Nejdříve dovolte tedy reakci na pana premiéra. Já teď nechci, abychom se tady nekonečně přetahovali o všech finančních ukazatelích, ale víte, pane premiére, že ta inflace, která zaplaťpánbůh teď klesla, je dána nikoliv tedy jaksi, bych řekl, aktivitou vlády, ale je dána tím, že v minulém roce v lednu byla na extrémně vysoké úrovni, byla na 17 %. Víte, že se ukončil energetický úsporný tarif, a logicky ta inflace podle očekávání klesla. Větší problém je, kdybych chtěl být tedy teď úplně přesný, že meziměsíčně mezi prosincem a lednem jsme opět nejhorší v celé Evropě.
To, co je horší, ale protože samozřejmě souhlasím s vámi, máme dobrý pocit z toho, že inflace teď už se začíná pohybovat na nějaké rozumné úrovni, je to, že se nepotvrdila vaše prognóza, za kterou jste ještě i vy osobně se postavil, byť jste možná pracoval se špatnými daty, která jste dostal z MPO, a to, že ceny energií po té zvýšené části za ty regulované složky nevzrostou, nebo jste doslova do písmene říkal, nebo to bude o nízká procenta. Tak to bylo o 12 % meziměsíčně a o 13 % meziročně. Čili propsalo se to tam. Souhlasím s vámi, nezaměstnanost je nízká dlouhodobě. Je to dáno strukturou našeho hospodářství.
Ano, máte pravdu, rating se snížil, respektive snížil - zlepšil, dostal se na hodnoty, které byly za naší vlády. Za vaší vlády se snížil, nyní se dostal zpátky. V zásadě ale to potvrzuje to, co my tvrdíme, že situace veřejných financí není v katastrofálním stavu. Možná si vzpomínáte, pane premiére, je to tak, já nevím, čtyři, pět, šest měsíců, někdy na podzim to bylo, možná u rozpočtu, kdy jsem vás tady ani ne snad schválně, ale trochu načapal v rozporu mezi vámi a panem ministrem financí, kdy pan ministr financí zde víceméně celkem z mého pohledu správně řekl, že se neblíží žádný řecký scénář.
Když jsme se bavili o zadluženosti a tak dále, tak jsme argumentovali tím, že jsme museli zvýšit zadluženost v době covidu a že jsme do určité míry i chápali, že v době energetické krize jste to rovněž neměli jednoduché. A vy jste poté přišel a řekl jste, že finance jsou v katastrofálním stavu. To jste řekl vy, pane premiére. A já jsem jenom říkal: Tak si to vyjasněte s panem ministrem financí. Nejsou v katastrofálním stavu a je dobře, že se ten rating posouvá zpátky na tu úroveň, co jsme měli my, a že, mám-li vás trochu chytit za slovo a popíchnout, takže vám ty agentury nedaly za pravdu. Ale to myslím, že je snad zpráva, ze které máme všichni dobrý pocit.
Já nestraším, pane premiére, já ukazuji fakta. Jestliže ukážu fakta taková, že prosperita České republiky se posunula z devátého na dvanácté a pak na čtrnácté místo podle nejrenomovanějších analýz, které včera byly zveřejněny, tak ať si z toho každý udělá svůj závěr, jestli je dobře, že se od našeho vládnutí ku vašemu vládnutí to posunulo za ty dva roky z devátého na čtrnácté místo. Já myslím, že to není nic, nad čím bychom mohli jásat. Můžeme se bavit o tom, že jsme stále ještě čtrnáctí a že je zde 27 zemí a že by to mohlo být ještě horší. No, ale my bychom přece měli mít ambice se držet v té první desítce. To je snad i normální. Takže to jsou fakta, to jsou čísla a to se nedá nijak marketingově toto zamluvit.
Co se týká těch investorů, ano, máte částečně samozřejmě pravdu. Společnost PETROF neodchází celá. Pokud to tak vyznělo, tak to se omlouvám. Společnost PETROF sleduji, byl jsem tam, znám se dobře s paní majitelkou. Společnost PETROF částečně přesouvá svoji výrobu a hlavním důvodem je to, že v Indonésii mají levnější energie. A ty energie tam mají levnější proto, že vyrábí elektřinu na uhlí, které vy jste tady před chvílí trošku zkritizoval. A už se dostávám k odpovědi na vaši otázku, co jste udělali vy tedy pro tu energetickou koncepci. Já teď nechci, pane premiére, hodnotit státní energetickou koncepci, kterou představil pan ministr Síkela.
