Jako bumerang se nám to začíná vracet. A cože to? Naše pohodlné “nemyšlení” (motivovala jsem se pojmem “nerůst”). Někdy je ten bumerang nebezpečný až tragický, někdy tragikomický, někdy směšný… Toho tragického je bohužel čím dál víc, ale protože si to původci těch ideologicky ušlechtilých slov a nepravd nechtějí přiznat, zůstávají v těch lžích a ideologiích dál... Přitom pravda a realita spojená s logickým myšlením by byla neuvěřitelně osvobozující… jen chtít… Jsou toho desítky… Namátkou….
Ano, báli jsme se covidu. Ale pak se zakazovalo ptát, kde se tu vzal, a zda skutečně to, co se nám vnucuje vpravovat do těla, je bezpečné a účinné a dostatečně otestované. Nebylo. Máme náhlá úmrtí, máme odhalený jasný byznys a vyhozené stamiliony… Proč tedy v té iluzi o tečce, která se stala mnoha vykřičníky, dál žijeme, a nežádáme jasné odpovědi?
Velmi se volá po transparentnosti, ale “přehlédne se”, že nejvyšší evropská politička dodnes tají své sms s dodavatelem nesmyslného počtu oněch “možná” vakcín. Jak je možné, že se jí to toleruje? A ona teď rozdává vlivné evropské posty a usmívá se do kamer… Proč protekčně přehlížíme velmi pravděpodobné korupční chování?
Tak moc se volá po rovnosti pohlaví, až se absurdně škrtají jasné biologické odlišnosti, a toleruje se cítit se podle své vůle kýmkoli, až se stává už skoro běžným, že s ženami běhají a boxují muži, a neví se, co dělat s jejich rýsujícími se penisy… Na ulici nám pochodují čtyřprocentní průvody plné intimního bizaru… Zbláznili jsme se?
A pak technika… Má nám pomáhat a přinášet více času a svobody. Ale opak je pravdou… Mobily si vytváříme pocit povinnosti být stálepřítomní, závislost na digitalizaci nám bere svobodu vystačit si, sítě sledují každý náš krok, tedy ten, kdo nemá mobil, bankovní karty a několik hesel do zkrátka “všeho”, ten jakoby nebyl. Nemáme nejen čas, ale namísto klidu spíše stres a nervy z toho, že “jak to nebude fungovat”, nekoupíme si ani rohlík. Umělá inteligence ničí tu přirozenou a my hloupneme. Proč to zotročování technikou a jejími provozovateli připouštíme?
Vytváříme také řadu studijních oborů, jejichž praktický význam je nulový. Řeči v kleci, řekl by klasik. Vycházejí z nich “mladí a neklidní”, kteří neumějí nic. Jen mají ten titul a sebevědomí. A nejraději by v podstatě nic nedělali, ostatně nic než teoretizovat neumí. Titulománie upozaďuje tradiční VŠ odbornosti, potřebná řemesla a lidskou užitečnost… Ale potřebujeme přece doktory i řemeslníky… Ajťáky i kadeřnice… A všichni jsou důležití… Proč jim to neříkáme od těch školek?
Naopak. Dětem hodláme motat hlavy deklamováním o (ne)holčičkách a (ne)chlapečcích, neb všem těm neziskovkám to asi dobře nese. Je to přitom přímo hazard s dětskou psychikou. Proč psychologové nekřičí? Proč to připustí rodiče? Proč přihlížíme pokusům na těch nejmenších?
A pak… Chrlí se tisíce zákonů, nařízení, předpisů… Nikdo se v tom už nevyzná. Měli bychom jich spíše tisíce rušit. Ale to my raději vymyslíme umělou inteligenci, která nám za chvíli bude říkat, na co máme mít chuť, co vidíme a co si o tom máme myslet… Vychovává nás k onomu “nemyšlení”… Nemyslící lidé jsou totiž tak spolehlivě poslušní!
