máme zde opakovaný pokus stran cen energií na rok 2024. Jak všichni víte, před 14 dny to nedopadlo, místo věcné diskuse k tomuto nás čeká... Jsme diskutovali pouze o minulosti a popravdě řečeno, zhádali jsme se u toho jako koně.

Lidé a firmy jsou otráveni a nezajímá je už to, co bylo. Zajímá je to, co bude. A já si proto dovolím dnes navrhnout, pane premiére, jiný scénář. I když mi to nepřísluší a nemusíte na to přistoupit. Za prvé děkuji za to, že se schůze opakuje a že se schůze otevře. Považuji to za korektní. Prosím, vyvarujme se dnes osobních útoků, vymlouvání se na minulost, hledání viníka a pojďme zkusit v těch pár hodinách hledat společné řešení.

Ta situace je vážná, ale je šance s tím ještě něco pro rok 2024 udělat. Lidé očekávají od politiků přece, že dokážou najít řešení. Cílem by nemělo být to, že mediálně dnes či zítra vyhraje ten či onen politik, ale to, že eliminujeme nárůst cen energií, pokusíme se vytvořit předvídatelné prostředí. Pojďme, pane premiére, se o to dnes pokusit, nemusíme se na všem shodnout, já tomu rozumím. My máme nějaké varianty, jak z toho ven. Vy máte určitě také nějaké varianty. Pojďme je představit a pojďme o nich věcně s čísly, s dopady stran i zákonů, stran Evropské unie diskutovat. A prosím lidi, kteří se na nás dívají, nebo budou dívat ze záznamu, aby to porovnali, aby se podívali, kdo přichází s jakým řešením, jestli je to relevantní, jestli to dává smysl, nedává smysl, nedává smysl, a případně aby vyhodnotili ty, kteří pouze politicky útočí. Já vám můžu slíbit, že my nezačneme útočit. Pokud by tak nastalo z vládních lavic, jsme připraveni a máme nabito, ale tím nevyhrožuji, já jenom říkám, že my dnes nezačneme zle.

Pojďme se tedy odrazit od faktů, a poté, co s tím uděláme. Shodneme se na tom, že ceny energií jsou vysoké. Já zde teď nechci říkat, že máme nejvyšší ceny energií v celé Evropské unii. Shodneme se na tom, že patří mezi ty nejvyšší. Máme zde tři takové hlavní analýzy, určitě je sledujeme, Český statistický úřad a Eurostat, tam podle té nové analýzy, vidíte, že nepopichuji, jsme na 9. místě ve smyslu nejvyšší. Pak zde máme ten tradiční HEPI ukazatel, který se vztahuje ale pouze na hlavní města a vztahuje se na kupní sílu. Tam bohužel stran elektřiny máme za prvních deset měsíců osmkrát nejvyšší a dvakrát jsme druzí nejvyšší. A co se týká OECD inflace, což není úplně nezanedbatelný údaj, tak tam jsme za září roku 2023 druzí nejvyšší ve smyslu energetické inflace. Shodneme se na tom, že ceny nejsou rozhodně nízké a že patří skutečně mezi ty nejvyšší. A teď jsme v situaci, a to je zjevný fakt, to jsme tady včera diskutovali, kdy se vláda rozhodla přestat podporovat ve velké výši ceny energií, ať už na té úrovni silové elektřiny, nebo na té úrovni regulatorní, tzn. ve smyslu regulovaných cen energií. Konkrétně se jedná o 64 miliard korun, na tom je shoda, není možné toto rozporovat, které se přehodí ze státu na spotřebitele, čili na firmy nebo na domácnosti od příštího roku. Ale ať jsme přesní, protože velmi často jsou zde zavádějící informace. Vláda poskytla, pane premiére, to určitě víte, i pane ministře v roce 2023 110 miliard korun v rámci podpory cen energií. Konkrétně se jednalo o 50 miliard korun v rámci zastropování, to byly ty první měsíce, a 60 miliard korun, zaokrouhluji to, byly regulované složky, čili za přenos, distribuci a za obnovitelné zdroje energie.

