Já vůbec nechápu, proč se to takhle říká, proč se nepracuje s elementárními daty. Vždyť přece každý, kdo se na to dívá, si to může ověřit. To opravdu teď už není o politice, to je opravdu o diagnóze. Já vůbec nechápu, jak premiér České republiky si může dovolit toto říkat, když ví, že mu to kdokoliv je schopen během pár minut úplně rozbít.

Já nevím, k čemu se teď mám vlastně vyjádřit. Já zde mám poznámky k rozpočtu, ale já se budu snažit to zkombinovat, nebudu se snažit být arogantní, útočný, ale budu věcně vyvracet všechny ty nesmysly, které zde zazněly.

My jsme nepřišli kritizovat váš schodek ve výši 252 miliard korun na příští rok. Jestli jste to poslouchali v těch posledních měsících, tak jste museli vidět, že i my bychom navrhovali snižování strukturálního deficitu nebo snižování deficitu o 40 až 50 miliard korun ročně. Byli jsme v tom celkem korektní vůči vám. Ano, my bychom to dělali v úplně jiné struktuře. Není totiž pravda to, co zde říká kdekdo a mimo jiné to řekl před pár měsíci i pan premiér, že veřejné finance jsou v katastrofálním stavu. Nejsou v katastrofálním stavu. Mimo jiné i ten rating, kterým jste se vrátili teď ve smyslu výhled stabilní k tomu, co bylo za naší vlády, svědčí o tom, že finance se musí konsolidovat, ale nejsou v katastrofálním stavu. Jednoznačně. Když se podíváte na všechny ostatní evropské země, není pravda, že bychom byli v katastrofálním stavu. A ještě jednou to opakuji, že nejsou v katastrofálním stavu. A je lež tvrdit, že jste je v tragickém stavu převzali.

Víte velmi dobře, že byla pandemie, že byla naprosto mimořádná situace a kdybychom se řídili vašimi radami a jestli chcete, tak já vám je tady všechny sečtu, co kdo říkal z řad představitelů tehdejší opozice, tak byl deficit o 200 miliard korun vyšší za ty dva roky. Vy si nevzpomínáte, pane premiére, že jste tvrdil, že jste chtěli kompenzovat stoprocentně výpadky podnikatelů? My jsme kompenzovali jenom na úrovni 50 %. Nevzpomínáte si na to, jakým způsobem jste nás tady pérovali, že jste chtěli, abychom dávali plošně, rychleji a abychom dávali ještě více?

Jak můžete dneska tvrdit, že jsme vám předali finance v tragickém stavu, když vy jste chtěli, abychom pouštěli více do té ekonomiky? Jak můžete proboha tvrdit, že NKÚ nás načapal na tom, že to nebyly výdaje spojené s covidovou dobou? Prosím pěkně, přečtěte si to. Nečtěte titulky. Já jsem se domníval, že jste profesor a že jste člověk, který se dokáže podívat do detailů, jít do hloubky, podívat se na data, spárovat si to a nepodléhat tomu, čemu se říká konfirmační zkreslení. Podívejte se do definice, co je to confirmation bias. Přesně podle toho postupujete jako v nějaké sociální bublině. Ale vy jste premiér, vy nejste hater. Jak můžete říct, že se to nevztahovalo ke covidové době? To nevíte, že ten NKÚ uvedl, že rozdíl mezi rokem 2020 až 2021 tak, že se nevztahoval z 90 % ke covidu, přičemž nám do toho nenapočítal navýšené investice do dopravy a nenapočítal oddlužení nemocnic? O tom bych polemizoval, ale to, co je podstatné, i kdybych vás chytil za slovo, tak to byl rozdíl a ne ta celková částka. Proboha svatého, čtěte, prosím, ty texty.

Kdybychom se řídili vašimi radami, tak zadlužení v roce 2021 po covidu bylo vyšší než v roce 2014, když jsme ho od vás přebírali a tady jste před chvílí viděli v té tabulce, že jsme navzdory covidu nezvýšili zadlužení vůči tomu, jak jste nám to předávali vy, a to - podotýkám - v roce 2014 trhy běhaly velmi dobře a bylo období konjunktury. To znamená, my jsme i přes covidovou dobu předávali zemi s nižším zadlužením než jak tomu bylo.

