protože tady zajisté všichni nebyli, když jsem byla přerušena, dovolte mi v krátkosti shrnout, co už jsem řekla. Sněmovní tisk 605, tak jak jej řešili a předložili pan poslanec Marian Jurečka a další, mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. A tady bych znovu chtěla zdůraznit, že se nejedná o návrh, který by předložila vláda a který by prošel normálním legislativním procesem, a tedy vnitřním a vnějším připomínkovým řízením.
Jedná se o poslanecký návrh vládních poslanců, včetně pana ministra. Původním záměrem navrhovatelů bylo podpoření poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí klienta a podpora neformálně pečujících, rozšíření poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách, kdy se vymezovala nová cílová skupina a návrh doplňuje nové základní činnosti. Navrhovatelé, kolegové poslanci se zaměřili i na určení sítě sociálních služeb, takzvaně nadregionálního charakteru, tedy sociální síť takzvaná béčková, která doplňuje síť krajských zařízení a přesahuje vlastně možnosti jednotlivých krajů.
Pan ministr sice tvrdil, že tato změna byla s poskytovateli služeb diskutovaná, ale tak jak postupně byla novela projednávaná, tak vlastně vyplývalo na povrch, že ani poskytovatelé sociálních služeb nadregionálního charakteru, tak v podstatě ani kraje úplně o té diskusi před tím, než novelu pan ministr představil, úplně nevědí. To je tak nějak shrnutí toho, co jsem říkala posledně. Ještě jsem se dotkla i toho, že k poslaneckému návrhu novely, ke sněmovnímu tisku 605, byl dodatečně v rámci druhého čtení načten návrh na přidání... a bylo tam přidáno navýšení příspěvku na péči, a to ve druhém, třetím a čtvrtém stupni jak pro děti, tak pro dospělé. Tolik tedy shrnutí toho, co jsem tady říkala posledně.
A nyní mi dovolte seznámit vás se stanoviskem našeho poslaneckého klubu, to je poslaneckého klubu hnutí SPD. Vláda Petra Fialy se oblastí sociálních služeb podle nás věnuje velmi nedostatečně. A jde vlastně zejména o situaci zdravotně postižených občanů závislých na pomoci jiných osob a jejich rodin, které jsou zásadním způsobem odkázáni na příjem z příspěvku o péči. Příspěvek je sociální dávkou určenou osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují a jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, a to v rozsahu stanoveném stupněm jejich závislosti právě podle zákona o sociálních službách. Z tohoto příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď blízká osoba, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, anebo v určitých případech pobytová zařízení, jako jsou dětské domovy, speciální lůžková zdravotnická zařízení, a to až dokonce v takovém stavu, kdy už tedy člověk opravdu je na tom s pomocí velmi špatně, i zařízení hospicového typu a další zařízení.
Výše těchto příspěvků na péči je ve vztahu k cenám sociálních služeb a potřebám zdravotně postižených dlouhodobě velmi, ale velmi nedostatečná. Přičemž nejhorší je situace osob dospělých a dětí v prvním a druhém stupni závislosti, kde se tento příspěvek nezvyšoval již velmi dlouhý čas, což je podle nás něco velmi neuvěřitelného. Co se týče příspěvku na péči pro dospělé osoby v prvním stupni závislosti, tedy pro lidi, kteří nezvládají až čtyři základní životní potřeby, je jeho výše aktuálně velmi nízkých 880 korun za měsíc. A ještě nižší je vlastně oproti roku 2011. To jí tehdy pan ministr Drábek za TOP 09 snížil z tehdejších 2 000 korun. V našem hnutí za nápravu tohoto neúnosného stavu a o zvýšení příspěvku na péči těmto lidem usilujeme a bojujeme za něj již pátým rokem. V minulém i v tomto volebním období jsme k tomuto tématu předložili příslušné návrhy zákonů. Bohužel, jak tehdejší, tak současná vláda, jejich projednávání zde ve Sněmovně nepodpořila.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, vláda, i všechny strany vládní koalice tedy potřebu pomoci zdravotně postiženým občanům a jejich rodinám dlouhodobě systematicky spíše ignorují. Nyní, velice opožděně, a pod tlakem naším a pod tlakem těchto občanů, jejichž životní situace je často neudržitelná, přichází vláda s návrhem částečného zvýšení příspěvku na péči. Že jde o krok vynucený, nikoli o krok z vlastního rozhodnutí vlády, o tom svědčí skutečnost, že toto zvýšení se v předloženém materiálu, jak už jsem zmiňovala, objevilo až v průběhu jeho projednávání mezi prvním a druhým čtením formou pozměňovacího návrhu. V původní verzi návrhu zákona, v tisku 605, obsaženo nebylo.