Tady je třeba říct jednu věc, a to je třeba říct natvrdo. Toto nebyl žádný milodar stran vlády. Vy jste v roce 2022 nešli do toho tou cestou, kterou my jsme navrhovali, tzn., zastropování u výrobců, nechali jste tržní prostředí, s tím že jste řekli, že poté, co tedy se zaplatí ty vysoké ceny energií, tak se to stáhne z těch, kteří na tom vydělali, tzn., energetické společnosti, zdaní se jim to atd., byla na to celá řada nástrojů, a tyto zdroje se dále pustí zpátky do podpory. Já jsem přesvědčen, že to nebyla šťastná cesta, lepší byla ta naše, ale to už je rozlité mléko. Teď tady nejsem od toho, abych kritizoval, já jenom říkám, že to je třeba dát do kontextu, že jste díky tomu vybrali nemálo zdrojů. Na windfall tax to vypadá, že v roce 2023, zatím beru poslední čísla z Ministerstva financí, když tak nám to pan ministr upřesní, na nadměrných cenách energií to bylo 18,5 miliardy korun, na dividendě ČEZ 54 miliard korun a na emisních povolenkách, které dorazí pouze na Ministerstvo financí, neberu teď ty emisní povolenky, co končí v modernizačním fondu, do toho nesahejme v tuto chvíli, tak je to 38 miliard korun. Ano, vzali jste ty zdroje a vykompenzovali jste to na té regulované složce a poté na těch obnovitelných zdrojích.

Toto všechno ale končí. Jinými slovy, těch 110 miliard korun se dále nebude vyplácet, nepodpoří se, až na výjimku, ať jsem přesný, a to je 9 miliard korun. Těch 9 miliard korun by mělo jít na obnovitelné zdroje energie. Opět pozor, těch 9 miliard korun ale není žádný milodar v tuto chvíli. Těch 9 miliard korun je vlastně to, co vám z toho výpočtu tzv. zbylo. Ono totiž je to zastropováno. To říkám pro ty, kteří třeba to nesledují tak detailně, čemuž rozumím, u těch obnovitelných zdrojů energie je strop pro spotřebitele 495 korun za megawatthodinu, čili necelých 600 korun včetně DPH. U firem to tak nebylo, tam to bylo níž, někde kolem dvou stovek, a v tuto chvíli vlastně vy jste to dopočetli tak, že jste nastavili strop 495, ten je tedy nastaven v zákoně jak pro lidi, tak pro firmy, a z toho vám vypadlo, že vlastně stát musí doplatit zjednodušeně řečené 9 miliard korun. Čili to je realita, to je fakt.

Nezapomeňme ještě na jednu věc, pane premiére i pane ministře Síkelo. Vláda ve 12. měsíci roku 2022 odsouhlasila částku 17 miliard korun, ta šla úplně mimo, jakožto kompenzace cen tepla. To bylo za rok 2022 a rok 2023. My jsme to tenkrát podpořili, zdálo se mi to korektní, férové, a znovu říkám, vztahovalo se to už ke starému roku 2022 plus k tomu, co bude v roce 2023. S tím že se to bude vyplácet v dalších měsících. Toto se znotifikovalo, bylo to řádně prodiskutováno stran všech aktérů energetického trhu atd., a dostali jsme v uvozovkách povolení tuto podporu poskytnout. To se v říjnu zrušilo, takže těchto 17 miliard také nebude. To se ale váže k teplu, zejména k centrálnímu vytápění.