Krásná slova, jak se migrace zvládne, se zbortila jak domeček z karet. Migranti ničí evropské země, a ty je zoufale chtějí poslat, aspoň některé, sousedům - samozřejmě pod ušlechtilými slovy o solidaritě. Žádná solidarita to není, jen opětovné zneužití toho pojmu. A my to podepsali (!) a hodláme obětovat svou zemi. Doufám se tomu postaví obce a města… Samospráva musí bránit bezpečí svých občanů. Migranti tu zkrátka nemají co dělat, protože jejich soužití je s námi neslučitelné…
Největším nebezpečím je proválečná rétorika a pálení kalendářů s mírovou tématikou. Jen blázen prahne po válce… Ruce si naopak mnou zbrojaři a jiní byznysmeni… A jimi placení politikové… V posledních dnech pokládá mandát jeden ukrajinský ministr za druhým, řada zemí stále udržuje s Ruskem obchodní i diplomatické vztahy, to jen naše vláda odmítá vidět Nord Stream a obdobné konkrétnosti, bere bez rozmyslu vlastním lidem miliardy a platí tu hru velmocí. Přiznání pravdy by totiž bylo pro mnohé už neustojitelné, protože by tu ponižující roli komparsu, kterou sehrává, musela přiznat… Plní proto dál zadání. Koho - bůh ví. A nám ty miliardy, lži, polopravdy a překupování plynu stále nevadí?
A že Evropa spasí celosvětové životní prostředí svými pseudoteoriemi Green Dealu? Kdo tomu ještě může věřit? Jen nás to prosazování absurdit ničí… A zase - opakujeme raději nesmysly, než bychom začali konečně zase myslet, a trvat na tom dělat skutečně jen to rozumné…
A když se chceme v tom šíleném světě ideologických pokusů pobavit, spojíme uzávěr s lahví, a europoslankyně nám předvádí, jak pít, abychom se nepolili… Svatá prostoto…
Dotují se až neuvěřitelné věci, ale pro seniory a řadu profesí peníze nejsou. Jedna z věcí, která spolykala desítky milionů, je právě ona šílená teorie nerůstu, obdobně práce o Barmských ženách, a tak dále. Jeden větší nesmysl než druhý… A stamiliony létají oknem…
Jako finále se v těchto dnech dozvíme, že tomu všemu velí v EU nějaká mocná lobby s třemi zaměstnanci a neprůhlednými účty. Hlavně, že je vše ok…
Jaké to má řešení? Jediné… Z trendu NEMYŠLENÍ, kam jsme tlačeni, zase zahájit naprosto nutný trend MYŠLENÍ, za který nás tvrdě peskují... Moje babička by to řekla srozumitelněji - lidi, přestaňme blbnout a používejme zase mozek. Od toho ho máme…. A pokud co dotovat, tak tento orgán. Ne ideologie a absurdní diktáty bez špetky jakéhokoli rozumu. O to však agresivnější…
I Hitlerovi kdysi uvěřili, jak to myslí dobře, a za nepřátele začali poslušně označovat ty, na které ukázal prstem. Kam to vedlo, víme. A důvodem bylo totéž - lidé přestali myslet. Začali jen opakovat ty šílenosti jako jediné pravdy, na povel poslušně hajlovat a vyčleňovat ony údajně “nehodnotné” lidi do role nepřátel země…
Ti nahoře, v EU i u nás, mají strach z jediného. Z lidí myslících. A co víc - své myšlenky vyslovujících. A protože argumentů proti nim moc nemají, dehonestují je. Urážejí. Vyčleňují je ze společnosti… Bojí se jejich vlivu.
Proto se také mimo jiné oživují myšlenky o slučováni obcí. Silná samospráva totiž většinou také myslí, a to se nehodí. Tedy jsou tady opět touhy po poslušných vesničkách střediskových, plnicích příkazy státu.
A koresponduje s tím plně i podpisová akce umělců, kteří poslušně tleskají označování některých občanů za “svině” jen proto, že tak velí člověk najatý vládou, a oni to chtějí mít u vlády dobré - ostatně mnozí “jako vždycky”.
“Nemyšlení” lidí je zkrátka pohodlné pro mocné, ale pro naše životy je velmi nebezpečné. Je krůčkem od fanatismu, který může vést k hrůzným koncům. Tedy - MYSLEME. To je to, oč tu momentálně běží. Nenechme vítězit ty šílené ideologie a jejich nositele.
Nenechme ničit naši zemi pod taktovkou jiných.
