl zvlášť. Když to sečteme, tak ke včerejšímu dni je celkové plnění těchto příjmů ve výši 80 %. Připomínám, že daňové příjmy neplynou lineárně do státního rozpočtu. Je logické, že například v měsících, kdy je čtvrtletní platba DPH, nejenom ta měsíční, v měsících, kdy se platí buď záloha nebo doplatek na daň z příjmů právnických osob, jsou ty příjmy vyšší než v jiných měsících. Ale když se na to číslo podíváme, matematicky lineárně by ty příjmy měly za deset měsíců udělat něco přes 82 %, tak příjmy na konci října se budou velmi blížit této lineární hodnotě, kdy by daňové příjmy byly opravdu každý měsíc stejné.
Když se podíváme na rozklad těch jednotlivých daní v odhadu pro příští rok, tak odhad spotřebních daní, výběr ze 152 miliard je zvýšení na 158,7 miliard, to znamená o necelých 7 miliard. U daně z příjmů je to odhadováno na 198 miliard. Dostával jsem otázku ve veřejném prostoru, ale i na rozpočtovém výboru, zda je započten do návrhu rozpočtu i příjem z windfall tax. Tak ano, ve výši 17 miliard korun. Poroste podle našeho odhadu a makroekonomické predikce příjem z daní z příjmů fyzických osob, a to ze 105 na 122 miliard. Stejně tak poroste odhadovaný příjem ze srážkové daně, říká se tomu oficiálně zvláštní sazbou. Silniční daň zůstane zhruba na úrovni roku 2022. Víte, že jsme podstatným způsobem omezili rozsah povinnosti platit silniční daň. V této chvíli na evropské úrovni platí povinnost mít silniční daň i pro vozidla (nad) 12 tun. Nám se zatím nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti, abychom tuto povinnost zrušili. Usilujeme o to, aby ta povinnost byla zrušena. Jinými slovy, který stát bude chtít, tak ji může mít, pokud by byl akceptován náš návrh, který ji nebude chtít, tak ji nebude muset zavádět.
Připomeňme si ten koncept silniční daně pro zejména nákladní vozidla, je z dob, kdy neexistovalo a nepoužívalo se v mnoha státech včetně České republiky mýto. Takže vlastně máme dva nástroje. My jsme přesvědčeni jako Česká republika, že stačí to mýto. Musím říct, že dochází k politickému paradoxu. Pokud sledujete debatu o...
Pokud sledujete debatu o potenciálním zrušení jednomyslnosti rozhodování Evropské unie neboli Rady ministrů v jednotlivých oblastech, tak v daňové oblasti je naštěstí pro Českou republiku jednomyslnost. A v této debatě o zrušení povinnosti se ukazuje, že ty státy, které velmi často hovoří v obecných politických projevech o zrušení jednomyslnosti, tak tuto pravomoc využily.
Jsem si vědom této komplikace, přesto jsem přesvědčený, že jednomyslnost v oblasti daňové je správně, protože je to výsostné právo politického souboje například v Poslanecké sněmovně a Senátu. I tak máme některé věci harmonizované a myslím, že úroveň harmonizace stačí. Můžeme se bavit, jestli ještě u některých spotřebních daních by nemohla být nějaká míra harmonizace. Tam jsme připraveni jako česká vláda se této debaty aktivně zúčastnit. protože tu daň nemůžeme zrušit, tak vlastně předpokládáme zhruba stejný výběr jako v minulém roce. A pak ty ostatní položky - já je nebudu číst, jsou vlastně objemově mnohem nižší, většina z nich je v objemu pod 10 miliard ročně.
