já teď ještě zopakuji něco, co předpokládám a věřím všichni tady víme, ale opakování je matka moudrosti, vím to ze své vzdělávací činnosti, respektive výukové činnosti přesně. Ano, Evropská unie po nás opravdu chce, a je to i v příslušné směrnici obsažené, a ta je dobře implementovaná, aby podnikatelé měli možnost se oddlužit v rámci tří let.

Ne, Evropská unie po nás nechce - a tohle děláme aktivisticky nad rámec, abychom úplně stejnou možnost dali spotřebitelům, oddlužit se v rámci tří let, zaplatit třeba 7 %, což jsme si spočítali, že tak bude z toho dluhu u těch největších dlužníků a odejít a moci se zadlužovat znovu. Toto Evropská unie nechce. Nepotřebuje, nevyzývá nás k tomu. Já si myslím, že pan ministr Blažek tohle dobře ví. A já myslím, že tohle je zářný příklad toho, jak to mají občané, kteří volí koalici, pětikoalici, nebo zvažovali do budoucna, že by jí volili, obtížné, protože oni vlastně neví, jak v takovýhle klíčových zákonech co bude podporovat, jaký směr převáží, jestli se spíše prosadí STANPir, PirSTAN, anebo jestli SPOLU, převáží jejich názor. Viděli jsme to v mnoha případech - manželství pro všechny, nakonec z toho zbylo partnerství pro všechny, který jsme díky pozměňovacímu návrhu pana poslance za KDU-ČSL a mého pozměňovacího návrhu, takže vidíte, že potom jsme se už ze zoufalství spojili, aby vůbec něco prošlo a byla práva narovnána, protože tady přes to nejel vlak, jak se v koalici dohadovali.

Byla to redefinice znásilnění, kde se nám podařilo napříč politickým spektrem, ale myslím, že to byla hodně, hodně zásluha tady paní poslankyně Táni Malé, ať to tady jednou ještě zazní, ona se pochválit nemůže, ale já jí tady pochválím a určitě nikdo nebude tomu oponovat, protože svolávala donekonečna různé konference, kulaté stoly a podobné věci, aby právě nás všechny sjednotila, takže jsme naprosto vzácně všichni hlasovali pro redefinici znásilnění. A teď slyším, že konzervativní někteří senátoři nám to možná, nebo zvažují, co s tím udělají, ono je to blbý to vracet do Sněmovny, promiňte mi tenhle výraz, který normálně nepoužívám, když všichni přítomní pro to zvedli ruku a teď Senát by to vracel, tak to jsem strašně zvědavá, jak se tam tedy speciálně ODS prosadí se svým názorem nebo neprosadí. No a teď tady máme novelu insolvenčního zákona, který mohl projít úplně bez povšimnutí, protože mohl implementovat to, co po nás Evropská unie chce. Ale ne, protože jsou tady určité snahy, a to byla zřejmě cena za koalici, jinak si to nedovedu vysvětlit, tak prostě tady ministr spravedlnosti, který by měl být vyváženým prostředníkem mezi příliš radikálními názory a příliš konzervativními názory, ke kterým právníky vždycky trochu díky své profesi inklinuje, protože to, co je v zákoně rádi držíme a měníme to s ohledem na stabilitu právního státu jenom neradi, tak by to měl držet. Bohužel nemůže a vůbec mu nezávidím dnešní pozici.

Já si dovolím teď, ještě než udělám něco, co obvykle nedělám, na co nejsem zvyklá, že bych četla odůvodnění ke svému pozměňovacímu návrhu, ale já ho přečtu, protože jsem zjistila, že vy jste si ho opravdu nepřečetli zřejmě k tomu pozměňovacímu návrhu, kde jsme couvli z mnoha věcí a udělali jsme takovou víceméně korekturu, maximum možného za této situace, kdy koalice, pětikoalice není schopná prosadit to, co jí Evropská unie nařizuje v těchto rámcích, které jsou obsažené ve směrnici, ale prosazuje něco, co pro část koalice musí být víceméně nepřijatelné. Takže udělám výjimku a to odůvodnění tady potom přečtu. Nemusíte se děsit, jsou to tři stránky. Ale protože jste si je nepřečetli očividně, tak to je poslední příležitost před třetím čtením je přečíst.

