To vše se odehrává v době, kdy si připomínáme jednu z největších tragédií, která se odehrála kvůli aroganci a pocitu beztrestnosti amerických vojáků ze základen, které mají USA v Evropě, potažmo po celém světě. Ano, letos 3. 2. uplynulo 26 let od tragické události v italském Cavalese, kdy piloti USAFE, umístění na letecké základně Aviano, při svém letu, který nebyl legální, protože byl podle falešného letového plánu a nesloužil ani tzv. hlídkovací misi nad Bosnou v rámci operace Rozhodná síla, zabili 20 lidí, civilistů, kteří byli v kabině lanovky.

A v době, kdy možná bude tzv. cvičení, resp. demonstrace síly, probíhat právě u nás, to bude čtvrtstoletí, kdy vrazi nebyli potrestáni. Stejně jako tenkrát, tak i v současné době v českých mediích se neobjeví ani zmínka, jen přihlouplé, a navíc lživé informace o nesmyslném nákupu předražených letadel F-35, které nadlouho mají zatížit státní rozpočet, platit prosperitu americké továrny a nás zadlužit, abychom mohli být lépe ovládáni.

Nevím, ale žádnou informaci jsem opravdu nezaznamenal, snad jen to, že Wikipedie podrobnou informaci o tragédii už neuvádí. Naproti tomu ale probíhá neustálá mediální masáž, kdo a jak ohrožuje mír a komu bude kdo dodávat zbraně a náboje. Doufám, že snad někdo alespoň vzpomene, když už se jedná o vojenské přítomnosti vojáků USA v Evropě, že rok a měsíc poté, 4. března 1999, to bude opravdu výročí 25 let, kdy vynesl americký vojenský soud na základně Camp Lejeune v Jacksonville v Severní Karolíně osvobozující rozsudek nad dvěma příslušníky US Air Force, kteří byli obviněni z neúmyslného zabití a ze zabití z nedbalosti. To je třeba připomenout zejména těm, kteří hlasovali ve Sněmovně a v Senátu pro ponižující česko-americkou smlouvu, která nás zbavuje suverenity. Pro slouhy amerických zájmů ale asi jde o banální informace, tak proč vzpomínat na 20 nevinných civilistů a excesy Američanů.

Ale já jsem přesvědčen, že to má smysl, a považuji naopak za velice důležité se k této události vracet! Tento rozsudek vojenského soudu totiž skandálně ukazuje na to, jak nebezpečné jsou smlouvy o pobytu vojáků USA na území kteréhokoli státu, ať je, či není členem NATO.

Poslušní slouhové amerických zájmů namítnou, že takové nehody se stávají, tak proč to připomínat. Právě proto je to nutné, že za neštěstí mohl nad vší pochybnost tzv. lidský faktor, a to sice hrubá nedbalost a nezodpovědnost posádky amerického letounu, který zcela ignoroval italská nařízení a předpisy, riskantním letem přeťal nosné lano, a svrhl tak kabinu i s dvaceti cestujícími do propasti. O život přišlo osm Němců, pět Belgičanů, tři občané Itálie, dva Poláci a po jednom z Rakouska a Holandska.

Piloti amerických leteckých sil v Evropě, umístění na základně Aviano, totiž rádi létali při svých cvičných letech níže a rychleji, než to povolovaly italské zákony a nařízení. Tenkrát se čtyřčlenná posádka letounu Grumman EA-6 Prowler, která skončila hlídkovací misi nad Bosnou, rozhodla, že si ještě udělá dobrodružný výlet nad Itálií s letadlem, které nad Itálií už vůbec nemělo vzlétnout a následující den se mělo vrátit do USA. Navigátor si navíc půjčil videokameru, aby se doma mohl pochlubit, jak nízko a rychle si oni mohou dovolit nad Alpami a alpskými městečky létat. Aby se vyhnuli zákazu letu od italských úřadů pro jejich stroj, předložili navíc falešný letový plán, týkající se jiného letounu, stíhačky F-16. Opět jako obvykle se při letu ignorovaly italské předpisy ohledně rychlosti i výšky letu, asi také proto, aby bylo co točit. Ze stejného důvodu se nakonec zřejmě rozhodli také podletět nosné lano lanovky, až ho nakonec ve výšce 110 metrů (třikrát níže, než bylo povoleno létat) pravým křídlem přeťali, kabina se z výšky 80 metrů zřítila a všech dvacet turistů zahynulo.

Tragédie i skandální rozsudek vyvolal pochopitelně v Itálii rozhořčení a mohutné protiamerické demonstrace, požadující odchod všech amerických jednotek z Itálie, ze strany proamericky naladěných politiků pak alespoň „přísný trest pro všechny viníky“. Dva z posádky, pilot a navigátor, se tak nakonec ocitli před soudem ještě jednou, přišli o vojenský důchod, a pilot byl navíc odsouzen na šest měsíců vězení. Ale ne proto, co spáchali, za hrubou nedbalost, falšování dokumentů, ignorování italských zákonů a nařízení, za dvacet zmařených životů, ale prý za maření spravedlnosti a chování nehodné důstojníka, protože zničili videozáznam, kterým se chtěl doma navigátor pochlubit a který by rozmetal lživé argumenty obhajoby.

Myslím, že tento případ ukazuje na nebezpečí a rizika, že i v době, kdy je mír a nikdo nevyhlásil válku, se stávají tragédie. Navíc by měl lidem připomenout, co s sebou nese plíživá militarizace myšlení a neustále sílící bubnování na válečné bubny, snahy budovat stále nové a větší americké základny pod hlavičkou NATO. Ukazuje, jakou váhu mají pak zákony, soudy, úřady nebo veřejné mínění dané země, když dojde takzvaně na lámání chleba.

Měli bychom si to připomínat o to víc, o co častěji jsme svědky pokusů některých českých politiků (a političek) prosadit konečně trvalou přítomnost amerických vojenských jednotek na našem území, o co častěji jsme svědky ohýbání ústavy a zákonů v souvislosti s teatrálními přejezdy a transporty vojenské techniky po našich silnicích a podobně. Také proto, kromě prostého připomenutí památky obětí, má smysl připomínat „Případ CAVALESE“. Jako příklad totální nespravedlnosti a toho, co opravdu nelze ospravedlnit. Tedy „válečná“ dobrodružství.

Ale připomínat to musíme také jako příklad nerovného postavení občanů před zákonem, kdy např. český občan nemá zastání a americký voják je v místě, kde spáchal trestný čin s následkem smrti, beztrestný. Jak nechutné.