Proboha svatého, čím to argumentujete? Máte zde čísla ve smyslu deficitu vůči HDP a vztahujete to k té době pandemie. No samozřejmě, že v době pandemie to bylo někde kolem 5 %. Proč to bylo kolem 5 %? Protože to je deficit vůči čemu, pane premiére? Vůči HDP. Co tím chci říct? Že HDP nerostlo. A proč nerostlo? No, protože nebyly příjmy. Podívejte se do ostatních zemí. Je zcela zjevné, že tenhleten koeficient se nemohl v té pandemické době férově vyhodnotit, protože nebyly žádné příjmy. To je mimo jiné velký rozdíl vůči tomu, jak hospodaříte vy. Vy za tři roky, pokud uděláte ten deficit, který plánujete, uděláte v součtu za tři roky větší dluh než my jsme udělali za osm let našeho vládnutí. Ale podstatné je to, že my jsme v té pandemické době, a já nezlehčuju tu dobu současnou, energetickou krizi, taky to nemáte jednoduché, ale v té pandemické době byl zásadní rozdíl. My jsme neměli žádné příjmy. Vždyť všichni stáli nebo byli samozřejmě, dojížděli, ale byli naprosto minimální. Proto pochopitelně ten hrubý domácí produkt vypadal tak, jak vypadal a proto ten deficit vůči tomu HDP se pohyboval takhle, to znamená, to snad je přece úplně patrné.

My vám vyčítáme, abych se vrátil k tomu rozpočtu, strukturu toho snižování. Zatímco vy jedete na koni (?) toho, že chcete vyšší daně, brutálně převádíte poplatky ze státu na daňové poplatníky, čili na spotřebitele a na firmy, a máte relativně malou úsporu na úřadech, tak náš recept a naše řešení by bylo více vybírat na daních, ale ne tím, že je zvyšujeme, vy jste tady říkal cosi o perpetu mobile.

To není perpetuum mobile, to je o tom, že se daně budou důsledně vybírat. Nebo bylo nějaké perpetuum mobile v letech 2015, 2016, 2017, kdy jsme vybírali výrazně více daní? Víte, proč to bylo? No, bylo to kvůli EET, bylo to kvůli kontrolnímu hlášení. Já si vzpomínám, jak jste tenkrát vyváděli, že se zaklekává na firmy a tak dále. Dneska můžete být rádi, když máte kontrolní hlášení.

A ten druhý nástroj, který jste měli, dobrý nástroj, elektronickou evidenci tržeb, ten jste si zabili, zničili. Takže dneska se nedivte, že vám chybí, my tvrdíme třináct, čtrnáct miliard korun, někteří tvrdí dokonce, že to je ještě více. Takže vyšší výběr daní, pane premiére, se nemusí docílit pouze tím, že se daně zvyšují, jako to děláte vy, to je socialistický přístup. Ano, jste socialistickou vládou. Zapište si to prosím za uši, jste socialistickou vládou, protože tímhletím způsobem se tady chovali pouze vlády ČSSD a spol.

A co se týká úspor na úřadech, podívejte se, kolik šetříte fakticky na těch úřadech. A dobře si to vyhodnoťte. My bychom mimo jiné i lépe využívali mimorozpočtové zdroje, využívali bychom mimorozpočtové zdroje z emisních povolenek, využívali bychom lépe evropské zdroje.

