Návrh usnesení pro plénum Senátu je takové, že:

„Senát Parlamentu České republiky v návaznosti na projednávání aplikace nového stavebního zákona ve výboru pro území rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a na základě získaných zkušeností za prvé vyjadřuje zásadní znepokojení nad stavem implementace stavebního zákona do praxe v termínu po 1. 7. 2024.

Konstatuje, že praktická aplikace zákona nebyla dostatečně připravena a odzkoušena. A vykazuje neúnosné množství nedostatků, chyb a nejasností v postupech. Za třetí doporučuje Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky, aby v úzké vazbě na uživatele okamžitě provedl důkladnou analýzu připravenosti systému digitalizace stavebního řízení, zejména z hlediska možnosti odstranění nedostatků a výskytu kritických chyb. Za čtvrté žádáme vládu, aby zjednala nápravu při uplatňování nového systému stavebního řízení a Portálu stavebníka, případně navrhla nezbytné legislativní úpravy a zajistila další nutné záležitosti, aby se seznámila s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a informovala následně Senát o svém dalším postupu ve věci implementace stavebního zákona, včetně způsobu zohlednění a využití doporučení zmíněných usnesení. Pověřujeme následně pana předsedu Senátu, aby s tímto seznámil pana předsedu vlády. A pověřujeme ho předáním usnesení i výboru.“

A nyní k usnesení výboru. To usnesení nevychází z toho, že najednou bychom se probudili, protože v posledních dnech můžete asi vnímat, i veřejnost, že se probouzí poměrně hodně lidí, ono totiž tam, kde to ucho už bylo natolik slabé, tak se prostě utrhlo a začlo se to vnímat na všech různých částech veřejného dění – projektanti, architekti, tajemníci, senátoři, poslanci, úředníci stavebního úřadů. Ale to nebylo teď. Již v září roku 2023, to znamená před tři čtvrtě rokem, v rámci mezipřipomínkového řízení byly zaslány panu ministrovi zásadní otázky a důrazové upozornění, že systém může opravdu narazit, že může být nefunkční. A to jsme tři čtvrtě roku zpět. Na podzim loňského roku jsme o tom debatovali na našem výboru. A upozorňovali jsme na to, aby příprava a aspekty se zavádění digitalizace byla opravdu dopředu známá, všichni proškolení. A upozorňovali jsme na některé věci, které do dnešních dní nebyly vyřešeny. Dokonce v únoru tohoto roku jsme pořádali speciální seminář s online připojením, kde jsme opětovně opakovali naše připomínky, opětovně jsme žádali po panu ministrovi lepší připravenost a věci, o kterých budu následně mluvit. Bohužel v rámci tohoto strategické řízení přípravy implementace digitalizace před účinností se po zkušenostech z toho posledního měsíce a 21 dní stalo pramálo. Proto tady stojím. Opravdu mi to nedělá žádnou radost. A to i z toho důvodu, že 14 let jsem součástí vedení města v úrovni ORP. A se stavebním úřadem přicházím do styku, byť je to přenesená působnost státu v tom smíšeném modelu, tak poměrně pravidelně.

A jako představitel města se snažím naslouchat obtížím, které tam jsou. To byl i důvod, proč jsem požádal paní vedoucí stavebního úřadu z Teplic, aby přijela do Senátu názorně ukázat to, jak se s tím nepracuje, než pracuje.

Nyní k tomu 119. usnesení, které přijal jednomyslně VUZP na 23. schůzi, která se konala, vlastně byla přerušena 14. a konala se včera 20. srpna 2024.

K aplikaci nového stavebního zákona v praxi na základě předcházejících jednání výboru, získaných průběžných zkušeností z přípravy i po spuštění aplikace nového stavebního zákona k 1. 7. 2024 a po předcházející rozpravě výbor konstatuje, že aplikace nového stavebního zákona, resp. digitalizace stavebního řízení, vykazuje zásadní nedostatky a závažné chyby, které neumožňují řádné fungování stavebních úřadů, resp. efektivní správu stavebních projektů. Považuje za nezbytné, aby ministerstvo pro místní rozvoj zvážilo následující doporučení – urychleně určit krizového manažera při ministerstvu pro místní rozvoj z důvodu špatné a neefektivně fungujícího integrovaného systému stavebního řízení a Portálu stavebníka. K tomuto bodu, jak již jsem předeslal, pokud ztroskotala příprava do doby účinnosti, pak musí nastoupit krizové řízení, když to nefunguje v době, kdy to fungovat má. Proto se odkazujeme na někoho, kdo si to vezme opravdu jako krizový manažer pro křídla. Ať to bude pan ministr nebo někdo jím pověřený člověk, musí umět krizově řídit současnou situaci.

