já jsem chtěl poděkovat za to, že zde dnes je pan premiér a chtěl jsem i poděkovat, že dorazila paní ministryně obrany. Možná, že se i zapojí do té diskuse a věřím, že dojdeme k nějakému závěru. Jsem i rád, že je tady bývalý ministr obrany pan Metnar, takže to možná může být zajímavá interpelace.

Předtím než dojdu k těm bévépéčkám, tak nemůžu nezmínit pár věcí před závorkou, co mě vedlo k této interpelaci, protože se zdaleka nejedná pouze o tento jediný případ. Víte, že hospodářské výsledky České republiky jsou v poslední době tristní. Z úhlu pohledu hrubého domácího produktu jsme dneska nejhorší v celé Evropské unii stran toho, jak to bylo těsně před pandemií a jak to vypadá dnes. Víte, že inflace za poslední rok dopadla velmi špatně, jsme druzí nejhorší v celé Evropské unii, za prosinec jsme byli dokonce úplně nejhorší, podle OECD máme nejvyšší nárůst cen energií za rok 2023. A teď už docházím k těm důležitým věcem týkajícím se průmyslu. Pozor, jsme nejhorší ze všech sledovaných zemí v takzvaném průmyslovém sentimentu, to znamená, je to jakýsi index vyjádření nákupního chování průmyslových manažerů. Z úhlu pohledu toho, že jsme průmyslově orientovanou zemí, na které je postavena naše ekonomika, 36 % hrubého domácího produktu, 36 % podílu na zaměstnanosti, je a bude to stále klíčový segment.

Když to celé sečtu a podtrhnu, mohl bych ještě ukazovat další negativní indexy, ale už toho nechám, tak ten poslední, který jsme museli všichni vidět, je index prosperity. Ten byl zveřejněn včera a podle indexu prosperity jsme na 14. místě v Evropské unii. Je to velmi věrohodný ukazatel. Podotýkám, že za rok 2023 je to tedy to 14. místo, za rok 2022 to bylo 12. místo a za rok 2021, ještě tedy z hodnocení naší vlády, jsme byli devátí.

Jinými slovy, ještě před pár lety jsme byli když ne inspirací, tak minimálně ve velmi dobré kondici, nyní je to politováníhodná situace.

To, co já vám vyčítám, pane premiére, a vyčítám to celé vládě, je to, že nám zde chybí konkrétní a jasná hospodářská politika. Teď to vůbec není kritika Ministerstva obrany, ale já k tomu za chviličku dojdu, protože ono je to spojeno. Víte velmi dobře, že nám chybí jasná hospodářská strategie, napsaná hospodářská strategie, že nám chybí jasně ukotvená vize, na které bychom se možná dokonce měli shodnout napříč politickým spektrem, protože by v ní měl někdo pokračovat. My jsme zde měli naši vizi, naši strategii, vy jste ji dali do šuplíku, nebyli jste ochotni na ní pokračovat, nebyli jste ochotni nám říct, co byste na ní vylepšili. Bohužel.

Nemáte ve vládě konkrétní osoby, které by ji uchopily a které by ji řídili, protože strategie je o tom, že někdo musí koordinovat a řídit ostatní resorty ve smyslu toho, aby se naplňovala. To nezvládne jeden jediný resort.

Už vůbec se nebavím o nějakém akčním plánu, který by na tu strategii navazoval.

Stejně tak nám chybí provázání s investičním plánem. Podotýkám, nikoliv investičními nápady. Těch máte poměrně hodně a dokonce na některých se i shodneme, ale s konkrétním investičním plánem, jak to zakomponujeme do rozpočtu, a to dokonce do rozpočtu v horizontu několika let. Je to všechno ve velmi obecné rovině, jsou to obecné fráze, máte výbory, marketingová hesla a tak dále.