Ale co považuji za úplně nejhorší, je naprosto nepřijatelná struktura výdajů. Tak vy na jednu stranu zvyšujete o 40 miliard korun výdaje na Ministerstvo obrany a argumentujete tím, pane premiére, že my jsme tu situaci podcenili a že to nebyla žádná sláva. Od roku 2014 do roku 2021, počítám to správně, to myslím v hlavě, tak jsme zvýšili, ještě jednou, zvýšili výdaje na obranu z 0,96 % na 1,4 %. To se vám zdá málo? Ano, nebyly to 2 %, šli jsme tam postupně. Ale ta trajektorie byla naprosto jasná. Tuším, že to bylo z nějakých pětačtyřiceti nebo dvaačtyřiceti miliard na pětaosmdesát miliard korun. Takže nepodcenili jsme to. Šli jsme způsobem, který jsme si mohli dovolit. Ano, i za naší podpory, to uznáváme, jsme schválili ta 2 %, ale to ještě neznamená, že se nezbytně nutně musí ta 2 % utratit. To znamená, že musí padnout ten příští rok 40 miliard korun. Přece když nebudu mít ty projekty, když nebudu to mít do čeho dát ve smyslu efektivního utracení, tak není nezbytné to tam dávat. My jsme se dopočetli, že 17,5 miliardy jsou zdroje, které tam nejsou nezbytně nutné v tuto chvíli dávat.

Ale v každém případě neargumentujeme tím, že je to v zákoně, protože v zákoně máte i těch 130 % na pedagogy. A dáváte 130 % na pedagogy? Nedáváte. Opět jste lhal. Já vůbec nechápu, proč jste lhal, pane premiére. Proč neřeknete těm pedagogům naprosto férově: Milý pedagogové, já to nemám, my nemáme ty zdroje, my vám je dát nemůžeme, proto, proto, proto, protože třeba dáváme peníze do obrany. Je to vaše rozhodnutí, politické rozhodnutí a je třeba, protože máte vládu sto osmičky, ho respektovat. Co nám zbývá? Ale nemůžete přece říct, že jim dáváte 130 %. Vždyť je to lež, vždyť jim dáváte 113 %. Vždyť to přece všichni ví. A že děláte tu kličku, že to nevztahujete k tomu poslednímu roku, ale k tomu předposlednímu roku, to je normální trik. Tak to vztáhněte k roku 1987 a najednou budete úplně někde jinde. O čem se tady bavíme? (Potlesk z řad poslanců ANO.) Proboha, přece snad každý ví, že když se to má zvedat meziročně a vychází se z nějakého základu, tak je to vždycky ten poslední rok. To by snad nikoho ani ve snu nemohlo napadnout, že to má vztáhnout k nějakému jinému roku. Tak nekličkujte a řekněte, jak je to. Není to 130 %, je to 113 %.

Ministerstvo zdravotnictví a vy tvrdíte, že jste sociálně citliví? První, co jste udělali, tak jste seškrtali 14 miliard korun. Dodneška jste je nedohnali, těch 14 miliard korun. Vždyť vám zdravotníci stávkují. To byli i vaši voliči. Nebo to nevidíte nebo neslyšíte? Přidáváte na obranu 40 miliard a odebíráte zdravotnictví jednu třetinu. Nevím, jestli tohleto někdo je schopen pochopit. To se vůbec nebavím o tom, že vám zdravotníci jdou do další stávky, jestli to nevíte, pane premiére, ano, prvního, nepletu-li se, to bude tento týden. A nevím, jak se to bude řešit v tom zdravotnictví. Když jsme vás varovali nad tím (před tím?), co jste zde dělali, to znamená ty přesčasy, tak jste se nám vysmáli. Jak to dopadlo? Po pár dnech jste to změnili. Jenomže bohužel mléko už je rozlité.

Zpátky k tomu školství. Prosím ještě jednou, přestaňte lhát, že dáváte pedagogům 130 %, dáváte jim 113 %. Tečka. Proč nám vyčítáte, že jsme se školstvím nic neudělali? Vždyť jsme byli první, kteří se po dlouhé době dostali v roce 2021 na průměr výdajů, myslím tím výdajů na vzdělávání, na průměr všech zemí OECD. To byl veleúspěch, všichni to uznali. Přece jste museli i vidět, jakým způsobem se zvyšovaly mzdy pedagogických i nepedagogických pracovníků. To není možné neuznat, není možné přece nevidět toto. A vy jste si dali do vašeho programového prohlášení, že docílíte toho průměru OECD. Jinými slovy, že v něm budete pokračovat, on už byl do cíle. Tak vám to padá. Není to tak. To znamená, my jsme ho docílili, vám to padá.