A teď zpátky. Já rozumím, pane premiére i pane ministře, tomu, že nebudete dále podporovat tu silovou elektřinu. To je těch 50 miliard korun, to je to zastropování. Popravdě řečeno, už k tomu skutečně není důvod, i když jsou země, které to dělají. Většina zemí ale, ať jsem objektivní, už skutečně silovou elektřinu nepodporuje. Třeba kdo ji podporuje stále ještě, je Slovensko. Určitě jste jednali rovněž v rámci návštěvy slovenských představitelů v minulém týdnu i o cenách energií. Tam to skutečně drží i v roce 2024 na té silové ceně 1500 korun přibližně. Uvidíme ale, jak se bude vyvíjet trh. Lze předpokládat, a tady bych s vámi souhlasil, že se bude ta silová cena elektřiny snižovat, tzn., že bychom v tomto měli mít dobrá očekávání. Mj. třeba ani v tom Německu nebudou podporovat dále firmy v rámci silové elektřiny. To jste možná taky zaregistrovali. Jinak ještě v roce 2023 a v roce 2022 to tak bylo. Čili podporovali. Ale znovu říkám, nerozporuji těch 50 miliard korun. Chápu to, že za tu silovou elektřinu v tuto chvíli se tam dávat nebude. Ale co rozporujeme, a to je ten problém a to je těch 60 miliard, co tam zůstává. Čili 110 miliard, odečtu 50 miliard a zůstává nám 60 miliard. Já to upřesním. 60 miliard to bylo v roce 2023. Podle našich výpočtů to na příští rok vychází na 64 miliard korun, konkrétně 38 miliard korun za přenos a za distribuci a 26 miliard korun za obnovitelné zdroje energie.

A teď je třeba si říct korektně, co toto vlastně všechno bude znamenat. Mě to od vás mrzí, že jste i na těch tiskových konferencích nenašli tu odvahu, a já vím, že se to neříká jednoduše, ale stejně se to lidi nakonec dozví, doběhne je to, tak pojďme si to říct natvrdo, tak jak to je, a já to neříkám teď zle, vyzývavě. Pouze pracuji s fakty, která jsem dostal od energetických společností, a já vím, že vy je máte. Tak prosím, ukažme ta čísla a pojďme si říct, jaký bude dopad. A máte pravdu v jedné věci, pane premiére, že u 40 % zákazníků skutečně to bude v řádu velmi nízkých jednotek procent, možná 1, možná 2 %, beru celkovou cenu elektřiny, dokonce někde u některých to může být minus 1, minus 2 %. Bavíme se o 40 % zákazníků. Pozor ale, u 35 % zákazníků, což jsou zákazníci, kteří jsou dneska těsně pod stropem, tam bude ten nárůst mezi 10 - 20 %. Pak máme dalších 10 % zákazníků, což jsou ti, kteří to měli fixováno v roce 2022, což není tak dlouho, a tam musí tato čísla mít, to vychází, že by to rostlo celkově mezi 20 - 25 %. A pozor, máme zde skupinu 15 % zákazníků, ano, to jsou zejména zákazníci Bohemia Energy, ale jsou tam i jiní, kteří fixovali v roce 2021. Ano, měli to dobře zafixováno, to já nezpochybňuji, ale lidé už dnes se nepohybují v tom, já jsem fixoval, nefixoval, měl jsem. Oni se na to dívají z úhlu pohledu, že jim chodí složenky, chodí jim účty atd. A nějak si fixují to, že se jim nebude zvedat cena elektřiny. Ale bohužel tady je třeba natvrdo říct, že těm se to zvedne zásadním způsobem. U D02 to dokonce bude víc jak 70 %.

Takže je třeba si korektně říct, na jaké skupiny zákazníků to dopadne. Pokud se na tomhletom neshodneme, tak nenajdeme žádné řešení a budeme to marketingově hrát každý na svojí stranu. Já kdybych byl skutečně v tomhletom nekorektní, tak budu se bavit jen o té skupině, kde to poroste nejvíc. Vy, když budete nekorektní, pane premiére, budete se zase bavit o té první skupině a tvrdit, že to vlastně není žádný nárůst. Není to tak. Je to někde mezi a pojďme to korektně, korektně přiznat. Ten větší problém, víme všichni, že bude u firem. Byť je třeba objektivně zase říct, že ta regulovaná složka u těch firem je menší, než je ta neregulovaná složka. Ale určitě vám to chodí taky (obrací se směrem k ministrovi Síkelovi), obrovské množství firem nyní už píše a ukazuje, co jim přišlo za výměr na příští rok. A já záměrně teď neukážu ty firmy velké, o těch nepochybně víte.