Ano, restart Česka hodně zmiňujete, ale já teď nechci diskutovat nad tím, jak se co nazývá, to je to poslední, jak fungujete marketingově, to bych i třeba bral, ale to, v čem odlišujeme, je v té zásadní věci. Vy se domníváte, že ten restart udělá svými nástroji vláda. Já jsem bytostně přesvědčen, že restart udělá pouze soukromý sektor, což jsou zaměstnavatelé, mimo jiné právě ten průmysl, jejich zaměstnanci, případně živnostníci. A základem je prostředí, které vy byste měli vytvořit ve smyslu toho, aby zde rostla přidaná hodnota, protože ta kritika, která se snesla na vaši vládu včera poté, co se zveřejnil index prosperity, je právně založena na dvou věcech. Za prvé nezvládnutá inflace a za druhé nízká přidaná hodnota. Ať jsem objektivní, nízká přidaná hodnota je dlouhodobá záležitost, to nemůžeme jen tak jaksi hodit jenom na vaši vládu, že vy teď můžete za to, že je nízká přidaná hodnota, ale dívejme se na to, co dělaly ty vlády předtím pro to, aby se zvýšila ta přidaná hodnota a profitabilita těch firem. My jsme připravili naši koncepci, strategii, která byla založena na podpoře inovací, výzkumu, vědy, Česká republika - země pro budoucnost.

Netvrdím, že byla geniální úplně ve všem, ale řídili jsme ji, posílili jsme výdaje výzkumu vůči HDP, pět let nám rostly, vám už po prvním roce začínají klesat. A to je začátek toho, že ta přidaná hodnota zde nebude. Čili zůstáváte ve frázích, co byste asi chtěli, ale bohužel konkrétní kroky žádné. Abyste rozhýbali ten byznys sektor, tak je to o několika jednoduchých věcech. Musí být předvídatelné prostředí s ohledem na daně, to jste mu nevytvořili. Předvídatelné prostředí s ohledem na energetickou situaci, to jste rovněž nepřipravili, a poté aby fungoval trh práce a současně aby zde byla určitá motivace pro investice, abychom demotivovali odcházet z České republiky, aby nám nenastávalo to, že nám odchází Brano do Spojených států, do Číny, aby nám nenastávalo to, že nám odchází Petroff do Indonézie, aby nenastávalo to, že u nás nechtějí investovat zahraniční subjekty. A víte, že za poslední dva roky zde nezačal investovat prakticky žádný významný hráč. Abychom tohleto všechno uhráli, a už jsme u jádra věci, tak musíme zapojit český průmysl do dodávek v rámci investic veřejného sektoru. Na tom nemůže být neshoda a věřím, že tady o tom není žádná diskuse.

Já vám teď řeknu příklad toho, kde vidím tu nekoncepčnost, kdy se nedotahují věci do konce a kdy to končí právě pouze v těch heslech a frázích. Připravují se zde investice na dvacet až třicet let dopředu a dokonce myslím, že se na některých, pane premiére, dokážeme shodnout. Já vezmu tři základní oblasti, které rozhýbají investiční prostředí zásadním způsobem, a to jsou investice do jaderných bloků, za b) investice do vysokorychlostních tratí a za c) investice do obrany. A už se blížím k tomu, co je to podstatné v rámci této interpelace.

Já nevím, jestli jste si na vládě udělali jakýsi výhled toho, kolik vlastně tyto investice jenom v těchto třech oblastech budou, pane premiére, stát. Když to vezmu hodně z nadhledu, protože samozřejmě ještě přesně nevíme, jaká bude nabídka na jádru a jaká bude nabídka vysokorychlostní tratě, ale zatím podle toho, co se plánuje, když vezmu tu pořizovací cenu a když k tomu připočtu tu cenu peněz, protože se to nepochybně bude financovat na bázi dlouhých peněz, tak u toho jádra se můžeme pohybovat kolem 2 milionů, u těch "vertek" rovněž kolem 2 bilionů, poloviční je přibližně ta pořizovací cena. A u té armády počítejme s nějakou rezervou, že to budou nízké stamiliardy korun. Bude to třeba 150 miliard korun v rámci pětatřicítek, dalších 70 miliard korun budou stát právě ta BVP a tak dál. Když to zde překlopíme do ceny peněz, tak se bavíme nějak zaokrouhleně o třeba půl bilionu korun navíc. Když odečtu tu armádu, kterou byste měli financovat pravděpodobně z těch 2 %, na kterých jsme se shodli, tak zde máme přes 4 biliony korun v horizontu 20 až 25 let, které bychom měli odfinancovat, podotýkám navíc k tomu, co se dneska investuje. Dneska, pane premiére, je to někde okolo 200 miliard korun ročně, s jazykem na vestě se to dává dohromady, je v tom doprava, jsou v tom ostatní investice. Teď si představte, že k tomuhle všemu ještě musíme připočíst to, co jsem zde teď říkal. To znamená potřebujeme dvojnásobek. Já jenom chci říct, že vy v zásadě řeknete, co chcete, a já dokonce říkám, že na některých z těch věcí se asi i shodneme, ale musíme říct to za b), z čeho se to zaplatí. Nestačí říct, že tady budeme mít vějíř finančních nástrojů. To se na mě nezlobte, to je čistá fráze, nic jiného. Kde je rámcový investiční plán na to všechno, jak se to rozpadá do přidané hodnoty, jaký to bude mít vliv na hrubý domácí produkt a pochopitelně, jak zapojíme tuzemský průmyslový sektor do dodávek.