Výzkum, vývoj, inovace. Já jsem se domníval, pane premiére, pane profesore, že jste v tomto v obraze, vždyť jste přece seděl v Radě vlády pro výzkum, vývoj, inovace. Pomíjím to, že jsme to zvýšili z 27 miliard na 40 miliard a vy už třetím rokem jste, beru ten příští tedy samozřejmě, na těch 40 miliardách. Podívejte se, jaká byla inflace, fakticky jste jim sebrali víc jak 30 %. Ale to, co je horší, je to, že vy po pěti letech, pane premiére, a říkám rovnou i pane profesore, protože to znáte, ten ukazatel, klesáte v ukazateli GERD, což je ukazatel celkových výdajů na vědu, výzkum, inovace vůči hrubém domácímu produktu. Určitě víte, že my jsme zahájili velkou aktivitu v rámci naší aktivity Země pro budoucnost a od roku 2017 jsme z 1,60 % si dali za cíl, že budeme (v roce) 2021 na 2,0%. A to jsme docílili. Úplně přesně to dopadlo.

Ještě jednou celkové výdaje na výzkum, vývoj, inovace vůči HDP, tam jsou státní výdaje, samozřejmě privátní výdaje, evropské výdaje a tak dále a to se všechno dává dohromady, protože samozřejmě i státní výdaje motivují ty podnikatele dávat zdroje například tím, že se dělají konsorciální projekty a tak dále. Velmi dobře to víte. A víte, že po pěti letech za vaší vlády máte za rok 2022 poprvé opět pokles a jste opět pod těmi dvěma procenty? Co uděláme v roce 2023, až to znovu klesne? Vy úplně otáčíte kormidlem, čili ne že podporujete vědu, výzkum, inovace, vy se dostáváte opět na trajektorii poklesu.

Napravujete naše investice do dopravní infrastruktury? Já jsem myslel, že opravdu snad špatně slyším. Největší průšvih v dopravní infrastruktuře byl v letech 2011 až 2014. Tehdy se zahájilo 800 metrů nových dálnic. A v té vládě jste seděl, pane premiére, vy. Seděl tam pan ministr Stanjura. Ano, zahájili jste to. Je třeba vám připsat ku prospěchu, zahájili jste výstavbu D1, tuším, že to byly dva úseky. Ale co se týká úplně nových dálnic, 800 metrů zahájeno v letech 2011 až 2014. Víte, kolik jsme vám předávali v roce 2021 zahájených? Více jak 100 kilometrů. Jenom v roce 2021 to bylo 71 kilometrů, které jsme zahájili. Já jsem přebíral dopravu v roce 2020, rozpočet byl 127 miliard, pardon, byl 87 miliard a končil jsem v roce 2021 na konci a byl rozpočet 127 miliard korun. A teď střih. Jsme v příštím roce. A víte, kolik tam jde ze státního rozpočtu? 120 miliard korun. Ano, vy tam dáváte téměř 150, ale pozor, vy je tam dáváte, že si půjčujete. To jsem si já nikdy nedovolil, že bych zadlužil Státní fond dopravní infrastruktury. Tak ano, vy máte ten rozpočet fakticky vyšší, ale z toho, co tam jde ze státních zdrojů anebo z toho, co se vybere na poplatcích, tak tam dáváte méně, než jsme dávali my. A vy máte tu drzost říct, že napravujete naše selhání v rámci výstavby dopravní infrastruktury. Kdybychom vám nezahájili projekt D4, to je ten PPP, kde budete stříhat pásku příští rok, tak nemáte žádný PPP projekt. Zatím jste nepředvedli vůbec nic mimo toho, že jste zvýšili výdaje na dopravní infrastrukturu díky tomu, že si půjčujete peníze na Státní fond dopravní infrastruktury, ale ze státních tam dáváte méně, než jsme dávali v roce 2021.