Pokud se podíváme na objemově největší položku v příjmu státního rozpočtu, tak je to příjem z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku. Na straně 15 máte vlastně zase číselnou řadu roku 2018 s odhadem na rok 2024. Jak jsem řekl, my jsme v září upravili odhad příjmu právě díky odhadovanému vyššímu počtu pracovníků na našem pracovním trhu, takže v této chvíli odhadujeme, že příjmy z pojistného budou celkem 756 miliard, z toho na důchodové pojištění 664 miliard. To navýšení je takřka o deset procent a platí, co jsem říkal v obecné části mého úvodního slova - předpokládáme, že objem platů a mezd poroste rychleji než bude roční míra inflace, tudíž tento pozitivní jev, to znamená vysoká míra zaměstnanosti, nízká míra nezaměstnanosti a k tomu růst reálných mezd zabezpečí rozhodující příjmy pro státní rozpočet. Dá se říct úplně jednoduše, že je to přibližně tři čtvrtě bilionu korun.
Tak pokud si sečteme tyto dva základní údaje, které platí daňoví poplatníci, to znamená, já to zaokrouhlím, 950 miliard daňových příjmů a zhruba 750 miliard, nebo 756 miliard příjmů ze sociálního pojištění, tak jednoduchým výpočtem (nesrozumitelné) daňoví poplatníci příští rok zaplatí více než 1 700 miliard korun, neboli v jiné jednotce více než 1,7 bilionu korun. A pak jsou samozřejmě ostatní příjmy, které slouží k tomu dopočtu a ty jsou odhadovány pro příští rok zhruba 231 miliard, z toho nedaňové příjmy jsou necelých 29 miliard, kapitálové příjmy zhruba 42,7 miliardy korun a přijaté transfery zhruba 160 miliard korun. A z toho jsou příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů celkem 127 miliard, to znamená, je to většina těch ostatních příjmů.
Nyní se budeme věnovat trochu detailněji výdajové stránce státního rozpočtu. Jak jsem už říkal, tak celkové výdaje státního rozpočtu klesají na 99 % roku 2023 bez započtení evropských zdrojů. Takže celkové výdaje budou 2 biliony 63 miliard a evropské peníze je 128,6 miliardy. Do kupy je to 2,192 bilionu korun. Na straně 18 máte tabulku, která zachybuje poměry těch výdajů, to znamená, co jsou mandatorní výdaje a ostatní nemandatorní výdaje. Mandatorní výdaje rostou takřka o 20 miliard korun proti roku 2023. Hlavní důvody, hlavní legislativní změny, které se pak logicky musí projevit v návrhu rozpočtu, jsem již zmínil.
Mandatorní výdaje můžeme obecně rozdělit do dvou skupin. To jsou ty, které vyplývají ze zákona, a potom ty, které vyplývají z jiných právních norem, respektive ze smluvních závazků státu. Kvazimandatorní výdaje jsou odhadovány pro příští rok zhruba 330 miliard korun, to znamená podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích bez těch evropských peněz je zhruba 67,4 , takže si můžeme zapamatovat zhruba dvě třetiny všech výdajů bez evropských peněz jsou mandatorní výdaje a k tomu zhruba 16 % jsou kvazimandatorní výdaje.
Kapitálové výdaje, to je věc, které je věnována každoročně velká pozornost. Tak nejprve se zmíním o letošním roce. V roce 2022 jsme měli rekordní kapitálové výdaje. To už je skutečnost, ověřený fakt. Pro letošní rok je nakonec rozpočtováno zhruba 207 miliard. Na začátku to bylo 202 miliard, ale pak probíhají souvztažná rozpočtová opatření na straně příjmů a výdajů co se týče evropských peněz. V této chvíli máme proinvestováno více než 151 miliard, takže v procentuálním plnění zatím jsme mnohem víc než bylo obvyklé procentuální plnění. Zase ze zkušenosti víme, že to platí zejména u kapitálových výdajů, ty nejsou zdaleka lineární. Nejvyšší jsou ve druhém pololetí a v posledním kvartále díky tomu, že finišuje zejména stavební sezóna. Takže je vysoký předpoklad, že letos číslo celkových kapitálových výdajů bude vyšší než rekordní číslo v loňském roce. Celková částka je 184,2 miliardy, z toho 117 miliard je z národních zdrojů, to je druhé nejvyšší číslo v historii. Nejvyšší podíl národních zdrojů je v rozpočtu roku 2023 a zhruba za dva měsíce a deset dnů přibližně budeme vědět jak celkové kapitálové výdaje, tak potom ten poměr, kolik z kapitálových výdajů byly výdaje z české části rozpočtu a kolik bylo z evropských zdrojů. Všechno to jsou výdaje státního rozpočtu.
