Evidentně netuší, co se skrývá za výrazem presumpce neviny. Jásat nad výhrou po prvním kole, když nás čeká ještě odvolání a dovolání, je stejné jako slavit výhru po prvním poločase.

Vzhledem k tomu, že soudy prvého stupně velmi často podléhají politické poptávce, tak jejich rozhodnutí často trpí naprosto bazálními vadami. Je tomu tak stejně i v tomto případě.

Tak jako jsme prohráli v prvním i v druhém kole s Ivo Osovským, abychom nakonec obě dvě tyto nezákonná rozhodnutí smetli u Nejvyššího soudu ze stolu, tak úplně stejně smázneme i tento rozsudek naprosto ignorující ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu.

Znáte to, kdo se směje nakonec…