V pohodě, nemám v plánu říkat jen hezký věci. Ale stačí se podívat za hranice a uvidíme, že nám (opět) ujíždí vlak. Neutečeme tomu, bude to bolavý, je to celý strašný, ale řešit to musíme.

Přece se nemůžeme pořád alibisticky dívat do strany a furt se plácat po zádech, že všechno děláme nejlíp. Spoustu toho děláme skvěle, ale někde prostě ztrácíme.