Témata jednání:
- Justiční spolupráce s Německem v civilních věcech
- Justiční spolupráce s Německem v trestních věcech
- Digitalizace
- Hodnocení činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)
- Umělá inteligence
- Snižování administrativní zátěže
- Ochrana zranitelných dospělých osob
- Antidiskriminační směrnice
a další
Justiční spolupráce v civilních věcech
Justiční spolupráce s Německem v civilních a trestních věcech: Ve vztahu ke Spolkové republice Německo probíhá vzájemná spolupráce v civilních a trestních věcech standardním způsobem. Přitom v obou případech jde o spolupráci velmi frekventovanou a úspěšnou.
Nejčastěji je předmětem řešených případů dědictví, přeshraničních ochrana zranitelných dospělých osob nebo právní pomoc. Justiční spolupráce v trestních věcech probíhá převážně v přímém styku justičních orgánů (soudů a státních zastupitelství).
„Vzájemná přeshraniční spolupráce funguje také výborně a probíhá na vysoké profesionální úrovni. O tom svědčí i pravidelná pracovní setkání přímo mezi soudy a státními zastupitelstvími v příhraničních oblastech. Soudci a státní zástupci se na těchto setkáních dělí o praktické zkušenosti a řeší komplikované případy, se kterými se setkávají v rámci přeshraničního styku. Tyto vzájemné kontakty a pravidelná setkání odborníků našich států je nutné i do budoucna podporovat,“ uvedl Pavel Blažek.
Digitalizace
Schválený digitalizační balíček, který zahrnuje nařízení a směrnice pro využití digitálních nástrojů v přeshraničních řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech, bude implementován od roku 2024. Klíčové nyní bude soustředit se na technickou implementaci v rámci národních systémů a zavedení digitalizačních opatření do praxe. Důležitý bude také aktivní dialog s Evropskou komisí během implementace. Zásadní bude také zaměřit se na vzdělávání justičních pracovníků tak, aby byli schopni nástroje řádně používat.
Umělá inteligence
Umělá inteligence (AI) je aktuálním tématem, jehož regulace se nyní vyjednává na unijní úrovni. Dne 13. března 2024 schválil Evropský parlament finální podobu nařízení o umělé inteligenci (AI Act), což je první unijní předpis upravující používání systémů AI. Nařízení používá přístup založený na posouzení míry rizika dopadu na zdraví, bezpečnost a základní práva občanů EU. Čím větší riziko AI systém představuje, tím přísnější pravidla musí být dodržena. Cílem je zajistit, aby systémy AI v EU byly bezpečné, důvěryhodné, transparentní, nediskriminační, šetrné k životnímu prostředí a používány odpovědně.
Společný dokument Německa a Francie ke snižování administrativní zátěže na úrovni EU
„Česká republika je velkým zastáncem potřeby snižování byrokratické zátěže, a to jak té kladené na soukromoprávní osoby, tak na správní orgány,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal, že „Společný dokument Německa a Francie považujeme za velmi kvalitní základ pro úpravy přijímání unijní legislativy a jsme otevřeni debatám o jednotlivých návrzích obsažených v něm.“
Na národní úrovni ČR kontinuálně pracuje na snížení byrokratické zátěže. Například přijala již několik tzv. antibyrokratických balíčků, které se nesoustředí jen na legislativní změny, ale i na praktické uplatňování existující legislativy.