Když to vezmu, co se týká jádra, víte, že jsme komplet jádro, pátý blok, připravili, dostali jste to v rámci kompletní zadávací dokumentace, posunuli jste to tedy na ty tři potenciální dodavatele. Shodneme se na tom, že je třeba pokračovat v budování jádra a nechci teď dělat účet bez hostinského, jenom chci věřit - a já tady využiji té situace - že při tom rozhodování, které budete dělat v následujících týdnech u těch dvou klíčových společností, tak se bude skutečně měřit rovněž z úhlu pohledu participace tuzemského průmyslu. Je to zcela zásadní věc. Jestliže se bavíme o 2 bilionech korun v čase, ať jsme tedy konkrétní, v té přímé investici to může být někde na polovičce, tak je jasné, že nemůže náš průmysl zůstat stranou. A těch 60 %, které my jsme tehdy dali do smlouvy, do zadávací dokumentace, tak že bude naplněno, a to velmi konkrétně. Nejenom tak, že se někde napíše, že to bude 60 % a nějak se to dotáhne. Jinak přijde příští vláda a zdědí to v situaci, že už se s tím nebude dát udělat nic. Takže o to jenom prosím, teď to není o kritice, teď je to jenom o tom, že tohle bychom měli společně pohlídat.

Pak jsme u dopravy. Tady rovněž prosím o nepodcenění té situace. Možná, že chodí, pane premiére, rovněž za vámi, ale za mnou tedy rozhodně chodí různí špičkoví dodavatelé a velké firmy, které umí dělat vysokorychlostní tratě, zejména z Velké Británie a z Francie, a zjednodušeně - už si brousí zuby, protože jestliže vědí, že tady máme skoro za miliardu investice a oni to dělat umí, tak si z toho pochopitelně chtějí ukousnout. Ale my chceme, aby si z toho ukousl rovněž český průmysl, což vůbec není jednoduchá věc. Ne, že řekneme, ano, on tam bude. To je otázka notifikací, certifikací a tak dále k tomu, aby vůbec byl způsobilý dodávat do vysokorychlostních tratí. Já jsem měl a využil jsem tenkrát své dvojí pozice, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu, k tomu, že jsem měl speciální (nesrozumitelné) na Ministerstvu průmyslu, který se potkával jakožto potenciální, asi asociace se to myslím tenkrát jmenovalo, dodavatelů do vysokorychlostních tratí. A tohle prosím opět není o kritice, je to o tom, aby se tohleto pohlídalo, protože by byla nekonečná škoda, aby český průmysl neměl zásadní podíl na VRT.

