Nejvyšší kontrolní úřad jasně a přehledně konstatuje, že Česko v EU zaostává ve všech ekonomických parametrech s výjimkou nezaměstnanosti. Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 procent a byla druhá nejvyšší v Evropské unii. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 procent a loni přesáhl hranici tři biliony korun!
„Z hlediska většiny ekonomických ukazatelů nebyl rok 2023 dobrým rokem. V řadě z nich jsme zaostávali za průměrem EU. A i nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce,“ zhodnotil loňské hospodaření státu prezident NKÚ Miloslav Kala.
„Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Problém je, že to nikomu nepřijde divné a nikdo se na nic ani neptá,“ odpověděl v nedávném podcastu FinTag Miloslav Kala na otázku, zda se má Česko „vůbec čím pochlubit.“
„Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil Kala. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.
Výdaje státu se loni zvýšily o 11 procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. „Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ uvedl Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.
Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a EU měla Česká republika výrazně vyšší inflaci v oblasti elektřiny, plynu a tepelné energie. Na meziročním růstu cen se nejvíce podílely náklady na bydlení a energie.