Ale předtím bych chtěla ještě reagovat na jeden tweet, který jsem dneska ráno dostala od Radka Hábla, kde tam říká opět ve zkratce něco, já mu to závidím, on dovede ty zkratky napsat tak, že ovlivní řadu lidí, kteří tu problematiku insolvenčního řízení neznají tak do podrobností. A já se jim ani nedivím, že ji neznají. Ona je dost komplikovaná. I já jsem se s tím musela seznamovat a nebylo to snadné. Napíše tam, že vracíme svým pozměňovacím návrhem stav před rokem 2008 a že budou všichni nešťastní a vzniknou, já nevím, co tam píše přesně, jestli jsou tam, že tam budou miliony exekucí nebo statisíce exekucí, a lidi budou, prostě se vrátí někam do temné minulosti České republiky, kterou tedy už máme za sebou, ale naším pozměňovacím návrhem se tam vracíme.

Jako já jsem větší nesmysl, pane Háble, už dlouho nečetla a hrubší zkreslení také ne. Přečtěte si náš pozměňovací návrh. Když byste se už tedy těch notorických recidivních dlužníků, které mají mnohamilionové dluhy, opakovaně, proto říkám recidivní, chtěl zastat a říci tam nějaký konkrétní příklad, tak i na ten my, ten jste tam neuvedl, protože Twitter nebo tedy platforma X neumožňuje, tak na to tady máme i ustanovení v čl. 2 jsme doplnili bod, který říká, že insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, byl-li podán po uplynutí pěti let od účinnosti tohoto zákona dlužníkem, který není podnikatelem, nebo dlužníkem podle § 412a odst. 4 a pokud souhrnná výše jeho nezajištěných a nepodřízených dluhů v době podání návrhu na povolení oddlužení přesáhla 160násobek minimální mzdy. Ale toto neplatí. Toto, což je myslím zdravé pravidlo, protože bychom neměli mít dluhy opakovaně, které přesahují 160násobek minimální mzdy. Ale toto neplatí, pokud soud shledá důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je možné návrhu na povolení oddlužení vyhovět i v případě, že souhrnná výše nezajištěných a nepodřízených dluhů dlužníka v době podání návrhu na povolení oddlužení přesáhla ten 160násobek minimální mzdy. Tak já už nevím. Tomu se říká, překročila svůj vlastní stín? Nebo překročil svůj vlastní stín?

Tady by měl na mě reagovat pan ministr Blažek a říct, tohle už ne, tohle už není výchovné, tohle není morální. My to tam máme. Takže co to tam píšete do toho Twitteru zkresleně? A ovlivňujete nepravdivě ty občany, kteří si potom myslí, a nemůžou mít tu znalost, kterou máme my, my jsme za to dostali vaše hlasy, mandát, způsobem, co to ta Malá, Nacher a Válková chtějí? Oni chtějí vrátit stav před rok 2008. Naopak. Nechceme. Chceme ho výrazně zlepšit. Podporujeme oddlužení podnikatelů na tři roky. Dokonce v tomhle pozměňovacím návrhu, kdy jsme překročili svůj vlastní stín, taky umožňujeme dalším menším dlužníkům oddlužení v rámci tří let, je to odstupňované, čtyř let a dál dále. Ale protože jste z toho dělali zkratky, protože jste si to nepřečetli, protože očividně se tady plácá, promiňte mi ten výraz, taky ho nepoužívám běžně, o něčem, o čem většina zde přítomných zřejmě toho tolik neví a vystupuje někdy spíše jenom politicky, a ne dostatečně profesionálně, kompetentně, tak já to odůvodnění přečtu, ty tři stránky. Dovolte mně to, jinak bych to řekla spatra, jako to řekl Patrik Nacher, který to už vysvětlil, ale aby nebylo mýlky, co v tom našem návrhu je. K tomu jste mě, pane Radku Háble, dneska vyprovokoval.