Logicky největší část výdajů státního rozpočtu tvoří výdaje na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti. Návrh sociálních výdajů a výdajů služby zaměstnanosti budou příští rok vyšší než jeden bilion korun, a to jeden bilion 065 budou celkové výdaje. A ty jsou vyšší proti očekávaným výdajům v letošním roce zhruba o 2,4 %. Nejvyšší meziroční přírůstek výdajů oproti očekávané skutečnosti v roce 2033 - proti očekávané skutečnosti, ne proti rozpočtu - je v oblasti dávek důchodového pojištění, a to zhruba plus 19,4 miliardy, což představuje nárůst o 3 %. Zavedení automatické valorizace platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění představuje zvýšení v této částce, v této položce státního rozpočtu takřka 11 miliard korun a je to nárůst o necelých 8 %, přesně 7,8 % proti očekávané zkušenosti (skutečnosti?) v letech 2023. Určitě si vzpomínáte na naši debatu o zavedení tohoto valorizačního mechanismu, tak příští rok ho použijeme poprvé a myslím, že tak za tři roky bude vhodná příležitost vyhodnotit, jak funguje tento valorizační mechanismus. My si od něj slibujeme, že přinese stabilitu a střednědobé plánování systému veřejného zdravotního pojištění.
Dále odhadujeme, že bude významný nárůst u dávek nemocenského pojištění o 2,6 miliardy, což je nárůst o 5,5 % více než je očekávaná skutečnost letošního roku. Naopak očekáváme výrazný pokles proti skutečnosti roku 2023 ve výdajích na dávky hmotné nouze, a to takřka 10 miliard, přesně o 9,3 miliardy, a pokles podpory v nezaměstnanosti zhruba o 700 milionů korun.
Celkové sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti lehce přesahují polovinu výdajů státního rozpočtu bez prostředků EU a to přesně 52 %. Na tomhle čísle chci demonstrovat plnění jednoho z těch tří hlavních cílů, to znamená udržení sociálního smíru v České republice. Na straně 23 opět najdete podrobnou tabulku, co se týče sociálních výdajů od roku 2018 po rok 2024. Těch prvních pět let už je skutečnost do roku 2023 a v roce 2024 jsou očekávané. Máme tam návrh rozpočtu na rok 2023, očekávanou skutečnost ze znalostí zhruba na konci srpna - je to kvalifikovaný odhad - a potom odhad na rok 2024.
Když se podíváme na důchodové pojištění, tak to číslo bude příští rok více než 706 miliard. Proti schválenému rozpočtu letošního roku je to necelých +35 miliard, navýšení zhruba o 5 %, ale proti očekávané skutečnosti je to zhruba těch 19 miliard korun.
Potom u nemocenského pojištění je odhad 51 miliard, což je snížení proti letošnímu rozpočtu. Potom státní sociální podpora pěstounské péče je vlastně rozpočtována v obdobné výši jako v letošním roce. Je tu snížení dávek v nezaměstnanosti proti té očekávané skutečnosti. Příspěvek na péči se zvyšuje zhruba o 1,1 %. Potom zvláštní dávky ozbrojených sborů se zvyšují o 12 % z 13,3 na 14,8 miliardy korun.
Když to rozklíčujeme, co z těch 893 miliard jsou mandatorní výdaje, tak to vlastně celé odpovídá mandatorním výdajům. Jenom zopakuji, že ty celkové výdaje jsou 1 064 miliard, neboli 1,064 bilionu korun.
Další významnou částkou na výdajové straně navrženého rozpočtu jsou výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Máte zase v tabulce od roku 2019 jednak počet míst celkem a průměrný plat za roky 2019 až 2022. To už je skutečnost, odhad roku 2023 a návrh rozpočtu do roku 2024. Po několika letech - řekl bych asi po 10 - kdy ta křivka celkového počtu státních zaměstnanců měla vzrůstající charakter, dochází ke zlomu a ke snížení celkového počtu státních zaměstnanců a to o více než 11 tisíc míst, přesně 11 388 míst, což je vlastně snížení o 2,3 %. Dostáváme se před čísla z roku 2023 i před čísla z roku 2022.
