Úvod
Strategie rozvoje zemědělství představuje komplexní oblast, která vyžaduje hluboké pochopení aktuální situace a jasné vize budoucího směřování. V tomto kontextu čelíme široké škále názorů a bohužel i demagogii, která často brání v konstruktivní diskuzi a hledání optimálních řešení. Současný stav Evropské unie naznačuje, že původní cíle a principy společné zemědělské politiky EU, stanovené po druhé světové válce, byly z velké části naplněny. Nicméně v dnešní době se dotace v zemědělství stávají předmětem politikaření. Dotace již nejsou nezbytné k zajištění fyzické dostupnosti potravin, která byla v Evropě dosažena.
Zemědělec a potravinář, který investuje do výroby a musel by se vyrovnat s návratností během 10-15 let, jelikož jeho produkt by byl regulován z důvodu dostupnosti pro spotřebitele, musí mít na druhou stranu jistotu ohledně svého postavení na trhu. Jeho činnost nesmí být znehodnocována dumpingovým dovozem nebo odlišnou dotační politikou, a to ani z třetích zemí. U takových dovozů rizika převažují nad krátkodobým přínosem pro spotřebitele. Při dovozu potravin z jiné části Evropské unie by cena výrobku musela být účtována v plné výši. Případná dotace by se vztahovala až na území, kde bude výrobek umístěn, a byla by započítána v úrovni dané země.
Je nezbytné zřídit fond na podporu významných, a to i revolučních inovací v zemědělství a definitivně opustit dotační politiku, která nutí sektor ke stagnaci a podporuje konzervativní přístupy, které již vyčerpaly svou užitečnost. Dotační systém by se měl zaměřit na podporu inovací.
Dotace v zemědělství vyvolávají ve společnosti silné emoce a staly se důležitým politickým tématem. Mnoho lidí nevnímá dotace jako podpora technologii a konkurenceschopnost, ale spíše jako formu legální korupce, která umožňuje zemědělcům obohacovat se na úkor daňových poplatníků. Je pravda, že systém dotací, zavedený po druhé světové válce, splnil svůj účel a v minulosti pomohl zajistit potravinovou bezpečnost.
Místo nekoncepční podpory by měly být vybudovány servisní organizace, které budou poskytovat odbornou službu menším zemědělcům bez úplaty. Zároveň by mohl probíhat společný nákup surovin a jejich následný výkup, kdy základní platba by byla realizována až po sklizni nebo realizaci plodinových nebo živočišných surovin.
Dotace v zemědělství se stává nástrojem k vydírání národních států, a zatím více dotací směřuje do původních států EU.
Musíme prosazovat, aby tyto dotace byly rovnoměrně rozdělovány. Musíme prosazovat, aby dotace EU směřovaly hlavně do programů, které zvyšují konkurenceschopnost jednotlivých států EU.[1]
Budu podporovat všechna opatření, která povedou k zvýšení úrovně soběstačnosti a bezpečnosti vnitřního trhu České republiky v oblasti potravin.[2],[3] Maximální podpora zemědělství a jejich produktů pro lokální využití, to je s minimálními dopravními náklady.
Nadbytkem zemědělských komodit můžeme efektivně kompenzovat stále dražší dovozy ropy a plynu a neúměrně vysoké ceny elektrické energie. Při lokálním využití bude bezpochyby úspěšný ten, kdo bude schopen produkovat elektrickou energii a teplo z obnovitelných zdrojů.
Realizovat tento záměr se dá formou dnes běžně známou v podobě bioplynové stanice (BPS). Zemědělská družstva se musí rovnoměrně zabývat zemědělskou činností, především rostlinnou a živočišnou. Ukazuje se, že propojení rostlinné a donedávna zavrhované živočišné výroby se navzájem výborně doplňuje, tehdy se cyklus činností dokonale uzavře a vytváří maximální efektivitu. Tímto článkem mezi živočišnou a rostlinnou výrobou který do projektu zemědělství vzorově zapadá, jsou bioplynové stanice, do kterých jako vstupní produkt můžeme vkládat nadbytečné výstupy jak z rostlinné výroby, tak i některé komodity ze živočišné výroby. Nazpět do půdy pak můžeme dodávat odpad z BPS ve formě hnojiva, což povede k větší efektivitě a rentabilitě rostlinné výroby. Organická hmota v půdě zlepšuje kvalitu půdy a přináší vyšší výnosy bez nutnosti dodávat drahá hnojiva. Ale protože chov dobytka jsme omezili, logicky se musí provést přeorganizování zemědělské činnosti. Optimální je přitom mít zhruba jednu krávu na hektar. Ta jednak vyprodukuje dostatek hnoje pro udržení organické hmoty v půdě a současně musíme zajistit krmivo právě pícninami.
