Podle Jana Horáčka z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, který se zabývá mimo jiné modelováním energetického mixu, je potřeba investovat především do jaderné energie, protože obnovitelné zdroje energie jsou nestabilní a elektřinu nelze „skladovat“. Odhalil, jak neefektivně se utratily peníze na soláry místo jádra.
„Od začátku století Česká republika investovala, pokud mám správná čísla, 600 miliard korun do solárních a větrných elektráren. Za tuto cenu se u nás nyní vyrábí tři procenta v solárech a jedno procento ve větrnících. Kdybychom tytéž peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30 procent energie České republiky, a ještě k tomu trvale,“ uvedl fyzik pro iRozhlas.
To je šíleně neefektivní využití peněz! Pokud chce mít někdo soláry, tak dobře, ale bez dotací, které se využívají naprosto neefektivně!
Až čtyři nové velké bloky a dalších až deset malých modulárních reaktorů, o kterých mluví vláda, je podle Horáčka kapacita, které Česko určitě do budoucna potřebovat bude. Jinak by bylo do roku 2050 silně závislé na dovozu elektřiny nebo plynu ze zahraničí. To ukázal i model energetického mixu, který na základě křivky spotřeby elektřiny a výroby v různých budoucích variantách sestavil Jan Horáček spolu se svým studentem, fyzikem Václavem Sedmidubským.
Důvody pro více jaderných elektráren jsou podle Horáčka dva. Jednak začnou v příští dekádě, tedy po roce 2030, dosluhovat jaderné bloky v Dukovanech, které jsou již z 80. let minulého století, a za dalších dvacet let poté, mezi lety 2050 až 2060, i Temelín. Hlavně Dukovany s kapacitou kolem dvou gigawatt je tedy potřeba nahradit.
„Dále víme, že se bude zvyšovat spotřeba, protože všechno přechází na elektřinu. Velmi brzy přejde i vytápění uhlím a plynem na elektrickou energii, nastoupí také elektromobilita. Zároveň chceme dekarbonizovat celou českou energetickou soustavu, to znamená, že se musí uhelné nahradit obnovitelnými a jadernými zdroji,“ vypočítal Horáček.
Obnovitelné zdroje ale vyrábějí nestabilně, tedy od nuly do sta procent během krátké doby, zatímco spotřeba elektřiny v České republice je ze dvou třetin stabilní. Výhledově by to mohlo řešit skladování elektřiny a její použití v době vyšší spotřeby, zatím je ale kapacita omezená.
„V dnešní době jsme schopni skladovat energii pro deset procent obyvatel na dobu pěti hodin, a to v přečerpávacích vodních elektrárnách. V těch třech, které se tu postavily ještě za komunismu nebo dostavily v 90. letech. A to je všechno, co máme. V bateriích je to v podstatě zanedbatelné množství k celku, což je 5 GWh, které máme k dispozici. Jedna baterie, když si vezmu kamion, který je napěchovaný bateriemi, za cenu zhruba deset milionů korun vám udělá jednu MWh, což vystačí jedné malinkaté vesničce, zhruba tisíci obyvatelům,“ upozornil Horáček.
Model fyziků také poukazuje na to, že zatímco elektřina musí být do sítě dodaná každou hodinu v roce, obnovitelné zdroje v tuzemsku nyní celkově vyrábí téměř polovinu času v roce na méně než pět procent jejich maximálního instalovaného výkonu.