V tom pozměňovacím návrhu, který je podepsaný Táňou Malou, mnou a Patrikem Nacherem, je jasně napsáno, že v České republice se chápe dlouhodobá zadluženost určité části občanů nacházejících se v mnohačetných exekucích jako jeden z nejzávažnějších sociálních a ekonomických problémů země. Já vždycky k tomu dodám, hnutí ANO toto chápe, nelíbí se mu to a hledá řešení. To tam musím dodat, protože už fakt nechci připustit, aby nás někdo podezříval z něčeho, co není obsaženo v našich návrzích, co nezastupujeme a nechceme. V současné době lze odhadnout celkovou výši dlouhodobě nesplácených závazků u zhruba 600 000 českých občanů, z nichž je aktuálně necelých 100 000 osob v oddlužení, na minimálně 750 miliard korun. Z toho tvoří dluhy občanů za nezaplacené daně, odvody, pojistné vůči státu zhruba 15 %, to jest více než 112 miliard korun.

V několika posledních letech schválil Parlament České republiky různé nástroje, jejichž cílem je odpustit zadluženým lidem část dluhů a tak je dostat z dluhové spirály. Víte, že opakovaně zde byla milostivá léta, zastavovali jsme bagatelní exekuce a podobně. Průběžně stát svými zákony také zmírňoval podmínky pro vymáhání pohledávek, zvyšoval výši nezabavitelné částky, a tím samozřejmě logicky snižoval výši srážek z příjmů dlužníků. Zatím ke konci roku 2023 za zastavování bagatelních exekucí bylo zaplaceno 629 milionů korun. Takže máme opravdu statistiky od exekučních soudů, které samy, stejně jako váš poradní tým S22, pane ministře Blažku, vás na to opakovaně upozorňovaly, že i teď to není hodně. Náklady na zastavování bezvýsledných exekucí jsou uváděny v důvodové zprávě ke změně exekučního řádu ve výši 862 milionů korun s tím, že v následujících letech budou hrazeny další částky. Celkové náklady na zvýšenou činnost státních orgánů, veřejnoprávních institucí či obcí nebo měst nemáme k dispozici. Máme jenom určité vágní statistiky, kterým já moc nevěřím.

Při zpětném hodnocení všech těchto kroků však můžeme konstatovat, že žádná instituce v České republice, to je samozřejmě velmi špatně, není v současné době schopná sdělit, kolik osob se na základě uvedených akcí úplně zbavilo svých dluhů. Exekutorská komora nevede v rámci centrální evidence exekucí přehled o tom, kdo z dlužníků byl vyřazen z evidence a z jakého důvodu. Poslední oficiální data komory uvádějí, že počet dlužníků se sice meziročně snížil o 3 %, avšak počet exekucí se zvýšil o 0,7 %. Co je ale mnohem podstatnější, je, že se zvýšil i průměrný počet exekucí na jednu osobu.

To je ten problém, že tady máme opakující se recidivující dlužníky, nezodpovědné, které přivádějí do problémů své věřitele. Pokud jim dáme teď tenhle signál, tak se tato část naší populace utvrdí v tom, že to je výhodný způsob života v České republice a že takhle budou pokračovat na úkor těch ostatních. To přece nechceme. Já se zastávám všech těch poctivých věřitelů a poctivých dlužníků, ale ne těchto recidivujících a ty statistiky nám to ukazují.

Takže zatím bohužel musím konstatovat, že nenastala příliš velká změna v chování samotných dlužníků a asi je tady dost vysoká pravděpodobnost, že pokud teď přijmeme tu novelu, tak se ten stav ještě zhorší. Zadlužení lidé na základě zkušeností z výše popsané dluhové politiky státu, za kterou všichni neseme tady spoluodpovědnost, včetně mě, dospívají k závěru, že nakonec jim budou dluhy odpuštěny, a dokonce ještě v rychlejším sledu v rámci tří let. Nemusí pro to moc vykonat.

