Občané mají opět smůlu

Marné bylo volání občanů (opakující se už několik měsíců) po tom, aby byla projednána úprava jednacího řádu tak, aby mohli všichni přihlášení interpelovat bez rizika, že se na ně nedostane. To se v současnosti často stává, zvlášť když je k jednomu problému přihlášeno víc lidí. Ti ostatní pak mají většinou smůlu. Neřku-li, že si většina z nich bere na den jednání dovolenou. Ráno musí dorazit, aby se k interpelacím přihlásili, a potom čekat do půl jedné, kdy interpelace občanů začínají. Právě těmto komplikacím by měla zabránit navržená úprava, o jejíž projednávání však stále není zájem. Po změnách ve prospěch občanů přitom volal zastupitelský klub KSČM už před lety.

Na prevenci peníze nebudou

Ani návrh na vyhlášení dotačního programu na zajištění podpůrných profesí na mateřských a základních školách nedostal od zastupitelů zelenou. Návrh byl motivován výsledky průzkumu situace na školách a také zprávou Národního ústavu duševního zdraví. Cílem bylo získat odborníky pro pozic sociálních pedagogů, asistentů a školních psychologů, kteří na školách chybějí.

Stejně dopadl i apel na zřízení, respektive znovuobnovení zrušené linky důvěry v bohnické psychiatrické léčebně. Fungovala od roku 1991 jako prevence problémových situací (včetně sklonu k sebevraždám), do nichž se dnes dostává stále víc lidí. V roce 2022 na tuto linku volalo 30 lidí denně. Provozovalo ji ministerstvo zdravotnictví, město se na provozu linky finančně podílelo.

Ač pražská koalice funguje na stejné bázi (složení), jako pravicová vláda Petra Fialy, k domluvě mezi nimi nedošlo. Výsledkem je, že unikátní linka důvěry vzala za své. Šetřit se prostě podle těchto koalic musí.

Novela zákona o obcích přesouvá kompetence zastupitelstva směrem k radě města

My komunisté jsme vždy požadovali opak, tj. rozšiřovat kompetence zastupitelstvům. Novela zákona o obcích, schválená parlamentem, jde ovšem opačnou cestou. Extrémně navyšuje limit peněz (pětinásobně), o němž mohlo dosud rozhodnout výhradně zastupitelstvo, a tuto možnost přesouvá nově na radu (dary, dotace, návratné finanční výpomoci, prominutí dluhu, vzdání se práva, postoupení pohledávek, zastavení movitých věcí). Změna platí od 1. ledna 2024. To s sebou pochopitelně nese vážná rizika, zvlášť v naší milované Praze, kde se o netransparentních zakázkách, korupci a prodeji majetku dovídáme každou chvíli.

Opozice požadovala, aby pražské zastupitelstvo schválilo projednání tisku, kterým by došlo k dobrovolnému rozhodnutí o snížení limitu alespoň na trojnásobek. Jak návrh dopadl, si asi dokážete představit – prostě je to marné, je to marné, je to marné.

Přitom speciálně u pirátů je jejich postoj překvapující. Pamatuji si, jak se v předvolebních debatách zaklínali transparentností, přesvědčovali voliče, že budou požadovat, aby se o důležitých věcech jednalo vždy veřejně. Ještě na jednání zastupitelstva v prosinci loňského roku se dušovali, že návrh na snížení limitu peněz, o nichž může rozhodovat rada, podpoří. Kdeže loňské sněhy jsou! Minulý čtvrtek celý klub pirátů hlasoval proti. Nějak jim asi uniklo, že veřejná jsou jednání zastupitelstva, jednání rady jsou neveřejná. Rada hl. m. Prahy tak bude moci rozhodovat o velkém balíku peněz bez veřejné kontroly, kdo jak hlasoval, kdo jak argumentoval.

