doplnil bych tady některé své kolegy z hnutí ANO, některé věci asi nebudu opakovat, ale spíš možná rozvést, doplnit některé z mého pohledu důležité detaily.
Na chvilku bych se možná vrátil do minulosti, jak je to s tím prvním stupněm, který zůstává podle poslaneckého návrhu pana ministra na stejné výši 880 korun. Už jsem o tom mluvil ve druhém čtení. On totiž původně v tom roce 2007 byl na částce 2 000 korun. Potom v roce 2010 v rámci, troufnu si říct, mnohých kontroverzních úspor za Nečasovy vlády byl snížen na 800 korun a následně v roce 2019 byl valorizován na 880 korun. Nemám to spočítáno přesně, ale myslím si, že každý, kdo vnímá realitu v České republice, realitu ve smyslu znehodnocení cen, respektive inflace, si dokáže představit, jakou hodnotu má částka 880 korun ve srovnání s rokem 2019, respektive s rokem 2010.
Přesto je prostě pro mě zcela nepochopitelně, že zůstává ten příspěvek podle poslaneckého návrhu na původní výši a licituje se tady o tom, jestli najdeme, nebo nenajdeme, dvě miliardy korun na to, aby se i ten první stupeň mohl navýšit. Bohužel tady není přítomen pan ministr Stanjura, jak už konstatoval pan poslanec Juchelka, kolega, který by nám k tomu mohl říct něco víc.
Já třeba slyším názory, proč jsme kupovali prostřednictvím státu síť čerpacích stanic Robin Oil za cca 4,5 miliardy korun a stali se najednou třetím největším pumpařem v České republice prostřednictvím Čepra. Tím pádem třeba například nemůžeme tyto prostředky využít na zvýšení příspěvku pro zranitelné lidi v České republice. Za ty peníze si skutečně toho mnoho nekoupí. Podobně je to i v případě toho velmi mírného, troufnu si říct skoro až symbolického vzhledem k inflaci, navýšení příspěvku v tom druhém stupni. Takže rovněž bych apeloval na to, abychom se zamysleli tady na plénu Poslanecké sněmovny a abychom odhlasovali některé z pozměňovacích návrhů, které do toho vnášejí dle mého názoru žádoucí korekci, ale jenom dle mého názoru.
Pak ještě pár nějakých poznámek k té béčkové síti. Vím, že byly odeslány - pan ministr to deklaroval teď na té naší poslední schůzi, která byla, tuším, předevčírem - peníze konečně tedy těm službám, které jsou zařazeny v té takzvané béčkové síti dosavadní. Někde jsem zaznamenal, že pan ministr tvrdil, že je to 98 až 99 % prostředků, které byly alokovány v loňském roce, že došlo ke snížení o nějaké jedno, maximálně dvě, procenta. To by možná bylo únosné, řekněme, ale mám třeba konkrétní případ. Může jich být víc.
Konkrétně jedna velice, řekl bych, fungující nezisková organizace, konkrétně Nautis, která byla prvním pobytovým zařízením pro lidi s poruchou autistického spektra v České republice. Sídlí v Libčicích u Prahy, kde mají tedy to DZR, domov pro osoby se zvláštním režimem a tak dál, která dostala o 1,1 milionu korun méně, což dělá třeba 10% pokles oproti roku 2023, což v případě takto žádoucí služby je, řekl bych, hodně závažné.
Já to panu ministrovi teď tady úplně nechci vyčítat. On samozřejmě nemůže dohlédnout do každého detailu, do každého zákoutí. Spíš je to podnět, aby to prověřil, aby prověřil, jestli skutečně ta procenta, která uváděl, to jedno až dvě procenta, které jsem někde zaznamenal, jestli to je opravdu... To jsou nějaké průměry samozřejmě, to jsou nějaká agregovaná data, ale v některých případech ten pokles může být výrazně vyšší a může to skutečně ty organizace do značné míry omezovat nebo způsobit omezování jejich činnosti, což zrovna v případě těch služeb, které se věnují lidem s poruchami autistického spektra, je dle mého názoru tedy nepříliš žádoucí.