Například z výsledků ukončených tříletých oddlužení 1 883 seniorů vyplývá, že jejich průměrný dluh se v porovnání s dluhy seniorů vstupujících do oddlužení v roce 2003 zvýšil pětkrát. Přesto v tom našem návrhu právě senioři jsou vyjmuti, ti budou mít tříleté oddlužení. Takže i toto je nepřesná informace. Vždycky se zastávám seniorů a s ohledem i na svou věkovou kategorii je mi to velmi blízké téma a nikdy bych nechtěla, aby na tom byli hůře. Takže ani z tohoto nemůžete hnutí ANO podezřívat, že by něco takového připravilo.

Průměrná míra uspokojení dluhů věřitelů se snížila od roku 2013 do roku 2020 sedmkrát. Celková výše... Já to nebudu ani číst, protože to tady všichni zřejmě ví a povídají si o tom. Skočím tedy od těch čísel, která jsou opravdu nezáživná a taky je moc ráda nemám, k tomu, co je cílem našeho pozměňovacího návrhu, který vám nenabourává ten základní koncept oddlužení v rámci tří let, pouze ho mírně upravuje. Současně myslím, že má relativně silný výchovný a vzdělávací cíl. Myslím si, že jeho přijetím bychom alespoň trošku posílili prevenci před recidivním zadlužováním určité skupiny lidí na úkor jiné mnohem větší skupiny lidí.

Záměrem právní úpravy je obrátit pozornost zadlužených lidí a justice na výši jejich dluhů a motivovat je ke snižování jejich hodnoty. Ten dlužník, který má nižší dluhy a tím pádem samozřejmě má vyšší schopnost je uhradit, musí mít legitimní výhodu proti dlužníkovi, u kterého jsou dluhy vysoké, opakované, víme už z jeho historie, že je stejně nebude platit. Tak jaká pak tady je spravedlnost? Ten, který se snaží zaplatit menší dluh, bude mít úplně stejné startovací podmínky jako ten, který už zrecidivoval v minulosti, bude recidivovat v budoucnosti a na úkor věřitelů vytváří další zadlužení. Ten bude mít taky tři roky za stejných podmínek.

Zároveň tedy respektujeme zvýhodnění ve tříletém oddlužení pro skupinu starobních a invalidních důchodců, pro určité skupiny mladistvých, pro osamocené rodiče, opravdu pro tady tyto zvlášť sociálně ohrožené skupiny. Tak co byste chtěli od zmocněnkyně vlády pro lidská práva v minulém období, než chránit tyto ohrožené skupiny? Takže je nesmysl si říkat, že my je ohrozíme. My jim ten benefit rádi necháváme v tom pozměňovacím návrhu.

Takže návrh pracuje se třemi lhůtami, to tady ještě přečtu. Jsou odvozené od celkových závazků, tedy z celkové výše závazku, abych byla přesnější, dlužníka. Tříletá lhůta by se vztahovala na dlužníky, jejichž zjištěné nezajištěné nepodřízené dluhy nepřesahují hodnotu 620 000 korun. Jde o medián vypočtený z probíhajících oddlužení, 33 násobek minimální mzdy.

Čtyřletá lhůta by se týkala dlužníků, jejichž zjištěné nezajištěné nepodřízené dluhy se pohybují v intervalu nad hodnotou 620 000 korun, ale pod hodnotou 1 350 000 korun. Jde o průměrnou výši dluhu vypočtenou z probíhajících oddlužení. Ostatních by se týkala ta lhůta pětiletá, kde jde ve velké množině případů o recidivisty, kteří mají zadlužení, které reprezentuje 72 násobek minimální mzdy. Statistiky - už se blížím ke konci - nebudu číst.