Například Třinec nebo Liberty, tam to bude více jak 556, 600 milionů korun za rok v rámci obnovitelných zdrojů. Ale ukážu vám jednu menší firmu, nebudu říkat její jméno, ale klidně vám ho potom řeknu, jedná o středočeský malý pivovar, který platil za obnovitelný zdroje v roce 2023 51 463 korun a bude platit v roce 2024 za obnovitelné zdroje 368 280 korun, to už je výměr, který je hotový. Tak vidíte, že to není bagatelní záležitost. Je to pěti, šestinásobek. Ano, v té celkové ceně to potom samozřejmě nebude takovýhle nárůst, tam záleží na tom, jakou budou mít spotřebu a bude záležet na tom, u koho samozřejmě jsou. Já tím jenom chci říct, že u těch firem to skutečně může být poměrně zásadní nárůst.

A teď si ještě pojďme říct, jakým způsobem se vyvíjí cena tepla, protože teď jsme se bavili o ceně elektřiny. U toho tepla to bude rozdílné, ale v každém případě věřím, pane ministře Síkelo, že už dneska Ministerstvo průmyslu a obchodu - a nemám to ověřené, to teď fakt jako střílím - má už přehled o tom, jak se budou k cenám tepla stavět jednotlivé teplárny. Já bych byl rád, abyste to zde ukázal. Abyste řekl, ano, zatím jsme si zmonitorovali trh třeba ze 70 %, z padesáti, já to nevím. A vypadá to, že tyto, tyto, tyto regiony poroste cena tepla o 10, o 20, o 30 %. Všichni víme, že to začínají v tuhletu chvíli nejenom signalizovat, ale někteří už skutečně ty výměry mají. Já jsem to zaregistroval v opatovické elektrárně, viděl jsem to... tím pádem by to mělo dopad na východní Čechy, zejména tady Hradec Králové, Pardubice, zaregistroval jsem to v Plzni, tuším, že to byl Jablonec, teď to říkám z hlavy, nemám to všechno před sebou. Ale ty cenové nárůsty tam budou, někde mezi 10, 20, 30 %. Včera jsem zaregistroval, ještě jsem se s nimi nespojil, se Sokolovskou uhelnou, tam jedou na uhlí, že ten nárůst bude okolo 30 %.

Samozřejmě ty důvody jsou různé. Uvědomme si, že teplárny, centrální vytápění jsou založeny z 50 % na uhlí. Tam lze předpokládat, že to může růst ze dvou důvodů. Za prvé ten, že roste cena emisních povolenek, nebo že je extrémně vysoká, ony(?) to začnou promítat do nákladů. Druhá věc je ta, že musí dekarbonizovat, to znamená mají vyšší náklady a zřejmě se tomu nevyhneme. Tak je třeba, abychom si tohleto korektně řekli. Co se týká toho plynu, tak tam už se nevyhneme tomu, že i když nepochybně bude, nebo nepochybně, já tomu chci věřit a vypadá to tak, že bude klesat cena plynu na trzích, s tím souhlasím, ale pozor, zase nám do toho vstoupí ta regulovaná část ceny plynu, která je sice menší, než ta neregulovaná, zásadním způsobem menší, je to jiné, než u té elektřiny, ale víme, že tam máme už ty nové věci typu nákup infrastruktury a tak dále. To znamená, to teď nevyčítám, já prostě to beru už jako hotovou věc a já jenom říkám, že prostě to se v tom projeví... (Obrací se na ministru Síkelu, který reaguje z lavice.)

Kdyžtak to potom řekněte, pane ministře, víte, že vás nenapadám, jo. Samozřejmě, že vím, že i kdybyste do toho nevstoupili, tak že by se to muselo zvýšit, ta cena. To já vím. Já to neříkám teď vám jako výtku. Já jenom říkám, že tím, že - a kdyžtak mě opravte, že NET4GAS, ať už ho vlastní kdokoliv, tak pravděpodobně nebude tranzitovat, bude vlastně žít jenom z toho, co bude v rámci přenosu v České republice a nebude mu to prostě stačit. To znamená muselo by se to zvýšit. A teď se nebavím o tom, jak to bude, až se třeba budou splácet ty dluhopisy, to bude ještě za nějakou dobu. Teď se bavíme o tom, že jsme v nějaké situaci, kdy se to bude muset zvyšovat. Ať už z důvodu provozu toho NET4GASu, nebo možná i z důvodu toho, že ten ČEPS to nakoupil a jsou tam teď třeba jednotky miliard korun. Není to zásadní částka, ať si rozumíme.