Předpokládám, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech, protože v příštích měsících zaměříme svoji pozornost nejvíce na rušení agend, odstranění duplicit a podobných věcí. Pokud rušíte agendy, máte opravdu jednodušší řešení při snižování celkového počtu státních zaměstnanců. Když se podíváme na přirozenou fluktuaci v sektoru státních zaměstnanců nebo zaměstnanců, kteří pracují pro stát, tak to snížení neznamená žádné hromadné výpovědi, ale v zásadě to znamená, že tou přirozenou fluktuací se daří snižovat celkový počet pracovních míst.
Pak to máte rozklíčované i na organizační složky státu, příspěvkové organizace i celkový objem. Ještě tady máme ty počty zaměstnanců. Máte to v celkové podobě. To znamená, u organizačních složek státu je to snížení zhruba o 1 300 pracovních pozic, u příspěvkových organizací je to více než 10 tisíc. Pak následují grafy, které tato čísla jenom ukazují v grafické podobě.
Přitom platí, že průměrný plat poroste. Je to zhruba o 1,1 %. Jsou to platy, kde ty pracovní nejsou pod státní službou. To znamená, to jsou to místa, která se obsahují standardně podle zákoníku práce. U těch ostatních platí s výjimkou resortu školství, že se snižuje celkový objem platů v jednotlivých rozpočtových kapitolách o 2 %. Platí, že je na vedoucích představitelích, ať už organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací státu, jaký zvolí postup. Zda budou mít méně pracovních pozic, to znamená méně zaměstnanců a rychleji porostou mzdy, nebo zvolí opačný postup, že budou více mít zaměstnanců a ta mzda poroste pomaleji nebo bude stagnovat. Nezvolili jsme žádnou šablonu, žádný přístup. Logicky díky zákonu, který upravuje ten průměrný plat pedagogických pracovníků, tento princip nemohl a nesměl být uplatněn v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Ty výdaje se samozřejmě člení mezi běžné a kapitálové výdaje. Nejdřív pár slov k těm běžným výdajům. Ty budou těsně přes dva biliony korun. V tomhletom máte vlastně platy, neinvestiční nákupy, neinfekční transfery soukromým osobám, neinvestiční transfery veřejnoprávním osobám, fyzickým osobám, související platby do zahraničí a podobně. V té tabulce to vidíte poměrně podrobně. Dochází proti roku 2023 ke snížení celkovému objemu běžných výdajů.
Na straně 34 potom máte vlastně rozklíčované ty užší běžné provozní výdaje. To je to, co zná každá domácnost, každá firma, kdy z té celkové částky vidíte, že největší část tvoří nákup služeb. Pak jsou ostatní nákupy, neinvestiční výdaje, nákup materiálu a nákup energií, které tvoří necelých 9 % těch užších provozních výdajů. Na straně 35 pak máte podrobné rozklíčování podle typu těch běžných výdajů.
Když se pak podíváte na stranu 37, tak to máte jen pro zajímavost, kolik procent celkových běžných výdajů mají jednotlivé kapitoly státního rozpočtu. Je logické, že pokud se zvyšují výdaje na obranu, tak 40 % z toho tvoří výdaje na obranu a 19 % výdaje v kapitole Ministerstva vnitra. Pokud se zastavíme u výdajů státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace, tak v navrženém rozpočtu se zachovává stejná částka jako v roce 2023.