Prosím pěkně, chápu, že vy nebudete mít čas na to si ji číst. Nechte si od nějakých lidí z energetiky udělat zpětnou vazbu, co tam vlastně pan ministr Síkela napsal. Já se s ním o tom budu, tuším teď někdy v neděli jsme v politické diskuzi, bavit a tam se na to tedy opravdu zaměřím. Protože on vůbec nepopsal, co se bude dít v následujících několika letech. Co jsme udělali my? Ano, my jsme udělali to, že jsme vám kompletně připravili jádro. Připravili jsme vám jaderný program. Vy jste pro jádro číslo pět v Dukovanech nemuseli udělat vůbec nic; s jedinou výjimkou, že jste ten tendr posunuli, za což děkujeme a na tom se nepochybně shodneme, že to je správná cesta. A v zásadě se shodneme i na tom, že pokračujete v tom, co jsme vám dali do zadávací dokumentace, a to je to, že se využije opce na další bloky. Takže my jsme vám ne vydláždili cestu ku jadernému programu, ale komplet jsme ten tendr připravili a je dobře, že v něm pokračujete. Tak to je první odpověď.
Co se týká uhlí - ne, pane premiére, velmi se mýlíte v jedné věci. Naše koncepce nebyla v tom, že tady bude postavena energetika na uhlí. Naše koncepce vyplývající z uhelné komise, kde byli vaši zástupci, ať už to byl pan Dvořák z Hospodářské komory nebo pan Zahradník, z mého pohledu velmi korektní člověk z odéesky z Jihočeského kraje, tak jsme dospěli na základě argumentů společnosti ČEPS, že uhlí by se mělo udržet někdy do roku 2037. A měli jsme všichni udělat všechno pro to, aby se to do této doby udrželo. Já myslím, že to byl rozumný termín. Chápu, že do něj vstupují ekonomické faktory založené na tom, že pokud se bude zvyšovat cena emisní povolenky, tak se to nebude vyplácet. Nicméně vy jste ještě, aniž byste věděl, jak se bude vyvíjet cena emisní povolenky, si rovnou snížili to datum v rámci vašeho programového prohlášení o čtyři roky na rok 2033. A já bych se skřípěním zubů řekl: dobrá, bavme se o roku 2033, ale prosím pěkně, tak pro to něco udělejte.
Ještě jednou opakuji, pane premiére, vy jste si dali do programového prohlášení rok 2033. Tak se držme a shodněme se na tom a pokusme se udržet uhlí do tohoto roku. Nebude to vůbec jednoduché, a to je moje největší výtka vůči té státní energetické koncepci pana ministra Síkely, o tom tam není prakticky ani slovo. My se bavíme o tom, jak tady bude ta energetická situace vypadat v roce 2040, 2050 a tak dále. Na tom asi je shoda, to znamená jádro a obnovitelné zdroje. Ale nikoliv jak se tady udržíme do toho roku 2030, 2034, když bude růst cena emisních povolenek a budou, jak jste správně řekl, ti investoři to zavírat. Co tady budeme mít do té doby, než se vybuduje plyn? Máme tři, čtyři cesty, o kterých jsem mnohokrát mluvil, jak to zde udržet. A
le to už je na vás, abyste jednu z těch cest otevřeli a máte na to, a to není teď jaksi že vám dávám ultimátum. To je ultimátum provozovatelů těch uhelných elektráren. Do konce roku 2024 je čas jim definitivně říct, jestli ano, nebo ne. Když ne, zavřou a jsme tady šest let bez uhlí, to znamená bez zdrojů, to znamená závislí na dovozu z obnovitelných zdrojů. A teď nechci chodit do detailů, co by to znamenalo pro přenosovou soustavu takhle rychle a co by to znamenalo pro cenu. Trošku si vás dovolím opravit, říkal jste, že jsme tady už mohli mít energie z Temelína. No, tak to jsme nemohli tady mít, protože i kdyby se ten Temelín začal stavět v tom roce 2013 nebo 2014, jako že považuji za chybu, že se nezačalo stavět, tak jsme tady fakt v roce 2024 nemohli mít elektrárnu postavenou. V nejlepším případě by mohla být někdy za čtyři, za pět let.