Další výhodou BPS je využití odpadního tepla, které dosahuje asi 50 % výkonu BPS, a to např. na vytápění administrativní budovy a výrobní haly, sušení obilí, vytápění skleníků, chov ryb, apod.
V BPS budou kromě kukuřičné siláže dále zpracována statková hnojiva produkovaná na farmě (hnůj, močůvka, podestýlka), BPS je pravidelné CASHFLOW z dodávky elektrického proudu, což družstva potřebují.[4] Potom jsou zemědělské podniky již méně odkázány na dotace ze státního nebo evropského sektoru.
Musíme podporovat, aby došlo k zavedení regulace velkoobchodních marží v duchu ZVTS u zemědělských produktů. Cílem je zajistit spravedlivou cenu pro zemědělce, aby po odečtení nákladů, měl jak zemědělec, tak i velkoobchod stejnou ziskovost, a to kolem 20 %. EU musí aktivně prosazovat politiku, která povede k dosažení tohoto cíle. Přístup občanů ke zdravým a výživným potravinám se pozitivně odrazí na zdravotním stavu populace a povede k úsporám ve zdravotnictví.
Je
nutné zdůraznit, že formulace – zajistit, aby všichni lidé měli vždy fyzický a
ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k
uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život – se nachází i v preambuli
Úmluvy OSN o právu na potraviny.
Pozice
zemědělců se budou také zlepšovat, když budou zavádět nová racionalizační
opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti a zavedou motivační opatření pro
výběr manažerů, šampionů, kteří to dokáží.[5]
V Evropském parlamentu bych prosazoval obranu českých zájmů, neboť odmítám hospodářskou podřízenost Česka cizím zájmům, která je ponižující i ve světle suchých statistik Českého statistického úřadu. V loňském roce reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,0 %.
Budu podporovat právo veta České republiky na Nařízení EU v neprospěch ČR. Aktivizace tohoto opatření by byla, kdyby národní ceny a podpora, dle Eurostatu byly nad případně pod průměrem zemí EU.
Všechny dokumenty Green Dealu obsahují také revizní klauzule a budou znovu otevřeny a přezkoumány v následujícím volebním období – nejčastěji v letech 2024–2027. Z toho důvodu je extrémně důležité, jak následující volby do Evropského parlamentu dopadnou a kdo v EP bude zasedat.
Budu prosazovat, aby dotace EU směřovaly jen do programů, které zvyšují konkurenceschopnost jednotlivých států EU. Pro ČR směřovaly do podpory bydlení, modernizace a výstavby nemocnic, škol a domovů seniorů a do klíčové dopravní infrastruktury (dálnice, obchvaty, vysokorychlostní železnice).
Po malých zemědělcích chceme, aby v konkurenci poráželi velké obry a vítězili nad nimi. Výsledek je samozřejmě ten, že prohrávají na každém kroku. Dnešní zemědělci místo toho, aby hledali nové příležitosti v inovacích, jen čekají na dotace ve formě “peněz” za hektar a de facto z neobdělané půdy. Vyhrává ten stát, který má více politických zastánců a víc si vydobude dotací a tím podporuje neproduktivní podniky.
Zemědělci musí vyrábět ty plodiny, které v daných podmínkách přináší nejvyšší efekt, musí se na ně specializovat, pořídit si drahou a špičkovou technologii, která přináší vysokou produktivitu práce. V neposlední řadě zemědělci dosáhnou úspěchu jen tím, že vytvoří silné seskupení a volné sdružení zemědělských podniků a zvýší produktivitu práce oproti malým zemědělským podnikům.[6]
Když se podíváme na dotace, které JZD AK Slušovice dostávalo od státu, v roce 1989 pak procentuálně vyjádřeno, jsou to 0,03 % v relaci k celkovým výkonům. Družstvo dostalo od státu 2 164 000,- Kčs na projekty pro rozvoj. Poměr dotací k odvodům státu v roce 1989 pouze 0,43 %. Naopak v roce 1989 přispělo do státního rozpočtu částkou ve výši 506 042 000,- Kčs.[7] Ukazujeme tímto, že zemědělství může existovat i bez dotací.