Poprvé takhle v jedné tabulce ukazujeme všem poslancům, poslankyním a také veřejnosti, jakou strukturu mají výdaje na obranu. Je to reakce na přijatý zákon. V tuto chvíli jsou ty výdaje na obranu rozpočtované takřka na 160 miliard korun s tím, že samozřejmě rozhodující část, něco přes 151 miliard korun, je v kapitole Ministerstva obrany. Stejně tak jsou zde výdaje z některých dalších kapitol, ať už z Ministerstva zahraničních věcí, Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Státních hmotných rezerv, NÚKIB a Všeobecné pokladní správy. Celkově je to asi 2,06 % odhadovaného HDP. Postupovali jsme podle metodiky, jakým způsobem vykazují výdaje na obranu všechny členské státy obranného společenství NATO.
Nově máme povinnost - pokud se můžu chvíli věnovat příjmům z emisních povolenek, tak ty příjmy se vlastně dělí do dvou částí. Doporučuji použít - my jsme si je barevně označili, abychom tu debatu ve veřejném prostoru zpřehlednili. Zelené, říkáme tomu zelené příjmy z emisních povolenek, jsou ty, které nesmí být součástí příjmu státního rozpočtu. Jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Evropská směrnice určuje oblasti, do kterých se tyto peníze mohou směřovat. My můžeme v rámci těch oblastí rozhodnout o procentuálním podílu jednotlivých oblastí. V příštích třech letech se odhaduje, že to bude částka kolem 40 miliard korun ročně. Musí to být zelené projekty a musí to být investiční projekty.
Pak je druhá část příjmů z emisních povolenek, které jsme označili barevně jako žluté, pro zjednodušení té debaty, abychom věděli, o které části emisních povolenek mluvíme. Ty mohou být součástí příjmu státního rozpočtu, jsou součástí příjmů státního rozpočtu, ale mají také předem určené oblasti, do kterých se tyto peníze mohou investovat a nově od příštího roku všem členským státům vzniká povinnost je v tom rozpočtu označit a vykázat tím, že jsme splnili tu povinnost danou příslušnou Evropskou směrnicí. Rozdíl mezi zelenými a žlutými, kromě toho, zda to může nebo nemůže do státního rozpočtu, je v tom, že u těch žlutých... se ty žluté příjmy z emisních povolenek se mohou použít i na neinvestiční projekty, ne pouze na investiční, samozřejmě musí to být opět, opět zelené projekty. My z hlediska opatrnosti v rozpočtu jsme obarvili zhruba 76 miliard těch příjmů, to znamená je to skoro dvojnásobně toho, jakou povinnost máme, protože pak to bude předmětem pravidelného hodnocení ročního a Evropská komise bude zkoumat, jestli jsme ty peníze z příjmů z této části emisních povolenek použili v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.
Na straně 46 máte přehlednou tabulku, ve které vidíte, které výdaje státního rozpočtu mohou být financovány z příjmu z emisních povolenek. Když se na to podíváte, tak nejvyšší částku tvoří dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, a to výhradně na železnici. Ty peníze se nemohou použít na budování silnic a dálnic, ale mohou se použít samozřejmě na dopravní infrastrukturu v oblasti železnic. Stejně tak se mohou použít ke zvýšení dostupnosti hromadné železniční dopravy osob, a to je ta kompenzace ztrát dopravcům, kteří zajišťují veřejnou hromadnou dopravu na železnici. Stejně tak příspěvek, který dáváme krajům a hlavnímu městu Praha na zajištění této dopravní infrastruktury. A stejně tak z těchto příjmů mohou financovat výdaje, které my jsme zvyklí v politické debatě v České republice označovat nebo pojmenovat slevy na jízdné. To přesně odpovídá, protože ty příjmy z těch žlutých (kolonek?) se mohou použít na kompenzaci sociálních dopadů, nákladů na transformaci energetiky, a je to jasný příklad.
Stejně tak se mohou tyto peníze použít na částečnou úhradu nebo na vybrané sociální výdaje zhruba dvaceti procent příspěvku na bydlení. I to vykazujeme, ta částka je odhadovaná zhruba 3 miliardy korun ročně. A pak tam jsou nepoměrně zajímavé částky i v rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, to je podpora lesního hospodářství, zachytávání CO2 v lesních porostech, pozemkové úpravy a podpora vodního hospodářství. Z hlediska opatrnosti, říkám, ta částka je mnohem vyšší, než povinně vykazovaná část využití těch peněz, ale je třeba říct, že to je minimální hranice. To znamená, pokud vykážeme mnohem víc, tak jsem si jistý, že této povinnosti Česká republika dostojí a ty peníze z emisních povolenek, které mohou skončit v příjmech státního rozpočtu, jsou využity plně v souladu s Evropskou směrnicí.