Třetí věc, která se toho týká, prosím pěkně; to, jestli tady budeme mít jeden Temelín, dva Temelíny a tak dále, není o ceně. To na cenu nemá vliv. To má vliv na energetickou bezpečnost. Cena se určuje prosím pěkně úplně jiným způsobem a jinak. Co se týká obnovitelných zdrojů, ano, ty vám jdou nahoru. Jdou vám nahoru proč? No, protože jste nezabezpečili to, že u nás ty ceny energií byly alespoň trochu přiměřené, podcenili jste tu situaci, energetici si to uřídili přesně tak, jak chtěli oni. Víte, že tady máme nejvyšší energetickou inflaci za rok 2023 ze všech zemí OECD. Abych byl přesný, je to za prosinec 2023 a za listopad 2023. A díky tomu, protože v tom roce 2022, a víte, že jste to brutálně podcenili, že se to nezvládlo, tak lidé i firmy začali sami od sebe decentralizovat, protože nemohli jaksi dále pracovat v režimu, že zde budou takhle vysoké ceny a raději začali investovat do obnovitelných zdrojů. To fakt není díky vládní politice. To je díky tomu, že ty ceny šly extrémně nahoru.
Co musím rozporovat, nezlobte se, pane premiére, jestliže to předtím jsme si mohli říkat, ano, vždycky je to nějaký fakt proti nějakému faktu, tak říct, že jsme tady neudělali nic v dopravě, to není polopravda, nezlobte se na mě, pane premiére, to je lež . A vidím, že je zde i pan ministr dopravy. Pokud jste zaznamenal, tak já se snažím pana ministra Kupku nenapadat. A víte, proč ho nenapadám? Nenapadám ho proto, protože uznávám, že pokračuje v těch stavbách, které děláme. V zásadě se i shodneme na tom, které stavby by to měly být, shodneme se na tom, že mají být zapojeny PPP projekty. Neshodneme se na těch půjčkách, které jsou, ale to do toho teď nechci tahat. Ale uznávám to.
Uznávám, že naše rekordní investice do dopravy, které jsme měli zejména v těch posledních letech, kdy jsme to vytáhli na 127 miliard korun, tak vy v nich pokračujete. Nechápu, proč říkáte, že jsme neudělali nic. Nezlobte se na mě, opakuji to, je to lež. V roce 2020 ještě byl rozpočet 87 miliard, v roce 2021 na konci 127 miliard. Předávali jsme rozestavěných 71 kilometrů dálnic ve smyslu zahájených v roce 2021. Celkově bylo zahájeno přes 100 kilometrů.
Velmi dobře musíte vědět, že 90 procent všech zahájených staveb, které jsou dnes, myslím tím zahájené přestřihnutím pásky, jsou stavby, které my jsme zahájili, a ten zbytek, kdy jsme zahájili projekty. Tak to prostě v top stavebnictví chodí. A je dobře, že zahajujete další stavby a příští vláda, věřím, že to bude naše vláda, vás ještě trumfne a budeme stavět ještě více. A garantuji vám, pane premiére, ať budu v jakékoliv pozici kdekoliv, budu-li vůbec ve vládě, tak budu chodit a u každé stavby, kde my budeme přestřihávat pásku, řeknu: Ano, zahájil ji buď někdo před panem ministrem Kupkou, anebo pan ministr Kupka a poděkuju mu za to a pozvu ho tam. Tečka.
Souhlasím s vámi, pane premiére, s pracovní silou, v tom není vůbec nejmenší rozpor.