Co považuji za úplně scestné, je to, co jste zde tvrdil, že dáváte nebo že jste ušetřili 80 miliard korun na dotacích, na dotačním byznysu. Prosím, pane premiére, ukažte mi těch 80 miliard korun na těch dotačních penězích, ukažte mi je. Za prvé to není 80, ale je to 64 miliard korun. A víte, na čem to je? Je to na tom, že převádíte ze státu na zákazníky, čili na spotřebitele a na firmy, poplatky za obnovitelné zdroje, za distribuci a za přenos.

Úplně suše na ně přehazujete to, co platil stát, i když uznávám, že to platil třeba jenom dočasně. Ale to přece není úspora. Ano, na tom rozpočtu to úspora je. Ale prosím vás, co je na tom za dotaci? Ukažte mi těch 80 miliard korun, prosím pěkně, a to není, že vás úkoluji. Ukažte nám ten seznam těch firem, kde jste ušetřil těch 80 miliard korun. Tady jste před chvílí řekl, že díky vaší politice kolem 80 miliard korun jste ušetřili na těch nezvinných(?) firmách, které si cucaly ty dotace. Prosím, ukažte nám ty firmy a těch 80 miliard korun. Já vůbec nevím, kde jste tohleto vzal. To je úplně zcesné číslo. Jediné, na čem šetříte, je to, že převádíte to, co jste platili vy na spotřebitele a na firmy.

Já bych mohl pokračovat ještě dál v tom, co jste říkal. Ale mnohé tady už řekl i pan předseda Babiš, a já trošku improvizuji, ale jsem toho opravdu, opravdu plný. Ale ještě jednu věc zmíním. Sociálně citlivá vláda. To fakt myslíte vážně? Vy jste za jeden rok třikrát změnili valorizaci důchodů, za jeden jediný rok. Jednou jste to prohnali dokonce stavem legislativní nouze, potom jste to udělali podruhé pak potřetí, myslím tím mimořádnou valorizaci a běžnou valorizaci. Třikrát. To přece ti důchodci vidí, co jim vykládáte, že jste sociálně citliví vůči nim. Na nich jste si vzali nemálo zdrojů. A vy říkáte, že jste sociálně citliví, když důchodcům jste odmítli vyplatit to, co jim náleželo ve smyslu valorizace kvůli tomu, že se neuřídila inflace, a vy jste na tom nesli velkou vinu, že se neuřídila. Ale v tom samém okamžiku církvím vyplácíte to, co jim náleží včetně inflační doložky. A to vy říkáte, že jste sociálně citliví? Tak když byste byli sociálně citliví, tak jste to neměli dávat ani těm církvím! A pokud to těm církvím dáváte - a já jsem pro, protože se jim to jednou slíbilo a je to v zákoně a nešpekuluju nad tím, kdo to tam tenkrát dal, tak poté to musíte dát i těm důchodcům, anebo se jim musíte alespoň omluvit a říct: Milí důchodci, my vám nedáme, co máte v zákoně, my si to vezmeme, ale církvím, těm to v uvozovkách zvalorizujeme, to tak nemůžu říct, ale těm to vyplatíme s ohledem i na inflační doložku. To je prostě realita.

Nevím, proč tohleto neřeknete. Inflace. A to je druhá oblast, ke které jsem se chtěl vrátit, protože ten rozpočet, tak jak je koncipován - a to je důvod, proč ho nemůžeme přijmout, nejenom to, co jsem zde říkal, to znamená ta nepřijatelná struktura výdajů, a to, jakým způsobem se vyrovnáváte s takzvanými úsporami, pouhým nekompromisním přehozením výdajů na někoho dalšího, tak samozřejmě ten rozpočet je spletlý(?) s inflací. A já bych bral, kdybyste připravili rozpočet, který je protiinflační. Protože inflaci jste neuřídili v roce 2022. A nesvádějte to, prosím, na Centrální banku. Ano, je pravda, že hlavním úkolem Centrální banky je péče o cenovou stabilitu. To ví každý student prvního ročníku ekonomické školy. Ale vláda má nezastupitelnou úlohu, nezastupitelnou úlohu v rámci boje s inflací. Má na to fiskální nástroje, může pracovat s rozpočtem, může pracovat s regulatorními nástroji, může rychle zasáhnout prostřednictvím daně z přidané hodnoty a může sáhnout prostřednictvím trhu práce. Úplně elementární jednoduchá inflační matematika. Ale zamyslete se, co jste dělali, prosím, vy v roce 2022? Protože ta inflace se dá částečně, ne zcela, ovlivnit s ohledem na to, jaký je původ té inflace.