Zároveň zadruhé ustavit pracovní orgán ministerstva pro místní rozvoj s účastí zástupců stavebních úřadů na úrovni obce s rozšířenou působností, České komory architektů, sdružení tajemníků městských a obecních úřadů a samozřejmě mohou si přizvat kohokoli. Tady to je totiž zvláštní paradox, kdy bych očekával, že v rámci příprav za ten poslední rok, tři čtvrtě roku, si ministerstvo přizve právě lidi, kteří s tím každodenně pracují, a bude s nimi konzultovat, jak to má fungovat, jaké má být to prostředí, jaká má být architektura toho, jak s tím pracovat atd. Nebo bych se mohl také domnívat, že ministerstvo si při tvorbě digitalizace vezme třeba vzor ze systému, který používají stavební úřady v současnosti, a funkcionality, které jim ulehčují práci, bude implementovat nějakým způsobem, funkcionality, do toho nového systému. Ovšem to, co jsme všichni viděli minulý týden, z toho se nestalo vůbec nic. Moment, kdy úředníci jsou x let zvyklí na to, že pokud něco někam zadají, propíše se jim to do ostatních dokumentů nebo dalších složek, měsíc a 14 dnů po spuštění systému to v novém systému pokaždé přepisují, tak je asi něco špatně.

To znamená, předpokládám, že chyba je v zadání pro tvorbu vůbec toho systému, protože asi ta IT společnost vždycky vychází z toho, co po ní někdo chce, a to pak nějakým způsobem programuje. Pokud to nevěděla, pak vzniklo to, co jsme mohli vidět, kdy textový editor na úrovni T602, který všichni známe, protože je nám 40+, tak používají v novém systému. Obdobu takového. Šestistránkové zdůvodnění ke stavebnímu rozhodnutí si mohou prohlédnout maximálně na polovině stránky A4. Uživatelsky šílené! Víte, jak to dělají? Dají si to do toho původního systému, tam si to nechají napsat, protože tam jim to všechno se předpřipraveně vyplňuje, pak to překopírují. Takto ulehčuje nový systém stavebního řízení práci našim úředníkům a zrychluje stavební řízení. Paradoxně, pan ministr zmínil v jednom svém prohlášení, že vlastně nevěděli při tvorbě toho nového systému, kde je ta pomalost toho stavebního řízení. Díky implementaci digitalizace jsme se to dozvěděli. Teď už je ve stavebním řízení stoprocentně, protože se zastavuje.

Další bod. Ověřit, zda v sobě výše uvedené systémy nenesou kritické chyby, a toto verifikovat nezávislou osobou. Myslím si, že ten systém vykazuje tolik chyb, že by se na to měl opravdu podívat specialista a říct, jestli jsou některé ty chyby překonatelné, jestli tam opravdu není kritická chyba, která, abychom se k ní nedostali za měsíc po úpravách a řekli: Ale toto už nedokážeme nějakým způsobem změnit. Možná i v rámci toho krizového řízení se opravdu zaměřit na to, jestli tam není nějaká kritická chyba na budoucí funkčnost toho systému.

Myslím si, že je zapotřebí podrobně popsat aktuální stav, pojmenovat nedostatky a představit konkrétní plán a hlavně časový harmonogram jejich řešení. Konec srpna, který stále slyšíme, dobře, budou šablony, budou nějaké automatické propisování, ale některé záležitosti se určitě stihnout nevyřeší. Myslím si, že vláda by měla jasně požadovat po ministerstvu nějaký harmonogram, nejenom z toho důvodu, abychom věděli plán, ale i z toho důvodu, abychom dokázali přesvědčit úředníky stavebních úřadů, aby si rozmysleli výpovědi, které mají sepsány a chtějí je podávat, jestli už je nepodali.

Dále předložit metodiku, manuál pro případy, kdy se postižené subjekty budou domáhat škod za nesprávný úřední postup, např. žaloba proti nečinnosti, díky tomuto nefunkčnímu systému, protože ten může způsobit, že v rámci lhůt nebude úředník moci udělat úkon, následně žadatel, stavebník se může domáhat toho, že není úřad činný.

