Syčení, že jde o frakci „proruskou“, které se ozvalo v této souvislosti nejen z české politické scény, působí jako poněkud vyčpělá argumentační chudoba. Pokud to dokonce zaznělo z řad ODS, jinak členské strany ECR, jde o dokonalý paradox: s výjimkou rozdílných názorů na řešení ukrajinské krize mají totiž ECR a Patrioti ve svých agendách řadu společných bodů, třeba: zachování práva národního veta v Radě, žádnou legislativní iniciativu Evropskému parlamentu, revizi migračního paktu, revizi Green Dealu, a mnohé další.

Počkejme ostatně půl, třičtvrtě roku, a pak se podívejme na výsledky europarlamentního hlasování. Nedivil bych se, kdyby hlasovací shoda mezi ODS (ECR) a ANO/Motoristy (Patrioti) byla viditelně větší, než mezi ODS a jejími vládními partnery z EPP.

Navzdory jisté počáteční „konkurenční“ hořkosti si proto lze představit, že ještě během tohoto volebního období dojde ke sblížení obou skupin, nejen programovému, ale třeba i institucionálnímu. Jaký dopad to může mít na posuny české politické scény, ponechám na čtenářově úvaze.