Já jenom říkám, že to jsou nějaké vlivy, které nám to prostě zvýší. Mám ten pocit, ale kdyžtak mě opravte, že z těch 64 miliardách jsou to asi 2 miliardy korun. V každém případě ale to důležitější, co lidi zajímá, není možná ta příčina, co za tím je, to už je hotovo. Je to, kde to tedy poroste ty cena toho tepla. A nebagatelizujme to, protože to se jedná o lidi, kteří jsou připojeni na centrální vytápění, jsou to hodně lidé v panelácích a tam se asi shodneme na tom, že to jsou lidé spíše se středními nebo nižšími příjmy. A jestliže mu dneska poroste cena elektřiny, někomu o jednotky procent, někomu třeba o 10 %, někomu třeba ještě o něco víc, ten kdo měl 21, ještě víc, zafixováno, a k tomu mu ještě stoupne cena tepla, tak to nemusí být pro něj vůbec, vůbec jednoduché. Takže to je ten důvod, proč to tady otevírám a nad tím bychom si měli něco říct.

A teď co s tím. Mně na tom vadí jedna věc. Stát v roce 2024 rovněž vybere, podobně jako 2023, díky vysokým cenám energií nemalé částky. Klidně si to tady rozdiskutujme. Já jsem tady říkal, nevím, jestli tady už byl pan ministr financí, teď ho tady vidím, že v tom roce 2023 jsem dopočítal, možná to je špatně, že na windfall tax vyberete 46 miliard korun, ale jsou to banky i energetické společnosti, nadměrné ceny energií 18,5 miliardy, dividendy z ČEZu 54 miliardy, ale ať jsem korektní, něco by tam byla i ta normální, kdyby nebyly samozřejmě zvýšené ceny a na emisních povolenkách 38 miliard korun na Ministerstvo financí. Ale to byl rok 2023. Nemám ten detail, jak to bude v roce 2024 a doporučoval bych, abychom tady toto otevřeli, abychom si řekli, kolik vybereme na dividendě ČEZ v roce 2024. A ať jsme korektní, kolik vybereme více, než jak se vybíralo v minulosti. To znamená mně jde o tu délku, jestli si rozumíme, toho mimořádného stavu.

Protože to, že ČEZ vydělává, dneska mimořádně není dáno jen podnikatelskou dovedností, ale tím, že se veze na vysokých cenách energií. A pojďme si říct, kolik stát vybere navíc vůči tomu, co by vybral za normální situace. To si myslím, že je fér. Druhá věc je, kolik si vybere na windfall tax, a já chci zase teď hrát fér. Protože windfall tax něco půjde z banky, něco půjde z energetických společností, něco já nevím, z rafinérek a tak dál. Pojďme si říct, kolik v roce 2024 bude výběr na windfall tax jenom z těch energetických činností. A pak si pojďme říct, byť to dávám pod čáru nebo někde stranou, kolik stát vybere z emisních povolenek. A teď nechávám stranou Modernizační fond, pojďme se bavit jenom o tom, pan ministr mi to vysvětloval, jedná se o ten žlutý balíček, nebo to je jedno jak to nazveme, to jsou ty zdroje, které jsou ve výši z roku 2023 38 miliard korun, ale určitě v příštím roce z mého úhlu pohledu budou třeba podobné na Ministerstvu financí. Jakkoliv rozumím tomu, že tam s tím můžeme pracovat omezeně, ale k tomu ještě dojdu. To podle mého názoru jsou jasné čitelné zdroje, které stát vybírá díky tomu, že jsou vyšší ceny energií. Na tom se shodneme. A teď si pojďme připomenout, proč vybírá tyhlety peníze. No protože, jak už jsem říkal, jste šli v roce 2022 jinou cestou, než kterou jsme navrhovali.