A teď už jdu k tomu meritu věci, a to je armáda. Co se týká armády, čekají nás obrovské investice. Můžeme se bavit o tom, jestli to má být dodavatel A nebo dodavatel B, to tady teď nechci ukazovat, protože to je na jinou diskusi, ale věřím, že se shodneme na tom, i paní ministryně, i pane premiére, že participace českého průmyslu tam je nezbytná. Pojďme k těm BVP. Původní cena, ještě když jsme to řešili za nás, tak byla někde okolo 52 miliard korun, nyní je to 59 miliard korun, ale je pravda, že tam je samozřejmě těch BVP více, čili to nerozporuji. Ta koncová cena nakonec může být až 70 miliard korun. To znamená je třeba počítat a bavit se o tomto rámci s tím, že ať jsem spravedlivý - a paní ministryně to musí vědět a ví to i Luboš Metnar - že v době, kdy jsme to schvalovali za naší vlády, tak jsem byl troublemakerem v rámci naší vlády. Ale já jsem to nevyčítal panu ministrovi obrany, popravdě to dneska nevyčítám ani tolik paní ministryni obrany, ale já jsem rozuměl požadavkům armády. Armádu tolik mezi námi nezajímá to, kdo to bude dodávat. Armáda chce mít perfektní produkt, já to chápu, chce mít špičkový produkt, chce ho mít nějaké množství. A když jsem se bavil i s armádními představiteli, tak v zásadě toto mi potvrzovali. Mně se tenkrát nelíbilo to, že český průmysl tam byl velmi vlažně a tenkrát jsem byl na vládě vlastně jediný, kdo to torpédoval, dostal jsem za to za uši úplně od všech, ale ve finále se to nakonec nezrealizovalo tou formou, kterou my jsme navrhovali. Já jsem chtěl, aby se to tady u nás vyrábělo, ne že my si budeme hrát na to, že se to tady tak zvaně smontuje, dá dohromady a budeme se tvářit, jak tady podporujeme tuzemský průmysl. Kdo kdy dělal v tom průmyslu, tak ví, že to není o kompletaci, ale je to o výrobě, o zabezpečení pracovních míst, dlouhodobé prosperitě ve smyslu té fabriky a samozřejmě přidané hodnoty, což se dá změřit. To je to, co mi tam tenkrát chybělo, takže jsem byl v tomhle asi otravný, ale kopal jsem za ten průmysl.

A teď jsem úplně v té samé situaci, protože já, tak jak je to dneska nakoncipováno, já s tím problém mám. Vy k tomu, paní ministryně, přistupujete značně pragmaticky, politicky. Máte smlouvu, tam je rámcový podíl, ten nikdo nerozporuje, tím je to odškrtnuto, vyřízeno. Jenomže ono to tak nefunguje, fakt ne. Pokud zde nebudeme mít opravdu důsledné řízení, a skoro bych možná řekl stranu vaší, ale tady bych si představoval, že se v tom bude angažovat pravděpodobně ministr průmyslu, který bude opravdu důsledně dbát na to, aby se kontroloval ten stav, který je, to znamená nejenom, že máme něco ve smlouvě obecně napsáno a budeme se těšit na to, že nám tam někdo dodá 40 %, ať to zaokrouhlím, na těch 60 miliard, čili dejme tomu 24 miliard korun, ale kdo to bude, co to konkrétně bude a jak se to časově vyvíjí.

To musí procházet trvalou, průběžnou kontrolou. Nechci říkat co měsíc, to mi nepřísluší vám v tomhletom radit. Ale trvale vyhodnocovat, trvale s nimi jednat a prosím pěkně trvale na ně vyvíjet tlak. Musíme být důslední, musí to být o koncovce, a když se to někomu líbí a zesměšňuje nás kvůli tomu, je to v tomhletom případě o mikromanagementu. To už si pak může hlídat někdo pod svým ministrem samozřejmě, to nemusí dělat konkrétně ten ministr, ale ten by nad tím měl mít tu kontrolu. Jinými slovy je to méně o politice, je to více o managementu a o hospodářské činnosti. Proto tvrdím, že by mělo být zapojeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, mělo by tlačit na to, jinak se to rozplyne všechno a možná se to přehodí na příští vládu a pak už to pojede v nějakém takovém režimu, že můžeme ostrouhat.

Uvědomme si, že ti dodavatelé nejsou politici, to jsou ostřílení harcovníci, to jsou tvrdí byznysmeni, kteří sledují jeden jediný zájem, a to je vydělat na tom maximum, co se dá a dodat to. Méně je zajímá to, jak to bude za několik let. Oni hrají o svůj okamžitý benefit. Takže obecný závazek vyjádřený ve smlouvě, který nezpochybňuji, ten tam je, ten nestačí. Protože máme celou řadu otázek. A teď už jsou konkrétní dotazy.