Dále nastavit vhodný operativní způsob komunikace nedostatků z došlých podnětů v účinné formě helpdesku či webových stránek a podobně, kde by byly přehledně a časově kategorizovány jednotlivé podněty, dotazy dle stavu vyřešení řešené oblasti tohoto systému a navržených řešení. Ta komunikace masivní ze stran úřadů, stavebníků a podobně v podstatě není nikde zformována, je velice nepřehledná. Samotné stavební úřady se v ní nevyznají. A to už nechci opakovat to, že na jejich dotazy je zvláštním způsobem odpovídáno, spíše neodpovídáno, s velkým časovým prodlením, někdy vůbec. Je paradoxem, že pan ministr, z jeho slov, já nechci z toho dělat politikum, protože tady jde o praktickou věc, je zástupcem strany, která má perfektně vymyšlený systém komunikace na svém fóru, ale komunikaci v rámci ministerstva vnitra evidentně nezvládá.

Za sedmé. Vytvořit jednoduchou a funkční metodiku, manuál, návod k používání systému ISSŘ a zajistit její distribuci všem úředníkům stavebních úřadů a dotčeným orgánům, vč. zajištění dostatečné kapacity na osobní i online proškolení. Několikrát jsme slyšeli, jak jsou všichni proškoleni, ujišťování veřejnosti z úst pana ministra.

Jaká je realita? Popsal ji výborně vedoucí stavebního úřadu z Teplic. Ta realita je taková, že ten manuál, který k systému obdrželi, by se dal popsat jako: Tady máte systém. Jako hrnec, chytrý hrnec, který umí uvařit, i když nejste kuchař. Tady máte čudlíky, kterými se to zapíná, vypíná. Ale návod na to, jak máte uvařit svíčkovou, ten už vám k tomu nedáme. To znamená, umíme to zapnout, víme, kde se to vypíná, ale jak tím máme projít k cíli, bez šance. Ale protože stavební úřady v ČR opravdu, klobouk dolů před nimi, se nespoléhaly na ministerstvo, udělaly si vnitřní skupinu komunikační na Facebooku, a díky této komunikaci a z pokusů – pokus omyl – si vytvořily vlastní manuál používání systému, který jim předložilo ministerstvo. Tak to už samo o sobě vypovídá, jak dalece jsou proškoleni a jak dalece máme šikovné úředníky, protože si dokázali vytvořit vlastní manuál minimálně pro to, aby neopakovali chyby, že šipka zpět není krok zpět, ale že vyskočí z celého okna a z celého systému a tak dále. I tyto základní manuály úředníci stavebních úřadů do dnešních dní neobdrželi.

Za osmé. V koordinaci s dalšími resorty urychleně řešit účinné zapojení dotčených orgánů státní správy do systému.

Za deváté. Připravit postup ověření správnosti, hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti vynaložených veřejných finančních prostředků u jednotlivých systémů. My se dnes nedokážeme asi dopídit toho, jestli chyba je u IT, byla špatně vybraná firma, nebo chyba u zadání atd. Je evidentní, že chyba je zásadní, a je třeba zjistit, kde a kolik tato chyba nás bude stát.

Zajistit metodiku a funkčnost vydávání jednotného environmentálního stanoviska, tzv. JES. Vím, že je to trošku mimo toto, ale ono to s tím dost souvisí, protože v rámci JES jsme trošku zapomněli na to, že při tomto zjednodušení jsou města, která mají památkovou zónu, jsou města, která mají třeba lázně. Takže dnes životní prostředí v rámci JES udělá JES, k tomu dostane závazné stanovisko od památkářů a ještě závazné stanovisko od lázní a pak udělá koordinované stanovisko. Někdy nemáme domyšlené ty postupy.

Prověřit možnost spuštění duálního systému spočívajícího v bezodkladném hledání takových legislativních kroků, které by vedly k přerušení účinnosti nového stavebního zákona či umožnily fungování starého i nového stavebního zákona za účelem vytvoření časového prostoru pro doladění a precizaci systému digitalizace stavebního řízení. Popíšu jednoduše. Nejsem legislativec, ani ústavní právník, to je otázka na ministerstvo, které má k tomu aparát. Zdali by opravdu v současném stavu kritických chyb a nefunkčnosti nebylo lepší v určitém režimu legislativní nouze, protože hospodářské škody můžou být opravdu velké, zastavit účinnost současného stavebního zákona, tzv. nového stavebního zákona, novelizovat ho nebo spustit starý zákon, ten nový nechat v platnosti, aby se na něm mohlo pracovat, a odsunout účinnost třeba o rok. Mimochodem, v únoru jsem docela hlasitě mluvil o tom, už v únoru letošního roku, že ta připravenost a ty chyby a ty hrozby jsou tak velké, že bychom si tu účinnost měli rozmyslet a zkusit prohnat legislativou změnu tohoto zákona, jeho účinnosti, od 1. 1. 2025. Bohužel, tehdy to bylo kritizováno i ze strany Poslanecké sněmovny. Ministerstvo popíralo, že by byl nějaký problém, že všechno naběhne, jak má. Škoda ale, aspoň toto jedno kdyby jsem si dovolil, byť, pozdě bycha honiti.

