Fakta jsou jasná, na Západě se termíny často výrazně prodlužují, a zde skutečně platí, že čas jsou peníze. Prodloužení vede k růstu nákladů na financování a nedodání energie, se kterou "se počítá". Celková ekonomika pak končí velmi špatně (odhad nákladů na elektřinu z nedávno dokončené americké jaderky je 190 USD na MWh).

Polovina zemí v Evropské Unii neplánuje rozvoj jaderné energetiky, a mají samozřejmě strategii, jak bezpečné dodávky zajistit. Obnovitelné zdroje jsou sice nestabilní a musí být doplněny flexibilními zdroji, které lze okamžitě spustit. Což již dnes jde a tyto zdroje se postupně budou též "dekarbonizovat". Není pravda, že jaderná energie je jedinou možnou cestou. Například v Německu se vypisují tendry na hybridní elektrárny, které budou schopné fungovat částečně nebo plně na vodík.

Měli bychom maximálně prodloužit životnost stávajících bloků, protože ty poskytují velmi levnou energii. Potřebujeme zvýšit flexibilní výkon, který bude vyvažovat výkyvy v obnovitelných zdrojích. Má strategie na jádro by byla "chvíli" (cca do konce dekády) počkat a zjistit, zda cena jaderných bloků, ať už velkých konvenčních nebo malých modulárních, které se na trhu mohou objevit počátkem příští dekády, neklesne na přijatelnou úroveň.

Vážím si toho, že vláda našla odvahu udělat nějaký krok. Avšak bych si přál, aby byly informace lépe dostupné a bylo tak snazší posoudit, zda "to zato stojí". Čili abych měl jistotu, že jsou čísla přijatelná, protože nyní tu jistotu úplně nemám.

V rozhovoru je také řeč o emisních povolenká, který jsou podle mne z ekonomického hlediska je zřejmě nejlepší "průvodce" snižování emisí. Poslechněte si celý rozhovor ZDE.