Co a kde se bude produkovat nyní rozhodují evropští úředníci v Bruselu při směrování dotací. Stát jim k tomu předal pravomoci a bojí se vzít si je zpět.
Nekontrolovatelný růst byrokracie:
Musíme prosazovat zásadní snížení rozpočtu pro centrální bruselské orgány. Je třeba radikálně snížit stavy armády úředníků parazitujících na Evropských centrálních úřadech. Moc úředníků musí být výrazně okleštěna a rozhodovací pravomoci je třeba vrátit do rukou skutečně volených poslanců Evropského parlamentu. Úředníci musí konečně jít příkladem a začít šetřit. Neustále bobtnající rozpočet, ze kterého jsou vypláceny pohádkové platy úřednickým trubcům, musí skončit.
Například takový nehorázný nesmysl podporující růst byrokracie, když zemědělský podnikatel, žádá v České republice Státní zemědělský intervenční fond o dotace, je nucen vyplnit své identifikační údaje. Fond ale zcela nesmyslně žádá o sdělení pohlaví, bez ohledu na to, zda je žadatelem o dotaci fyzická nebo právnická osoba. Jinak je to kritická chyba.
Možnosti jsou:
„Muž, žena, nechci uvádět, preferuj neuvádět, bez převažujícího pohlaví.“
Bez vyplnění těchto údajů, je nemožné žádost o dotaci odeslat. [8]
Položme si otázku je to v souladu s nařízením a Směrnicemi EU?
Zemědělské memorandum k volbě do Evropského parlamentu
Toto memorandum shrnuje klíčové požadavky zemědělského sektoru v České republice a prosazování zájmů v Evropském parlamentu. Cílem je zajistit dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost zemědělství a zároveň chránit zájmy spotřebitelů.
1. Zastavení poklesu konkurence schopnost českého zemědělství
Cílem by mělo být zastavit masivní úbytek hospodářských zvířat a zabránit zániku farem a zemědělských podniků. Musíme podporovat, aby nebyly uplatňovány žádné restrikce v podobě nařízení, která jsou součástí protokolu Green Deal, a to s ohledem na splnění požadavků samotného Green Dealu na udržitelné zemědělství.
Samotné odmítnutí Green Dealu zemědělcům jejich problémy nevyřeší, jelikož ty pramení zpravidla i z jiných oblastí než z protokolu samotného. Nelze Green Deal odmítnout pouhým heslem, ale vyžaduje promyšlené a strategické dlouhodobé jednání.
Green Deal není mezinárodní smlouva, ale politická strategie Evropské komise. Proto není právně závazná pro členské státy EU, samy státy se zavázaly k jeho dosažení. Naproti tomu Úmluva OSN o právu na potraviny je mezinárodní smlouva, která je právně závazná pro státy, které ji ratifikovaly (včetně České republiky). Má tudíž vyšší prioritu.
2. Zavedení opatření na ochranu vnitřního trhu České republiky:
Cílem je zajistit, aby všichni lidé měli vždy fyzický a ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život. Podpora zemědělství a jejich produktů pro lokální využití to je minimální dopravní náklady.
Zaplavení evropských trhů zemědělskými produkty z Ukrajiny, nebo produkty, které budou silně dotovány a zároveň chráněny pravidly omezujícími přístup produktů na jejich trh, ohrozí konkurenceschopnost evropských a českých zemědělců.
Ve Francii slíbil Macron protestujícím zemědělcům, že změní zákon o potravinové bezpečnosti tak, aby lépe chránil francouzské zemědělce před konkurencí ze zahraničí. Tímto krokem de facto ustupuje od společného zemědělského trhu.
3. Cenotvorba zemědělských produktů a regulace obchodních marží:
Musíme podporovat, aby došlo k zavedení regulace maloobchodních marží u zemědělských produktů. Cílem je zajistit spravedlivou cenu pro zemědělce i spotřebitele. jeho doplnění o maximální marže maloobchodního prodeje. Inspirací může být francouzský model, kde je maximální marže pro maloobchodní prodej potravin stanovena na 10 %. velkoobchodní ceny by se měly pohybovat ne této úrovni.