Čili z toho je uvedené, že jako každý kompromisní návrh i tento návrh logicky není tím nejlepším. Měli jsme tam lepší návrhy. Protože tady bylo podezření, že by se snad hnutí ANO zastávalo věřitelů, insolvenčních správců a exekutorů potažmo - to už tedy nevím jak tímhle návrhem, ale dobře - tak jsme nakonec - protože jsme viděli poslední dobou, co média dovedou udělat, různé zkratky a osočit tedy lidi, kteří se snaží změnit vládní návrh koalice v oblasti insolvencí způsobem, který je akceptovatelný - tak jsme připravili návrh mnohem mírnější, jehož záměrem je úprava, o které jsme si mysleli, že vytváří předpoklady, stejně jako u té redefinice znásilnění, pro širokou politickou shodu, a to nejenom tedy v rámci opozice, ale i v rámci koalice.

Současně, že vyhovíme i většině dlužníků a laické veřejnosti. Ta vůbec nechce... Já teď chodím v rámci předvolební kampaně hodně na různé akce a jsem v kontaktu s občany a ti tedy, když se jim to vysvětlí, ale opravdu ne zkratkovitě, tak nechtějí, aby tady existovala zapouzdřená skupina recidivních dlužníků, která se neustále bude zadlužovat na úkor ostatních.

Takže návrh je formulován velmi proporcionálně. Předpokládá samozřejmě zachování ústavních mantinelů a omezuje nerovnováhu mezi právy věřitelů a dlužníků. Dlužníci na tom budou - tady musím zase říci kompliment ve vztahu ke koalici - když se přijme tento velmi kompromisní návrh, tak dlužníci budou velmi zvýhodněni nad rámec toho, co požaduje Evropská unie. Je to aktivita České republiky, takže určitě vám řada dlužníků, milá pětikoalice, zatleská.

Ale prosím, zvažte ještě jednou před hlasováním, jestli nezvednete ruku pro náš kompromisní návrh, který obsahuje výrazný motivační a výchovný prvek. Poprvé by se zde projevilo zvýhodnění těch zadlužených osob, které mají nižší dluhy a v průměru vykazují vyšší míru jejich uspokojení. Dlužníkem se může stát úplně každý z nás, někdy i nešťastnou shodou okolností. Těmto dlužníkům velmi fandím. Mají dluh, splácí ho, zaslouží si tedy i to oddlužení tříleté. Ale komu opravdu nefandím, jsou ti, kteří mají velký dluh, opakovaně se do něj dostali, nesplácí ho a teď si mnou asi ruce, jak vyzrají na ty věřitele, protože za tři roky stejně nesplatí víc než těch 7 %, jak jsme si počítali.

Já si myslím, že pokud bychom tedy váš návrh - my vám ho nebudeme brát, je to vaše zásluha, uvidíme, co se s tím stane v praxi. S 22, váš poradní tým, vás velmi varoval, insolvenční soudci vás varovali, insolvenční správci a hodně i některé neziskové organizace - není to jenom Člověk v tísni, který mluví - vás varovali. Dobře, uvidíme, ale alespoň ho, nechci říct, obohaťte, ale rozšiřte o ten náš pozměňovací návrh, který motivuje odpovědné dlužníky k placení dluhů a nemotivuje nezodpovědné dlužníky k tomu, aby dále pokračovali ve svém nezodpovědném chování.

Tak já si myslím, že více se už asi, milé kolegyně a kolegové, nedá udělat. Říkala jsem to celkem jasně. A i takovým zvýšeným hlasem, protože jsem chtěla, abyste to alespoň něco zachytili, abyste to poslouchali a abyste si uvědomili, že vám nebortíme samotnou koncepci, kterou jsme se pokusili změnit svými pozměňovacími návrhy, kterým jsme si nakonec nepřihlásili. A například, protože jsem si uvědomila, že tady v této společnosti nějaká momentálně politická shoda na tom, že chceme tedy úplně všem ty dluhy odpustit, tak jsme se pokusili, alespoň neříkám esteticky, ale určitou korekci, která by trošku přispěla k odstupňování a k odlišení poctivých dlužníků od nepoctivých dlužníků.

Děkuji vám za pozornost.