Buď je nabídková, poptávková a tak dále. Nechci vás teď tady z tohohle školit. Věřím, že máte poradce, kteří vám to snad vysvětlili, anebo si to nechte prosím vysvětlit. Podstatnější je jiná věc. Regulatorní nástroje jste nevyužili. A když, tak jste je udělali pozdě a zastropování jste udělali vysoko. Až od roku 2023 je první regulatorní nástroj toho vyššího rázu, když neberu tedy odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, ke kterým jsme vás dotlačili již v posledním čtvrtletí roku 2022. Takže i guvernér Rusnok řekl, který rozhodně není ve fanklubu hnutí ANO, sdělil, že zastropování přišlo pozdě a bylo příliš vysoké a logicky tedy mělo negativní vliv na inflaci. Ale proto to neříkám. Já to říkám proto, že se to váže i k tomu současnému rozpočtu. A já tvrdím, že je proinflační. A proč je proinflační? Ano, máte pravdu, kdybyste snižovali deficit férovým způsobem, i když bychom s vámi nemuseli souhlasit v mnoha věcech, tak by byl protiinflační. Ale vy děláte co? A to je celý ten švindl.

Vy berete ty poplatky za obnovitelné zdroje za přenos, za distribuci, to znamená regulované složky energie a házíte je na spotřebitele a na firmy. A co to pro ně bude znamenat? No že budou platit více. To snad dá rozum. Vy to bagatelizujete a tvrdíte, že těch 70 %, o které vzrostou ty regulované složky, což mimo jiné bude dělat 64 miliard korun, 64 miliard korun, kdo to posloucháte, takže vlastně nebude znamenat prakticky nic. No to není pravda. Těch 64 miliard korun prostě nevygumujete. Ty budou znamenat nárůst. Ale souhlasím s vámi, že pro 40 % domácností to bude na úrovni nižších jednotek procent. Pro dalších 45 % domácností to bude na úrovni třeba 10 až 20 % a pro 15 % domácností to bude někde na úrovni vyšších desítek procent. To je pravda. To je fakt. To znamená, že v celkovém vyjádření to bude nárůst cen energií, a to je nezanedbatelný faktor pro inflaci. To znamená není to protiinflační opatření tento rozpočet. Z tohohle úhlu pohledu je proinflační. Můžeme se bavit o tom, o kolik to tu inflaci popožene. Nebo jinými slovy, ona samozřejmě neporoste s ohledem na to, jaká byla nyní, protože ten základ je vysoký, ale klesala by nepochybně rychleji. A to je to, co my rozporujeme.

Druhá věc je dépéháčko. Ani tady bych nebyl úplně klidný, protože je pravda, že tak, jak jste namíchali karty s novým DPH, tak lze předpokládat - a je to mimo jiné i prognóza Centrální banky, že to bude mít proinflační efekt. Nebude to mít třeba velký proinflační efekt, ale ve spojení s těmi cenami energiemi, to bude mít proinflační efekt. Protože si uvědomme, že to je z deseti procent na dvanáct, zcela jednoznačně. To je to vodné, stočné a tak dále. Některé produkty půjdou z deseti procent na jednadvacet, to jsou služby. Také to nepodceňujme. Z patnácti na jednadvacet to jsou, pokud si nepletu, jenom ty nápoje, nebo hlavně ty nealko nápoje. A je pravda, že proti tomu půjde z patnácti procent na dvanáct procent snížení DPH za potraviny a tak dále. Skoro si troufám tvrdit, že to snížení o ty tři procenta nemá šanci přebít to navýšení, které tam bude. Pomíjím to, že vám to nepřinese do rozpočtu žádný kladný výsledek. Můžeme diskutovat, kolik to nakonec bude. Ano, vy tvrdíte, jsou to jenom dvě daně, ale to už teď nechci diskutovat, to je prostě nějaké vaše rozhodnutí, které já jenom tvrdím, že je to z mého pohledu proinflační, proinflační krok.

