Lidé s náročným chováním se často potýkají s nedostatečnou a nevhodně nastavenou podporou i předsudky ve společnosti, jejich rodiny strádají ekonomicky, sociálně i zdravotně. Přes dvě stě osob z této skupiny žije dlouhodobě hospitalizováno v nevyhovujícím prostředí psychiatrických nemocnic, kam nepatří.
Na základě přijatých opatření bude podpořeno systematické naplňování a zohledňování potřeb a přání této zranitelné skupiny, což umožní zajistit respekt k jejich důstojnosti a napomůže předcházet riziku nevhodného zacházení, zneužívání či zanedbávání.
„Když jsem se před dvěma lety dozvěděl o úmrtí mentálně znevýhodněné Doroty v ústavu, bylo mi jasné, že musíme něco udělat. Proto jsem inicioval vznik pracovní skupiny, která přijde s návrhy konkrétního systémového řešení. Musíme posilovat uznání a respekt k těm nejzranitelnějším skupinám osob. Lidé s intelektovým znevýhodněním čelí situacím, které si mnozí z nás nedokážou ani představit," uvedl premiér Petr Fiala s tím, že jeho vláda tak naplňuje závazek, který si dala po událostech v jindřichohradeckém domově pro osoby s mentálním postižením.
Z podnětu premiéra Petry Fialy tak byla vytvořena mezioborová pracovní skupina složená ze zástupců zainteresovaných resortů, neziskového sektoru i akademického prostředí, která měla za cíl sestavit projednaná systémová opatření. Členy skupiny tak byly vedle resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí například neziskové organizace NAUTIS, TUDYTAM, Mikasa, Naděje pro děti úplňku, Diakonie ČCE či Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Po schválení systémových opatření bude pod vedením zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové ustavena pracovní skupina k tvorbě prvního akčního plánu na období 2024–2027, prostřednictvím něhož budou jednotlivá opatření promítnuta do praxe.
„Momentálně v systému citelně schází služby pro lidi s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči. Ty, jež jsou k dispozici, mají naplněnou kapacitu na roky dopředu. Někteří tito lidé v současnosti končí na psychiatrických odděleních nemocnic, přestože tam vůbec nepatří. Současný systém také stále bohužel toleruje používání restriktivních nepřijatelných praktik. Proto potřebujeme efektivně uvádět do praxe moderní postupy fungující v zahraničí, jako je pozitivní podpora chování,” říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
Vláda ČR se rozhodla přijmout systémová opatření mimo jiné na základě tragické smrti Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s mentálním postižením, která zemřela v roce 2021 následkem násilného chování pečujícího zaměstnance.
„Řada pečujících rodin přežívá ve stavu naprostého vyčerpání, protože nemají péči s kým sdílet. Systém podpory potřebuje výrazně posílit ve všech oblastech včetně porozumění náročnému chování coby specifické formě komunikace. Tento strategický dokument přináší naději, že společnost začne brát potřeby této skupiny lidí skutečně vážně,“ komentuje novinář a předseda spolku Děti úplňku Petr Třešňák.
Systémová opatření navazují a doplňují doposud realizovanou státní politiku v této oblasti a prostřednictvím jednotlivých opatření pomohou naplňovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dokument je rozdělen do šesti částí. Pátá nejrozsáhlejší část, zahrnuje definici dlouhodobých i krátkodobých cílů. Krátkodobé cíle jsou rozděleny do pěti skupin a týkají se vytvoření fungujícího systému komplexní dostupné a kvalitní péče o lidi s náročným chováním, snížení jejich stigmatizace, zlepšení informovanosti jejich rodin, posílení lidských zdrojů v oblasti práce s lidmi s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči. Zaměří se i na utváření a rozvoj klíčových kompetencí profesionálních pečujících a odborníků. Každá oblast pak obsahuje dílčí cíle a opatření, včetně konkrétních resortů odpovědných za jejich naplňování.