Nešlo se tedy na zastropování cen u výrobců, šlo se cestou tržní s tím, že se vybere navíc, a to, co se vybere se zpátky pustí spotřebitelům, firmám a tak dále. A v roce 2023 jste to plus minus udělali. Teď bychom se mohli bavit o tom, jaké ty příjmy z toho byly a jaké byly výdaje a co jsme všechno do těch mimořádných příjmů mohli zahrnout. Ale já už nechci řešit rok 2023, já chci řešit rok 2024. Tak. Já tím jenom chci říct, že ty energetické firmy to neviděly díky svojí šikovnosti, ale díky mimořádné situace a nepochybně v roce 2024 ještě díky mimořádné situaci budou vydělávat a vy jakožto stát z toho budete mít tyto zdroje. A férová nabídka, to není nabídka, ale myslím si, že férový čin je takový, že bych tyhlety zdroje zpátky pustil do té podpory. Jenom to, co vyberu navíc. Já myslím, že to je korektní, protože to nejsou při vším respektu peníze vaše. To jsou přece peníze těch, kteří za to zaplatili. Spotřebitelé a firmy. Ty to protrpěli, byli naštvaní, že třeba někde to bylo za jiné peníze, ale šli jste touto cestou. Dobře, tak teď jim to vraťme, tak jako v roce 2023, v roce 2024. Neříkám ve stejné výši, to ne, protože to určitě bude menší. A to je to, o co mi jde. Já se stále vracím k tomu, že z těch 110 miliard, které jste dali v tom roce 2023, teď chcete dát pouze 9 miliard. To je velký rozdíl. A já jsem přesvědčen, přesvědčen, že vyberete výrazně víc, než je těch 9 miliard. Takže myslím, že to je snad logické.

Úplně samostatný příběh potom jsou příjmy z těch emisních povolenek. Já rozumím tomu, že to není jednoduché, já rozumím tomu, ať to zkrátíme, že Evropská komise vydala jakousi směrnici, ale na druhé straně stále to ještě nemáme přijato v českých zákonech. A popravdě řečeno, nepřijmeme to hned, to může trvat ještě několik měsíců, protože pokud vím, ještě není ani připomínkové řízení, nechci to teď odhadovat, pan ministr nám to třeba vysvětlí a řekne, že to bude v únoru, v březnu, v dubnu, možná to bude ještě později, možná se tam bude taktizovat, to by bylo třeba moje doporučení. Ale v každém případě do doby, na tom se snad shodneme, dokud není přijat zákon, to znamená, dokud není transpozice, tak jedeme podle starého scénáře. To znamená, stále by se mohlo kompenzovat i ve smyslu starých zdrojů a to jedno slovíčko - ten development, to znamená, ty nové zdroje by byly až po tom přijetí. Ale v každém případě já doporučuji do té doby takticky vyjednávat. Dokud to není přijato, tak ještě je stále šance. Protože pokud uhrajeme ten rok 2024, a to by bylo moje velké přání, aby se ty obnovitelné zdroje energie skutečně ještě rok udržely na tom státu, ale rozumím panu ministru financí, že nemá, z čeho by to platil v tuto chvíli, tak sáhnout do toho vaku těch emisních povolenek. Pokud samozřejmě už ty peníze, těch 38 miliard korun, nejsou v uvozovkách utraceny, neříkám to ve zlém, za něco jiného. Ale za co jiného? Já zase klidně tvrdím - mělo by to jít na tu energetiku, to znamená na tu kompenzaci, ale o tom se tady pobavme. To znamená, ano, máme tam ještě dalších možná 40 miliard korun necelých z emisních povolenek.

Takže to jsem řekl příležitost, tedy aby to šlo za těmi energickými firmami, to jsem sdělil, vyšší ceny energií taky, emisní povolenky taky... Energetický regulační úřad. I tady ještě vidím, že by mohla být šance - a já jsem to dával jako připomínku - a to se týká cen za distribuci a za přenos, pokusit se jednat o rozložení třeba na dva nebo na tři roky. Já vím, že jenom posouváme ten problém, to já si velmi dobře uvědomuji, ale otázka je - nějaký čas bychom tím získali a je to ještě jedna z možných cest, jakým způsobem rozložit ty platby za přenos a distribuci, což je 38 miliard korun.

