1. Devizové rezervy jsou fakticky devizová aktiva, proti kterým stojí pasiva (přijaté peníze od bank). Není to nic "navíc", co lze “někam dát". Vyrovnává to bilanci centrální banky. Pokud by "zmizely", zbyla by v ní gigantická díra.

2. Pokud by je někdo chtěl investovat "do ekonomiky", musel by směnit eura a dolary za koruny. Pokud by to provedla ČNB na trhu, masivně by posílila korunu a zasadila ránu konkurenceschopnosti firem. Pokud by koruny "vytiskla", podpořila by masivně inflaci.

3. Zvýšení výnosu devizových rezerv by samozřejmě bylo skvělé, umazalo by to obrovskou ztrátu ČNB (ta je dnes přes 500 miliard) a poté by to vedlo k odvodu zisku státní kase. Pokud pan ekonom, co to radí, ví, jak na to, tak jistě před lety koupil spoustu akcií Facebooku nebo Tesly, k tomu balík bitcoinů a letos třeba prodal akcie realitních firem z Číny nebo banky CS. A své rady dnes poskytuje z pozice velmi bohatého rentiéra.

Jinými slovy, předem vědět, které aktivum výnosy zvýší a které povede ke ztrátě, je nemožné. Už také proto, že trhy jsou poměrně efektivní a transparentní. A to, že centrální banky operují s poměrně nízkou mírou rizika, a tedy i nižším očekávaným výnosem, jejich pozici odpovídá.

4. Ani jiné "zkratky" k rychlejšímu investování státu nevedou, neb to brzdí hlavně pomalá rozhodnutí a problémy s hledáním dobrého poměru ceny a hodnoty (stačí se podívat na autopark Policie ČR). Dlouhodobé investiční dluhopisy jsou totiž jen další z forem dluhu a s jeho nedostatkem fakt problém nemáme.

Takže, cestou k dohánění investičního deficitu nejsou podobné divoké nápady, jaké zazněly včera ve vysílání Otázek Václava Moravce, ale kvalitní příprava investic a jasná preference těch výdajů státu, které mají nejvyšší efekt. A samozřejmě, vytvoření podmínek pro růst ekonomiky, neb ten je též cestou k urychlení investic.