Navrhnout taková přechodná ustanovení a období, která by umožňovala kolaudovat stavby povolené před účinností nového stavebního zákona podle původního znění zákona. Vznikají paradoxní situace, vážení kolegové. Před 30. 6. byla možnost, že si někdo podal žádost o stavební povolení na rodinný dům, stavební úřad zhodnotil, že ano, můžeme povolit, a dokonce že nemusíme kolaudovat, že rovnou půjdeme do užívání, přidělíme číslo popisné. A je na stavebníkovi, jeho odpovědnosti, že bude užívat danou nemovitost. Tak to bylo povoleno. Teď si představte, že stavebník začal stavět a bude podle nového zákona kolaudovat. Ano, slyšíte správně, kolaudovat, protože možnost užívání stavby tam není, musí zkolaudovat. Není to rozpor, není to ta retroaktivita, kdy novým zákonem vstupujeme do toho původního, a měníme správní rozhodnutí, protože není jiná možnost?

Další bod. Prověřit praktičnost a efektivnost všech příslušných vyhlášek, např. vyhlášky 131/2024, o dokumentaci staveb, kde doporučujeme například doplnit v § 1 písm. h) dokumentaci skutečného provedení, která nám nějak zmizela. Všichni, kdo jste na samosprávách a děláte opravy silnic, rekonstrukce, a žádáte o stavební povolení, protože potřebujete rozpočet do soutěže, děláte realizační projekt. Ovšem pokud jste stavebníkem soukromým, uděláte si projekt ke stavebnímu povolení a začnete stavět. Doposud praxe byla taková, že na konci té stavby projektant vám vyhotovil projekt skutečného provedení, který vzal ten stavební úřad, ten úředník při kolaudaci, a zkontroloval, jestli to tak je. Ale věděl, že je tam garance od toho projektanta, že toto provedení je v pořádku. Jak to bude po novu? Projekt starý tři čtvrtě roku, rok, postavilo se, ten úředník, který povede odpovědnost za tu kolaudaci, půjde na stavbu a bude muset, protože nemá srovnávací projekt o skutečném provedení stavby, všechno přeměřovat? Bude muset hodnotit, jestli konstrukce jsou takové, jaké jsou, protože za to nese odpovědnost? Nemá projekt, který by za to nesl odpovědnost. Bude ta zodpovědnost na něm? Dokážeme si představit, jak dlouho bude taková kolaudace probíhat, pane ministře? Několik hodin, několik dní, několik týdnů? Zrychlíme kolaudování? Zrychlíme výstavbu? Nemyslím si. To je jedna vypuštěná část z prováděcí vyhlášky.