Takže druhý důvod, proč ten rozpočet nemůžeme přijmout, je to, že je proinflační. Mimo jiné, když už jsme ještě u těch cenových tlaků(?), tak díky přehození těch plateb za obnovitelné zdroje a za přenos a distribuci se zvýší cena dopravy. Zcela jednoznačně. Víte, kolik to bude dělat na Správě železnic? Bude to dělat přes 400 milionů korun. To se logicky musí promítnout do ceny. Největší problém, který já mám s rozpočtem, je třetí faktor, ukazatel, a to je růst. Takže ještě jednou. Jedna věc je struktura rozpočtu, druhá věc je dopad na inflaci a třetí věc je dopad na budoucí růst. V dané chvíli se do značné míry ignoruje to, z čeho budeme mít zajištěny příjmy v budoucnu. Vy na to nahlížíte čistě účetně. Ano, já nezpochybňuji to, že budete mít schodek nižší o 43 miliard korun, pokud to dopadne tak, jak to máte. Zdůvodnil jsem to, že bychom na to šli jinak, ale že bychom ho nesnižovali vyšším tempem. Ale ta struktura toho snižování je totiž zcela zásadní ve smyslu toho, jaký hrubý domácí produkt zde budeme mít v horizontu několika let. A to je to, o čem zde mluvil pan premiér Fiala. Restart.

Tady si absolutně nerozumíme. Vy sázíte na restart, jehož impulzem, nebo jehož základem bude stát. Možná investice do dopravní infrastruktury, možná snižování schodku rozpočtu. Já tvrdím, že restart udělá v čase, zdravý restart, pouze privátní sektor. Že ho udělají zaměstnavatelé a že ho udělají zaměstnanci. A hned vysvětlím proč. Protože hrubý domácí produkt v současné době nemůže přece nikomu udělat radost. To, že nám pravděpodobně ještě poroste a roste, tak je mimo jiné v důsledku inflace, ale z toho nemůžeme mít přece radost. Nám má hrubý domácí produkt táhnout výkonnost. A jsme zase u toho, kdo tu výkonnost zabezpečí. V dobách krizových to zabezpečí stát, nebo může zabezpečit, tomu rozumím. Ale v dobách, kdy se nadechujeme, to musí být v rukou privátního sektoru. Protože potřebujeme, aby privátní sektor zaměstnával, aby platil dobré mzdy, tím pádem aby zde byla rozumná a dobrá spotřebitelská poptávka, aby se nepropouštělo a podobně.

Potřebujeme, aby privátní sektor investoval. Další pilíř hrubého domácího produktu. A logicky z toho se bude odvíjet s největší pravděpodobností i to, že potom poroste export. Protože když bude investovat, bude inovovat, bude zaměstnávat, bude exportovat, a to je další důležitý faktor růstu hrubého domácího produktu. Ale my v současné době tím, že se zvýší daně a přenesou se poplatky na firmy, případně na spotřebitele, tak jenom ekonomicky to nemůže dopadnout jinak, než že se sníží výkonnost. To by bylo to perpetuum mobile, o kterém zde mluvil pan premiér, kdyby se to udělalo opačně. To znamená, jestliže my budeme snižovat výkonnost, tak lze předpokládat, že se bude snižovat investiční aktivita. A mimo jiné už to vidíme. To, že jsme si ještě v roce 2022 zatleskali za dobré výsledky firem, tak to bylo zejména proto, že dojížděly ze setrvačnosti. To snad přece každý ví. Jedním z důvodů bylo to, že jsme je podpořili v době covidové, že jsme nezavřeli průmysl, že měly ještě zafixované staré ceny energií z let předcházejících a dojely ten rok 2022 ještě poměrně dobře. S tím souhlasím. Ale vždyť se podívejme, jak to vypadá nyní. V průmyslu máme pětiprocentní pokles, v investicích privátního sektoru, myslím tím podniků a sektorů, máme pokles 1,5 %. To bylo někdy v polovičce roku, myslím, někdy v červenci, možná až teď se to drobně změnilo, nemám poslední čísla, ale nosím to stále v hlavě. Ale v každém případě jedním z dopadů je to, že se snižuje investiční aktivita firem, což má samozřejmě dopad na budoucí růst, budoucí hrubý domácí produkt. O čem se zde bavíme, pane premiére? Vy tvrdíte, že zabezpečujete všechno pro to, aby zde byl budoucí růst? Ne. Děláte právě všechno pro to, aby ten budoucí růst, na úkor toho účetního výsledku - a záměrně říkám účetního výsledku v roce 2024, možná 2025, tak, aby ten růst právě nebyl. Jinými slovy, další vláda, ať tam bude kdokoliv sedět, a nechci tady být teď nepokorný, tak tohleto odbouchne, protože si bude lámat hlavu nad tím, kde sebere zdroje ve smyslu příjmu.