Co se týká restartu, pane premiére, tak tam si nerozumíme v jedné věci. My netvrdíme, že stát nemá dělat nic, to v žádném případě. Já jsem to zde jasně řekl. Stát má vytvořit prostředí pro to, aby privátní sektor generoval vysoké zisky, nemá ho, pane premiére, poučovat se zdviženým prstem, pozor, vyděláváte příliš, má poděkovat každému, kdo slušně vydělá, má ho zdanit nikoliv tím, že mu, pane premiére, budete zvedat ty daně, ale tím, že je důsledně budeme vybírat, a když ty daně vybereme z toho privátního sektoru, tak poté může pan ministr Kupka, případně ostatní, investovat. A to je naprosto logické a správné. A vytvářet podmínky, o kterých jste hovořil, infrastrukturu a tak dále. Ale ta podstata je v tom, že to nemůžeme dělat jako dneska, když nám stagnují investice privátního sektoru, když negenerujeme hrubý domácí produkt, který by měl být tažený právě tím privátním sektorem, ať už spotřebou domácností, které ji budou mít tehdy, když vydělají peníze, a ty vydělají tehdy, když ty firmy budou mít zisky a poté budou ty firmy investovat, to snad je logický pohled, protože ten současný stav hrubého domácího produktu je velmi nezdravý, táhne to právě ten stát svými spotřebními výdaji do spotřeby a poté investicemi, jenomže bohužel ty investice už na úkor dluhu, a to je to, co je chybné. Čili budujme infrastrukturu v rámci státu, naprosto správně, ale nejdřív musí vydělat ten privátní sektor. Proto já říkám, že na něj se musíme soustředit.
Nezlobte se, pane premiére, výbor to nevyřeší. Výbor fajn, tak si tam sednete, nazvali jste jinak tripartitu, víte, že byl po velkém tlaku podnikatelů, protože už se na to nemohli dívat. A že tam řešíte financování, ano, to je fajn, ale já se ptám, pane premiére, prosím, vždyť už vládnete dva a půl roku. Já vím, že to není jednoduché. Tak já jsem tvrdil, jestliže tady máme odfinancovat 4 biliony korun, které vy jste nadnesli a určitě už je nebude dělat vaše vláda, dokonce možná ani ne ta příští, ale ty další vlády, tak se musí ukázat, z čeho se to bude financovat. A já se tedy ptám, co jste udělali za ty dva a půl roku ve smyslu toho, abyste to ukázali.
Já se budu držet jenom té dopravy. V té dopravě se asi shodneme s panem ministrem Kupkou, co by se všechno mělo stavět v horizontu já nevím deseti patnácti let. Teď když si to jenom vyčíslíme a podíváme se na ty vrtky (???), co všechno nás bude čekat, no tak co jsme udělali za ty dva a půl roku konkrétního k tomu, abychom si ukázali, že půjde 20 % z toho, 30 % z toho, 50 % z toho a ukázali jsme na ty konkrétní nástroje, které to budou. Asi se shodneme na PPP. Jak jsme na tom se státními dluhopisy? Jak jsme na tom v tom takzvaném velkém financování? Všechno je to v počátcích a nic konkrétního nemáte a popravdě řečeno, už to ani nestihnete. To znamená ano, máte sice výbor, ale popravdě řečeno z toho výboru už neočekávejme žádné velké výsledky.
Navíc já si tedy myslím, že to není práce výboru, ale že to je práce ministra pro hospodářství, nebo vicepremiéra pro hospodářství nebo ministra průmyslu. A v tom je, a vy to velmi dobře víte, pane premiére, váš problém, protože řešíte průšvihy pana ministra průmyslu. Buď si to přetáhnete na sebe, zaplať pánbůh, aspoň že něco se v tom děje, ale on v tomhletom nedělá prakticky nic. Já už jsem ho hrozně dlouho neviděl.