Sešit B pak obsahuje poměrně podrobný komentář k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu. Myslím, že není účelné, abych je v této chvíli všechny prezentoval. Co si myslím ale, že je podstatné, a je to věc, o které mluvíme dlouhodobě, tak jsou to vlastně výdaje na obsluhu státního dluhu neboli úroky, které zaplatíme. Máte tam poměrně podrobný komentář s tím, jak nabíhají splatnosti dluhopisů, které by byly vydány v předchozích obdobích. A na straně 52 máte tabulku, která ukazuje, že v loňském roce jsme za úroky dali necelých 50 miliard, letos rozpočtujeme zhruba 70 miliard a příští rok takřka 95 miliard. To znamená za dva roky je to navýšení takřka o 100 %, a to je vlastně částka, která by mohla být použita i na jiné účely.
Bohužel odhad všech makroekonomů a renomovaných finančních institucí je, že doba mimořádně levných peněz se již nevrátí. Samozřejmě pokud inflace bude klesat tak, jak je předpoklad, tak bude klesat nepatrně i to úrokové zatížení a ty úroky, které platíme. Kolegové z opozice velmi často říkají, že schováváme nějaké výdaje do Státního fondu dopravní infrastruktury. To tedy určitě neděláme. Za prvé se to tam schovat nedá. Takže nemůžeme být ovlivňováni z toho, že se to tam schovat dá. Víme samozřejmě, že to je součástí toho veřejného dluhu za příslušný kalendářní rok o těch procentech vůči HDP, kde jsem mluvil na začátku. A když jsme vloni projednávali návrh rozpočtu, když jsme poprvé zmínili a uvedli možnost, že pokud budou výhodné úrokové podmínky, tak si to půjčíme z EIB, protože dluh to bude jako v každém případě. A jako každý, kdo si půjčuje, tak posuzuje, jakou úrokovou míru vám nabídne ta instituce, která vám ty peníze půjčí.
Spolu s týmem ministra dopravy Martina Kupky jsme v loňském roce zahájili jednání s Evropskou investiční bankou a povedla se nám dojednat možnost na úvěrový rámec až do roku 2027 v celkové výši 7 miliard euro a platit, co už jsme říkali loni a co říkáme letos, vždycky vyjednáváme o konkrétní tranši z tohoto úvěrového rámce a pokud se ukáže, ty úroky jsou výhodnější, než úroky, které platíme za běžné české státní dluhopisy, tak je to výhodnější. Jako příklad můžu uvést letošní rok. My jsme v minulých dnech čerpali první tranši. Ta úroková míra byla 4,065 a v této chvíli dluhopisy prodáváme zhruba za 4,5 %, tak je to zhruba o 44 bazických bodů nižší, neboli o 4,4 % HDP. Myslíme si, že to je správný postup. V okamžiku, kdy by se ukázalo, že ty úrokové míry jsou srovnatelné nebo vyšší u státních dluhopisů, tak samozřejmě bychom šli cestou státních dluhopisů, standardní emisí a nešli bychom si pro ty peníze, které by nebyly výhodnější, než běžný úrok, který platíme.
Když shrnu ta základní čísla, o kterých dneska máme jednat, tak snižujeme celkového výdaje státního rozpočtu roku 2023, nepatrně kolem jednoho procentního bodu zvyšujeme příjmy státního rozpočtu a o 14,6 % neboli o 42 miliard korun snižujeme deficit státního rozpočtu. Nejenom já, ale všichni členové vlády, protože vláda o tom návrhu hlasovala jednomyslně, to znamená všichni přítomní členové vlády, ministři a ministryně(?) tento návrh podpořili. Považujeme tento návrh rozpočtu za vyvážený a realistický.
Děkuji za pozornost.