Takže vyšší daně a poplatky znamenají pokles investičních aktivit. Pochopitelně to bude mít dopad a může to mít dopad a je to pravděpodobné, že to bude mít dopad, na stínění exportu, pokud samozřejmě tady nebude nějaká změna v kurzu. V každém případě pokles reálných mezd, který tady vidíme, jeden z nejvyšších v OECD, tak rovněž je jedním z důvodů, proč máme ten hrubý domácí produkt takhle nešťastně vyskládaný. A to je to, co přece musíme udělat - změnit tak, aby zde byla dobrá spotřebitelská poptávka, investice firem, aby firmy zaměstnávaly, aby firmy investovaly a aby firmy exportovaly. Toto všechno, znovu říkám, nás doběhne během několika let a nebude to příliš dlouho.

A poslední věc, kterou bych chtěl k tomu říct, je ta, že k tomu všemu je zde ještě psychologický efekt. A ten není malý, ten psychologický efekt. Dneska nedůvěra vůči vaší vládě, pane premiére a vážení páni ministři, paní ministryně, je na jedné z nejnižších úrovní od revoluce, tuším, že nižší byla snad už jenom za Nečasovy vlády. Dokonce ani v té době pandemie, když samozřejmě jsme všechno museli odizolovat, zavřít a tak dále, tak ta nedůvěra nebyla taková, jaká je dnes. Ale to je jedna věc. S tím si vy musíte poradit, vy musíte vašim voličům a jiným voličům vysvětlit to, proč máte výsledky, jaké máte. To, co je horší, je to, že lidé přestávají věřit ve stát, a to je to, z čeho já mám větší obavu než to, že nevěří vládě A nebo vládě B. Protože jakmile selže důvěra vůči státu, tak tady budeme mít dvojnásobný problém. Protože v každém případě příští vláda bude muset odhodit veškerou aroganci, přezíravost, elitářství, vzít si čepici do ruky a stoupnout si před lidi a před firmy a zdvořile je požádat o to, že je bude potřebovat k tomu, aby se tady ten restart udělal. Že se nebude dělat na té bázi - udělá to stát. Že k tomu potřebuje firmy, podnikatele, živnostníky, zaměstnance. A já jsem zvědavý, jakým způsobem je buď vy, nebo my budeme přesvědčovat od toho roku 2025, že toto mají udělat, když ta důvěra vůči státu bude na bodu mrazu.

To je i ten důvod, proč takto koncipovaný rozpočet nemůžeme vzít. Snažil jsem se vysvětlit, že ho považuji za alibistický s ohledem na to, že nedochází k faktickým úsporám, jsou tu úspory na té rozpočtové straně, ale nikoliv ve smyslu toho šetření, jak všichni předpokládali a domnívali, je to pouze nebo zejména přehazování výdajů na někoho dalšího, že není protiinflační, ale že je proinflační a že omezuje budoucí růst. Proto budu hlasovat proti tomu rozpočtu, pokud projde v tom znění a v té sestavě, jak byl napsán. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)