Mimochodem, chodí nám všem poslancům teď poslední dobou různé maily, které se vyjadřují k téhleté legislativní změně. Já jsem si tady zkusil vytáhnout jeden, který přišel těsně před půlnocí a byl podepsán předsedou Unie sociálních služeb, která nám tady přímo píše. Dojde-li ke schválení takto rychlou jehlou připraveného znění, dojde skutečně k tomu, že již v letošním roce, počínaje 1. 7. 2024, bude mnoho z nás omezovat své kapacity a dostupnost pro naše klienty. Tolik dopis, podepsán Vojtěch Kubec, předseda.
Myslím si, že bychom měli naslouchat odborné veřejnosti a měli bychom si vážit poskytovatelů sociálních služeb z řad neziskových organizací, protože pokud by neexistovali, pokud by skutečně odešli a tu činnost by přestali provozovat, respektive služby nabízet, tak by to spadlo na stát, respektive na kraje. Bylo by to mnohem dražší a myslím si, že by to bylo přímo fatální pro sociální služby, takže já bych tady v tomhletom byl opravdu velice opatrný.
Na závěr bych si ještě dovolil, aby to nebylo jenom o kritice, i když si myslím, že to je kritika konstruktivní, tak bych chtěl ocenit pozměňovací návrh pana předsedy výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského - já jsem mu to v kuloárech říkal, myslím, že tam jsou ještě připodepsáni dva jeho kolegové - ve kterém se snaží prosadit, aby pracovníci v sociálních službách, aby byla zúžená vlastně jejich bezúhonnost nebo zmírněna ta bezúhonnost, protože si myslím, že je to velmi žádoucí, že se tím zabijí v uvozovkách dvě, možná dokonce tři, mouchy jednou ranou.
Za prvé, se tím zrovnoprávní tenhle ten stav se zdravotnictvím, kde už rovněž nemusí být stoprocentně bezúhonní ti pracovníci. Zároveň je to jakási podpora pro to, aby se do sociálních služeb hlásilo více zaměstnanců. Víme, že ta práce je velmi těžká, nepříliš placená, atraktivní a ještě klademe v podstatě tady touhle překážkou bariéru k tomu, aby v nějaké větší míře byl o tu práci zájem.
V neposlední řadě je to samozřejmě také o tom, že - a to je problematika, které se také věnuji - je to bariéra pro to, aby lidé, kteří přicházejí z výkonu trestu odnětí svobody, respektive dostali třeba i nějaký alternativní trest, aby se mohli legálně zaměstnat na běžném trhu práce. Protože ty bariéry v případě toho, že zaměstnavatelé po nich chtějí, aby předložili v podstatě výpis z Rejstříku trestů, který je negativní, jim často brání v tom, aby začali žít životem běžného občana a velice často je to svádí k tomu, aby zase sklouzli na šikmou plochu. Možná i proto máme v České republice relativně vysokou recidivu trestné činnosti. Takže tady tohleto kvituji.
Ještě poslední věc. Rovněž tedy kvituji pozměňovací návrh paní kolegyně Heleny Válkové, která se tím pozměňovákem snaží v podstatě zavést do zákona o sociálních službách pojem sociální kurátor. Je dobře, že ten pozměňovací návrh vznikl. Ještě mám potom eventuálně v plánu, až se otevře znovu tento zákon - předpokládám, že k tomu dojde podle toho, co jsem zaznamenal možná několikrát - o sociálních službách, tak bych tam možná ještě přidal povinné ustanovení, aby sociální kurátoři v podstatě povinně - ale to je třeba ještě naformulovat - museli navštěvovat nebo kontaktovat lidi na konci výkonu trestu, což se dneska děje pouze fakultativně, tak aby to bylo obligatorní povinností. To tam momentálně není, ale myslím si, že nebude problém to v relativně krátké době doplnit. Takže si myslím, že to je rovněž pozměňovací návrh, který by měl být přijat.
To je z mé strany dneska vše. Děkuji vám za pozornost.