Co když dojde k nenaplnění těch dvaceti přibližně čtyřech miliard korun? Jaká bude sankce pro dodavatele? A teď jaká bude sankce, když to bude 7 miliard korun, když to bude 10 miliard korun, když to bude 22,5 miliard korun? Teď si vymýšlím ta čísla. To znamená velmi konkrétně se na to musíme dívat. Jaký budeme mít nástroj k tomu, abychom je k tomu vůbec donutili? Protože pro český průmysl to mohou být ztráty v řádu jednotek, možná třeba i deseti, patnácti, já nevím, kolik to nakonec dopadne(?), kdyby to nedopadlo. Jaká bude ta penalizace a jak je donutit k tomu, aby tady to zaplatili, a kdo z toho pak bude profitovat? Jak je ošetřena - to je velmi důležitá věc pro ministra průmyslu, jak je ošetřena přidaná hodnota? Není to jenom o tom, že si trošku barvíme trávu na zeleno a že tam tedy takzvaně oni s někým nakonec nasmlouvají nějaký kontrakt, který proteče přes Českou republiku, ale to, co tady nutně potřebujeme, je ta ziskovost, ta přidanka, za kterou znova říkám, vás dneska všichni kritizují a možná i nás v rámci toho, že Česká republika dosahuje nízké přidané hodnoty, proto ta prosperita klesá, tak jak to je ošetřeno? Jinými slovy na jakých produktech to bude postaveno? To je asi ta klíčová otázka.

Jak je zapojen výzkum a univerzity? Ale zase konkrétně, ne obecné memorandum. Víte všichni, a vy, pane premiére, říkám to teď v dobrém, jste z univerzitního prostředí a víte, že se to dá udělat nabarvením trávy na zeleno, že se podepíše memorandum, pak tam udělají pár přednášek, udělají tam, založí nějaký start-up spin-off, všichni si zatleskají, výsledek bude k ničemu. Potřebujeme to dotáhnout do toho, aby někdo opět kontroloval, třeba ministryně pro vědu, máme ji konečně, tak ať se do toho zapojí, nebo je nějaký jiný tým, aby to se propsalo do nějaké opravdu aplikované formy, do něčeho, co bude hmatatelné, z čeho něco bude. Nejenom že si uděláme čárku, oni uzavřeli memorandum s univerzitou x, y.

Pak by mě zajímalo, pane premiére, případně paní ministryně, můžeme samozřejmě diskutovat společně, jak to vypadá dnes? Já totiž jsem tu interpelaci už vznášel v květnu roku 2023. Teď pomíjím, že jsme se k tomu nedostali od té doby několikrát. Ale v té době jsem i od vás dostal odpověď, za což děkuju, pane premiére, a v té odpovědi na to, co jsem já požadoval, bylo, že je zapojeno pět dodavatelů, mám tady vypsána i jejich jména. Byla tam Bodka cz. a tak dále, byl tam Lom Praha, uvažovalo se o Excalibru, Meoptě, Ray Service a tak dále. A současně jste dával do odpovědi, že budou následovat další. Tak dobře. Máme skoro rok poté, já se tedy ptám: Kdo k těm pěti přibyl? A teď kdybyste mě tady umlátili argumenty a řekli byste: Vidíte, Havlíčku, ty jsi strašil, tenkrát jsme měli pět, a říkali jsme ti, že budou další a dneska máme rok poté, a my už ji máme, já nevím, třináct, a už to není o pěti miliardách, je to o deseti, jedenácti, dvanácti miliardách, já jsem v klidu a řeknu si, dobře, postupuje to tím správným způsobem.

Ale prosím, hlavně mi neříkejte, máme rozděláno dalších pět, sedm firem, ale v zásadě jsme pořád tam, kde jsme byli. To je ta konkrétnost, to je ten mikromanagement. A poté logicky otázka. Jestli tedy jich máme pět nebo sedm, co ten zbytek? Kdy to bude? Kdo s nimi jedná? Kdo na to tlačí? Já myslím, že to nejsou ideologické otázky. Myslím, že vás nenapadám tady nějak, že snad to říkám i věcně a že nám jde o společnou věc. A poprosil bych ať už vás, nebo paní ministryni, nebo třeba i pana bývalého ministra, jestli by se do té diskuse krátké, nemusíme zde dlouho se o tom bavit, zapojili, a pojďme všechny přesvědčit i ty průmyslníky, kteří se na nás možná dívají, anebo se to k nim dostane, o tom, že to nejsou obecné fráze, ale že konkrétně jdeme za tím, že český průmysl tam bude jasně dodávat a bude na tom vydělávat.

Děkuju mockrát.