Hlavní téma - doprava

A není se co divit. Stačí si přečíst novinové titulky: „Úřad zrušil výběr obří zakázky na metro D“, „Automatizace tras metra za 86 miliard“, „Libeňský most bude zavřený nejméně měsíc“… Ale pěkně postupně:

Třicetimiliardová zakázka na metro D
Víc než dvě hodiny diskutovali zastupitelé o této problematické zakázce. Vítězná firma Subterra z koncernu Metrostav totiž uváděla v nabídce údaje, vzbuzující pochyby. Ať už šlo o zkušenosti manažerů, kteří měli stavbu řídit, či o reference o výstavbě tunelů, jež firma budovala v minulosti. Konkrétně u jednoho ze stavbyvedoucích uváděla, že měl v minulosti na starosti prodloužení linky A. Jenomže on v té době teprve dokončoval vysokou školu. Jiný měl razit v Praze železniční tunel, ale přitom pobýval na Islandu.
Sporné reference ovlivnily výsledek soutěže. Dvě firmy, ke všemu nabízející cenu o 2,2 miliardy nižší než Subterra, byly vyloučeny ze soutěže. Proto podaly stížnost k ÚHOS. Ten zrušil tuto třicetimiliardovou zakázku na výstavbu další etapy metra D s odůvodněním, že v dokumentech vítězné firmy chyběly doklady, prokazující zkušenosti jmenovaných oborníků.
Dopravní podnik se rozhodl podat proti rozhodnutí ÚHOS o zrušení výběru dodavatele na druhou část stavby metra D rozklad. Opozice zase navrhla provést externí audit třetí nezávislou stranou. To však zastupitelstvem neprošlo.

Zakázka za 86 miliard na automatizaci metra C
Další zakázka se týká nákupu 69 nových vlaků metra C a D. Mají být automatizované, tedy bez řidiče, a se stěnami na nástupištích - dispozici od roku 2029. Stát to má 86 miliard korun, z toho investiční náklady 36 miliard a 50 miliard má jít na provoz a servis na dobu cca 30 let. Zdeněk Hřib (piráti) k tomu rádobyvtipně dodává, že „tato záležitost bude konkurovat nákupu stíhaček F-35“.
Diskuzi o této zakázce věnovali zastupitelé pět hodin. Zaznívala oprávněná kritika, že rozhodnutí je unáhlené, že chybí vnější a vnitřní dopravní okruh, že na dostavbu městského okruhu nebudou peníze, že doprava v hlavním městě je rok od roku horší a že město dotuje každoročně provoz dopravního podniku více jak 20 miliardami.
Mimochodem, opět se také začínají objevovat návrhy na zvýšení ceny jízdného v MHD. Jako pražští komunisté jsme v minulosti vždy odmítali navyšování jízdného. Veřejná doprava má být prioritou. I proto jsme navrhovali městskou hromadnou dopravu pro cestující zdarma. K věcné odborné diskuzi na toto téma však nikdy nedošlo, nebyla vůle.

Libeňský most má jít k zemi
Jde o část soustavy mostů architekta Pavla Janáka, propojující Holešovice a Palmovku. Slouží od roku 1928. Libeňský most nebyl opravován a je v špatném stavu. Před šesti lety byl dočasně uzavřen pro automobily a hromadnou dopravu. Nyní je jeho část, tzv. inundační most, který slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní, kompletně uzavřen pro dopravu tramvajovou, individuální automobilovou, pro chodce i cyklisty. Měření odhalila technické závady na oblouku nad Rohanským ostrovem.
O tom, že je třeba podniknout nějaké kroky, se mluví od roku 1995. Diskuze odborníků nabraly na síle před osmi lety. Jedni prosazují opravu s ohledem na jeho historickou hodnotu a kubistické prvky, druzí navrhují demolici a stavbu mostu nového.
V roce 2018 se město přiklonilo k rekonstrukci, na níž se začalo pracovat na podzim roku 2022. V jejím průběhu se ukázalo, že bude nutný radikálnější zásah, z původního mostu tak mají zbýt jen zbytky pilířů. Tak dlouho se donekonečna debatovalo, aniž by byl most opravován, až to došlo do stadia, kdy je navrženo nahradit ho replikou z železobetonu. Stavba však zatím není povolena. Nemluvě o tom, jak se ohromně navyšují náklady.

Snad každého v souvislosti s předcházejícími body napadne otázka, kdo za to všechno ponese odpovědnost?