A vlastně vzhledem k faktu, že v předcházejících dnech pan ministr zmiňoval změnu úhradové vyhlášky, tak lze předpokládat, že zvýšení, které je alespoň ve druhém, třetím a čtvrtém stupni závislosti, že nebude dostačující. Nicméně vrátím se zpět k osobám v prvním stupni závislosti. Ty jsou na tom opět nejhůře, protože Fialova vláda jim nechce přidat ani jednu jedinou korunu, a to jak pro děti, tak pro dospělé. I v případě zdravotně postižených ve druhém stupni závislosti je navrhované zvýšení příspěvku na péči velmi malé. O 500 korun měsíčně u dospělých osob a o 800 korun u dětí po osmi letech. Po několikerém zdražení sociálních služeb na základě vládní úhradové vyhlášky a poté, co vlastně inflace zlikvidovala velkou část našich finančních rezerv. Dalo by se říci, že vláda se těmto lidem v podstatě směje, nezlobte se na mě, pane ministře. A ještě mnohem více, než je tomu dnes, prohlubuje finanční rozdíl příspěvku na péči mezi druhým a třetím stupněm závislosti. Přestože lidi v těchto kategoriích dělí často pouze nezvládnutí jedné jediné základní životní potřeby navíc.
Rozdíl mezi nimi, co se týče výše příspěvku na péči, pokud vládní návrh projde, bude u dětí 9 000 korun a u dospělých téměř 10 000 korun měsíčně. Proto moje kolegyně Lucka Šafránková předkládá k vládnímu návrhu pět pozměňovacích návrhů úpravy příspěvku na péči pro osoby v prvním a druhém stupni závislosti v různých variantách. Navíc teď bych ráda citovala z webu iDNES. "Pan Tomáš vládní návrhy změn u příspěvku na péči označil za naprosto otřesné. Je vidět, že my, co máme první stupeň a obzvláště my dospělí v prvním stupni, my se už asi nikdy nezbavíme nálepky lidí druhé, možná třetí kategorie. Těch, na kterých záleží mnohem méně, než na všech ostatních. Tohle je prostě diskriminace, jinak se to nazvat nedá. A není to hrubá diskriminace jen nás příjemců příspěvku, ale i samotných pečujících. I když mám rodiče a známé, kteří mi pomáhají zcela zadarmo. Takto na pokrytí nejenom jejich nákladů, ale hlavně mých nákladů nestačí. Kdyby částka příspěvku měla podle něj rodině nahrazovat mzdu, když by si museli vzít kvůli panu Tomášovi volno v práci, tak by potřeboval alespoň 3 000 měsíčně. Tohle je příklad toho, jak ponechání příspěvku na péči v prvním stupni u dospělých dál na 880 korunách může některé příjemce přímo ohrozit i na životě. Tohle už opravdu není sranda. Prosím, uvědomte si to." Konec citace.
Mějte prosím tato slova na paměti při závěrečném hlasování. Kromě příspěvků a jeho navýšení v prvním a druhém stupni závislosti navrhujeme i rozšířit portfolio stávajících oficiálně poskytovaných sociálních služeb, a to tak, že chceme mezi terénní a ambulantní sociální služby zařadit i pomoc s péčí o nezletilé děti včetně jejich doprovodu mimo domácnost. Činíme tak na základě mnoha podnětů v rámci naší poslanecké práce, na základě oprávněných požadavků a zkušeností lidí a rodin, kteří dlouhodobě pečují o vážně zdravotně postižené a bezmocné členy svých domácností a zároveň se starají o nejmenší děti, které ještě nemohou bezpečně chodit do školky, školy či na jiné volnočasové aktivity samy.
Pro rodiny s dětmi, které současně pečují o zdravotně postižené osoby závislé na péči jiných osob, vyžadující často prakticky každodenní, náročnou a téměř nepřetržitou péči, jde o zásadní záležitost zlepšení kvality jejich životů a péče o nezletilé děti, o zajištění jejich pravidelné a bezpečné docházky do škol a o podporu v jejich velice těžkých životech, to znamená těžkých životech té rodiny. Jestliže musím čtyřiadvacet hodin pečovat o svého postiženého partnera nebo rodiče, a přitom mám malé děti, které potřebuji kamkoliv odvézt, a další člen rodiny je v pracovním procesu, ať už zkrátka se nemůže uvolnit, nebo z jiných důvodů, tak děti nemá kdo dovést do školy, do školky, na kroužky, tak jak jsem tady říkala. Pro tyto rodiny by to znamenalo velkou a naprosto zásadní pomoc v často neřešitelných jejich situacích.
Kolegové a kolegyně, já vás moc prosím o podporu těchto našich pozměňovacích návrhů ve prospěch všech lidí se zdravotním postižením, jejich rodin a všech osob, které o ně pečují. Projevte prosím alespoň trochu lidskosti.
A dovolte mi na závěr konstatovat jednu mou osobní věc. To, že do tisku 605 byl dodatečně vložen příspěvek na péči a jeho změna a tlačeno to tak, aby tato změna fungovala od 1. 7., beru jako opozice jako velkou podpásovku, protože nás vlastně tím nutíte, abychom ho alespoň částečně podpořili. Takže doufám, že vy na oplátku podpoříte pozměňovací návrhy, které alespoň trošku napravují, jak bych to řekla, zmírňují nedostatky vaší předlohy.
Děkuji za pozornost.