Co se týká té armády, tam já nebudu, s dovolením, reagovat na vás, pane premiére, tam to byla spíše politická odpověď, ale já tomu rozumím, protože chápu, že to nemůže být v detailu, ale budu reagovat na paní ministryni Černochovou. Děkuji jí za její odpovědi. Víte, že jsem, paní ministryně, si ani nestěžoval. A v zásadě musím říct, že hrajete za tu armádu. Já hraju zase za ten průmysl. Jako vy se nechcete vzdát té armády a vybojovala jste spoustu věcí pro ni, někdy možná na úkor ostatních, tak já se rozhodně nevzdán toho průmyslu a budu v tom důsledný. Nekritizoval jsem z 52 na 59 miliard více bévépéček, respektuji to. V zásadě si myslím, že byl docela dobrý přechod na to G2G, protože je to z mého pohledu asi lepší varianta v danou chvíli. Řekl jsem, že i když jsem si vážil práce Luboše Metnara, udělal obrovský kus v rámci Ministerstva obrany, byla jeho zásluha, že se tam zvedaly investice docela zásadním způsobem ze 42 až na 85 miliard korun, neměl tam jednoduchou pozici, něco také zdědil, to si také řekněme rovnou, ale řekl jsem férově i to, že jsem se s ním neshodnul. A Luboš to ví, na naší vládě jsme se hádali jako psi, protože jsem viděl, že ten český průmysl tam bude do počtu. A nechci, aby to dopadlo teď úplně stejně.
Já teď nechci chodit do těch detailů, kolik firem je tam více. Já přijímám vaši výzvu, paní ministryně. Pojďme se sejít společně, pojďme se potkat třeba ještě s někým, kdo u toho bude. A já si fakt chci - a teď to neříkám ve zlém, ale v dobrém - kontrolovat to, kolik tam těch firem je, bez toho, abych to někde vynášel, kolik už je zasmluvněno, nakolik to vypadá, že to bude. Podívám se na to, jak se to může vyvíjet s přidanou hodnotou. Myslím si, že dokážu rozpoznat, jestli je to malování trávy na zeleno nebo ne, to znamená, že jsou fakt firmy, které tam budou v tom fungovat. A když se takhle potkáme vždycky čas od času, tak já s tím nebudu mít nejmenší problém a můžeme si tam vyříkat celou řadu věcí, protože věřím, že se shodneme na jedné zásadní věci, že ten průmysl do toho musíme dostat a že si nemůžeme dovolit tyhle biliony celkem vyhazovat, neříkám vyhazovat, ale utrácet a nemít tam průmysl.
Poslední věc, paní ministryně. Už to ukončím. Je to financování. Tady s vámi souhlasím. No, to je možná další výzva v rámci té hospodářské strategie, která mi chybí. Teď to fakt není kritika vaše. Já úplně fakt šílím, když vidím, že ta země tu hospodářskou strategii nemá, protože součástí té hospodářské strategie by mělo být i financování klíčových věcí a součástí by měla být pozice Národní rozvojové banky. Já se teď nechci vyjadřovat k tomu zákonu, který už zase dneska vzniká prostě takovou horkou jehlou k Národní rozvojové bance, ale zrovna Národní rozvojová banka by se mohla stát jedním z vehiklů, který by dokázal odfinancovat to, co neodfinancují zahraniční banky. Při veškerém respektu ani vy ani já a ani nikdo z nás nezvládne přesvědčit zahraniční banky, jestli mají financovat nebo nemají financovat ty či ony subjekty, to jsou nějaké jejich parametry, mně to také není jasné. Není to zdaleka jenom u zbrojařského průmyslu, je to dneska i u energetiky. Dostáváme se do situace, že velice vysoce výnosné projekty v podstatě na to nejsou ti, kteří by je financovali. Částečně by to mohla odehrát i Národní rozvojová banka, ale musí to mít ve svých produktech, musí být posílena kapitálově a musíme si říct, jaká je její role.
Jinak jedna dobrá zpráva, nebudu teď jmenovat tu firmu, vy ji znáte velmi dobře, navštívil jsem ji je to asi čtrnáct dní, jedna z těch největších českých zbrojařských firem, dělá tedy i sportovní věci, tak mě docela mile překvapila, protože mi řekla, že dělají obraty v řádu jednotek miliard korun, že nemají problém s bankovním financováním a že to kupodivu funguje velmi dobře. Tak to snad jako je docela dobrá pozitivní zpráva nakonec, že by to nemuselo vypadat tak černě.
Já vám v každém případě děkuji. Já už reagovat dále nebudu, aby měli případně i ostatní možnost se zúčastnit dalších bodů.
Děkuji.