Za čtrnácté. Předložit urychleně návrh úprav legislativy nového stavebního zákona, příp. souvisejících zákonů řešících nejzávažnější problémy, především § 34a zákona o navrácení působnosti povolování bytových domů a souboru staveb před novelu zákona č. 126. Popíšu jednoduše. Jsou to soubory staveb, které přešly z nižších úrovní stavebních úřadů na úřady ORP. Soubor staveb, představte si rodinný dům a čističku odpadních vod, což je jednoduchá stavba, která se doposud bez problémů povolovala na nižších úrovních. Teď už ani náhodou! Teď už všechno na úrovni ORP. Informoval jsem o tom pana ministra v únoru, že to... Jen v ORP Teplice je to navýšení zhruba o 200 nových případů. Plus ten nával, který nám potom došel v červnu. Ten úřad na to není připraven. Zároveň nevím, co budou dělat ti úředníci na těch jedničkách a dvojkách, když toto nebudou dělat, i tyto jednoduché stavby. Takže tam nám budou opouštět úřady? Nějaká část možná jich přejde na to ORP, možná se na to spoléhá... Zároveň na úřadech ORP z toho přetížení, i když bude ten systém fungovat, jenom to navýšení agendy, budeme muset přijímat úředníky. To je další součást, která není součástí toho usnesení. Víte vy, jaká jsou kritéria přijímání na stavební úřady? Myslíte si, že s těmito kritérii jsme schopni za tabulkové platy někoho sehnat? Byť jsme nedávno rozvolnili osobní příplatky z 50 na 100 %. Mimochodem, na stavebních úřadech už se i s tím limitem osobního příplatku 50 procent používala tzv. výjimka, pokud se jedná o specialistu a odborníka, tak může být tento příplatek vyšší, protože jinak by nám ti lidé už dávno odešli. Nezaplatíte je! To znamená, neseženete je. Navrhoval jsem panu ministrovi na našem výboru, aby se zamyslel nad úpravou kvalifikačních kritérií přijímání na úřady. Ať je to středoškolák, dnes to může být středoškolák, ale musí mít tři roky praxi ve stavebnictví. Pokud ji má, tak ho soukromý sektor zaplatí možná dvojnásobně než na úřadě. Aby to byl středoškolák, kterého si může vychovat ten úřad. Ať si udělá praxi na tom úřadu. Ale to možné není v současnosti! Ať vymyslí ministerstvo pro místní rozvoj, ať úřady stavební si vyberou středoškoláka, toho si vyškolí, a ať třeba udělá podmínku, že do 2 let musí složit zkoušku u ministerstva pro místní rozvoj, že je referentem způsobilým pro stavební řízení nebo nějaký druh stavebního řízení. Dnes nemáte šanci ty lidi tam dostat. Musí mít praxi. Vysoká škola, minimálně bakalářského, stavebnictví, architektura, právo. To bez šance, to si řekněme na rovinu. Druhá kategorie je vyšší odborná s 2letou praxí, nebo maturant s 3letou praxí. Bez praxe, bez šance. Všichni, kdo mají dnes praxi ve stavebnictví, tak se o ně přetahují ty firmy. Nemáte šanci dostat ty lidi ani k výběrovému řízení na úřad. Proto v tom kontextu mluvíme o tom, jestli soubory staveb opravdu mají být nastaveny tak, jak jsou nastaveny, protože jsou další hrozbou ještě vedle nefungujícího systému stavebního řízení.

Dále doporučujeme Senátu PČR projednat, schválit návrh usnesení, výbor pověřil mě, abych plnil roli předkladatele, pana kolegu Bazalu, aby byl zpravodajem, a pana předsedu výboru, aby předložil toto usnesení plénu Senátu.

Závěrem bych rád řekl, že kdybychom měli mluvit o všech aspektech, možná bychom tady byli déle než u korespondenční volby, což nechci korespondenční volbě upírat. Ale každopádně bych chtěl poděkovat a opravdu upřímně úředníkům stavebních úřadů a požádat je o výdrž, protože v moment, kdy se začnou rozpadat, pane ministře, stavební úřady, budete moci mít fungující cokoli, ale ty lidi už tam nedostanete. Ta hrozba tady prostě je! Jenom než jsme se vrátili minulý týden do Teplic s paní vedoucí, druhý den měla na stole výpověď jedné z úřednic. Myslím, že kolega Paparega říkal, že tam mají dvě výpovědi v Mostu. Nemyslím si, že si v současném stavu můžeme dovolit to, aby kvůli neschopnosti schopní opouštěli místa, která potřebujeme pro rozvoj naší ekonomiky.

Další hrozbou jsou hospodářské důsledky, dotační důsledky, protože k dokončení čerpání dotace potřebujete kolaudaci, k podání žádosti o dotaci potřebujete stavební povolení ještě vedle projektu. Takže zpět k úředníkům, stavebníkům, projektantům, široké veřejnosti a všem dotčeným – prosím, vydržte. Prosím, vydržte, protože pokud tato země má nějakým způsobem pokračovat v nějakém svém projektovými, tak to bez vás nedokážeme. A žádám vás, pane ministře, abyste opravdu, opravdu začal více intenzivně pracovat, komunikovat a rozvíjet to, co jste započal. Obávám se však, že bez změny nového stavebního zákona a zásadních změn v tom systému, se v nejbližších dobách nedobereme k nějakému významnějšímu posunu, vyjma toho, že od tohoto nebo příštího týdne bude více šablon v systému. Děkuji za vaši pozornost.