Ano, měli jsme zde ještě jednu variantu, se kterou nesouhlasil pan ministr financí, je to politické rozhodnutí, respektuji to, i když se mi to nelíbí, a to je to, že v rámci rozpočtu se zvyšuje o 40 miliard korun rozpočet na Ministerstvo obrany. Já tvrdím, že to nebude efektivně utraceno, že těch 40 miliard korun je velká rána, i když uznávám, že my jsme taky hlasovali pro ty 2 %, to je pravda, ale to, že máme v zákoně 2 %, ještě neznamená, že za každou cenu, stůj co stůj, to musíme utratit, tím spíše, když nám zde vyvstaly další a jiné problémy. Je to podobné jako třeba s těmi 130 % na ty učitele, těm se taky nedává 130 %, ale jenom 113 %, i když to máme v zákoně. Já neříkám, že to je ideální udělat to s tou obranou, ale byla by to určitá cesta. Ale to jste víceméně včera v tom rozpočtu neodsouhlasili.

Takže já už půjdu k závěru. Poprosím o odpovědi a o řešení toho, co jsem zde teď říkal, ve smyslu - ještě jednou: Vaše sdělení, jak dopadnou ceny energií v celkové výši na jednotlivé skupiny obyvatel a na firmy. Jestli nám potvrdíte ta čísla, která já mám. A znovu říkám, vím, že ta čísla máte. Čili nikoliv nízké jednotky procent, někomu nízké jednotky procent, někomu třeba i desítky procent.

Za další, byl bych rád, abyste natvrdo řekli, jak to bude s těmi firmami, což je asi jedna z těch nejcitlivějších oblastí. Je přece fakt - a vy to víte, že obnovitelné zdroje energie nevracíte v té výši, jak tomu bylo před tím, než jste to převedli na stát, ale vracíte tam v tuhletu chvíli přibližně o 7 miliard korun více, a to je právě to, co u těch firem bude znamenat ten skok, to je to, co jsem tady říkal, kdy tomu malému pivovaru to poroste z 51 tisíc na 368 tisíc. Takže je to 7 miliard korun. Vím, že jednáte se svazy, vím, že jednáte s Hospodářskou komorou, vím, že jednáte s podnikateli a tak dále. Je to neuralgický bod celých obnovitelných zdrojů. A tady bych byl rád, abyste k tomu řekli vaše stanovisko, proč se přihazuje více a za b) co s tímhletím ještě jste připraveni udělat.

Třetí dotaz tedy byl, který jsem zde už říkal a já to pouze zrekapituluji, kolik tedy vláda skolektuje a vybere díky vysokým cenám energií, ještě jednou kolik to bude na dividendě ČEZu, kolik na windfall tax, kolik případně z emisních povolenek. Je mi jasné, že už nebudete mít zdroje v příštím roce z těch takzvaných nadměrných cen energií, to je těch 18,5 miliardy, které byly v tomhletom roce, protože ty nadměrné ceny už tam nebudou. A to bude částka, se kterou bychom měli pracovat ve smyslu té podpory. Korektně.

Čtvrtý bod, tady poprosím pana ministra průmyslu, jestli by nám ještě tedy definitivně řekl své stanovisko nebo stanovisko rezortu na ty emisní povolenky, protože pokud mám zprávy a informace, tak šel s tím na tu vládu, měl snahu, aby se to využilo, byl proti tomu jiný názor Ministerstva životního prostředí, ale věřím, že od té doby jednáte. My nemáme stovky těch úředníků, já nějaké informace mám, ověřujeme si to, ale vy máte aparáty, které mohou jednat v Bruselu, mohou jednat zde. Takže předpokládám, že jste se za těch několik týdnů, ne-li měsíců posunuli a máte už definitivní stanovisko a máte varianty, co tedy ještě vyzkoušíte.

A za páté bych tedy poprosil, abyste nás informovali o tom, jak se budou zvyšovat ceny tepla, případně co děláte pro to, protože vím, že jednáte s těmi teplárnami, co děláte pro to, aby nevzrostly a jestli tedy máte nějaké řešení, pokud skutečně ty ceny porostou, případně kde, v jakých teplárnách, v jakých regionech a tak dále. Takže já věřím, že to bylo věcné, že jsem nastavil laťku takovou, že bychom se mohli k něčemu dobrat, a i když se třeba neshodneme, tak v každém případě děkuji, že se ta schůze otevřela.

Díky.