4. Zavedení vývozní licence pro elektrickou energii:
Musíme podporovat zavedení vývozní licence pro národní státy EU pro elektrickou energii. Tímto krokem bude následovat příklad Spojených států, které regulují svůj vnitřní trh s plynem obdobným způsobem. Malý převis nabídky bude tlačit ceny dolů a nízké ceny energií jsou klíčové pro prosperitu hospodářského a zemědělského sektoru.
V rámci trhu EU je obecně nemožné zavádět cla na vývoz zboží a služeb, včetně elektřiny. Toto pravidlo je zakotveno v základních principech fungování jednotného trhu, které zakazují protekcionismus a preferují volný pohyb zboží. Nicméně, existují výjimky z tohoto pravidla, které umožňují členským státům EU zavádět dočasná ochranná opatření v případě závažných narušení trhu.
Francie v reakci na energetickou krizi v roce 2022 zavedla ochranná opatření na svém trhu s elektřinou. Jejich cílem bylo ochránit domácí spotřebitele a zajistit dostatek energie pro vlastní potřebu země. Vývoz elektřiny byl proto omezen pouze na množství, které překračovalo aktuální poptávku na francouzském trhu. Energetická krize bohužel stále trvá.
5. Zjednodušení administrativy a byrokracie:
Musíme podporovat kroky, k otevření revize podmínek a veškerých podpor v rámci EU, které pobírá zemědělství, potravinářská výroba a životní prostředí, a to na principu rovnosti. Staré podmínky jsou překonané a neúčinné, proto je důležité je revidovat, narovnat, zjednodušit a přizpůsobit nové době. Členy EU jsme od 1. května 2004. Od té doby se v EU mnohé změnilo, jak dokládají protesty napříč celou unií.
6. Lepší přístup k půdě:
Pouze zemědělec zná svou půdu nejlépe, a proto by měl mít hlavní slovo při rozhodování o tom, zda ji uvede do klidu, či nikoli. Budu podporovat kroky, k Nařízení EU o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož cílem bude navrátit půdě status národního bohatství.
Závěr:
Požaduji reformu Společné zemědělské politiky, a to zejména proto, že stále počítá s více procenty dotací vyplácenými na hektar, než na diverzifikaci a stejnoměrné rozdělení mezi rostlinnou, živočišnou a lokální agro-energetikou formou BPS. Právě dotace na hektar vedou k malé konkurenceschopnosti zemědělství, podporují průmyslové formy zemědělství, které ničí životní prostředí a omezují živočišnou výrobu a nevytváří efektivitu celého zemědělského sektoru.[9]
Zemědělství potřebuje přehodnotit Green Deal, nezpochybňuji klimatické změny a nutnost vypořádat se se změnami životního prostředí na celé planetě. Nicméně nápravná opatření musí být racionální, sociálně únosná, a především odpovědná k našemu státu, jeho ekonomice a jeho občanům.
Zatím musíme odmítnut uhlíkové daně, emisní povolenky, zvyšovaní daně u půdy a z nemovitostí.
Věřím, že toto memorandum podmínek představuje konstruktivní a realistický základ pro spolupráci mezi EU a zemědělským sektorem. Implementace těchto bodů povede k prosperujícímu a konkurenceschopnému zemědělství, které bude zajišťovat dostupnost kvalitních a cenově dostupných potravin pro všechny občany EU a České republiky.
V Slušovicích květen 2024
doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA
kandidát do parlamentu EU
[1] ČUBA, F., HURTA J., Snížení nákladů o třicet procent. Slušovice.
[2] NEDBÁLEK, K., Jak řídil František Čuba JZD AK Slušovice k dnešnímu rozvoji regionu. ISBN 978-80-908533-1-7.
[3] Nedbálek, K., Finanční gramotnost, aneb selský rozum ví jak na to. ISBN 978-80-908533-7-9.
[4] Nedbálek, K., Rej masek: kolokvium, rozmluva about all. ISBN 978-80-270-9202-4.
[5] NEDBÁLEK, K., Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice. ISBN 978-80-88143-6-0.
[6] ČUBA, F., HURTA J., Snížení nákladů o třicet procent. Slušovice: Mondon, 2004. s. 71.
[7] NEDBÁLEK, K., Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice. 2020, s. 103.
[8] NEDBÁLEK, K., Cardassianské právo, aneb justice po česku. ISBN 978-80-908533-5-5.
[9] NEDBÁLEK, K., Revoluce v roce 1989 začala ve Slušovicích, aspekt inkluze NEW AGE anebo vše bylo jinak. ISBN 978-80-908245-7-7.
