A právě o tématu fungování Sněmovny jsem mluvila v Lidovkách:
O tom, že jako poslanci máme reprezentovat voliče, a měli bychom tedy sledovat, co lidi trápí a co se ve společnosti děje. Pokud nemají být poslanci odtrženi od reality, musejí mít možnost žít reálný život ve všech svých rolích: rodičovské, partnerské či pečující.
O tom, že pro starší poslance může být noční jednání se spánkovým deficitem zdraví ohrožující – nemluvě o nedůstojnosti nejrůznějšího pospávání ve sněmovně, jehož mohou být občané svědky. A rozhodně to nevede k prestiži povolání.
O tom, že pokud rezignujeme na to, aby byla sněmovna rozmanitá a dostupná i kupříkladu pro matky nebo sólo rodiče, tak tam prostě nebudou. Pak se poslanci budou jen lidé z úzce vymezené skupiny, která si to “může dovolit”.
Změnit nefunkční systém se snažíme s Martinou Ochodnickou a Lucií Potůčkovou. Jde to docela ztuha, přesvědčit některé zasloužilé poslance...