my se dostáváme do druhého čtení zákona o Národní rozvojové bance. Já znovu chci zdůraznit, tak jako v prvním čtení, že principiálně nejsme proti tomuto zákonu, že debata, kterou teď povedu, se bude týkat prostě trošku jiných věcí, já už jsem to tady nastínila v prvním čtení, myslela jsem si, že se o tom víc pobavíme na rozpočtovém výboru, k tomu nedošlo, protože součástí tohoto zákona je také mimořádně sledovaná a diskutovaná možnost umožnit Národní rozvojové bance vydávat dluhopisy nebo srovnatelné cenné papíry, a to se stane již trvalou součástí financování této instituce. Nově, pokud tedy NRB, dovolte mi používat zkratku, vydá své dluhopisy, zvýší se veřejný dluh České republiky, to jsme se shodli v prvním čtení.
Co se však nezvýší, a to nám bylo potvrzeno i na rozpočtovém výboru, proto to tady otevírám, a to je důležité, je ostře sledovaná výše deficitu státního rozpočtu. A protože tento modus operandi pana ministra Stanjury už známe, ten nakonec byl předveden se Státním fondem dopravní infrastruktury, kdy optickým způsobem se snižoval schodek státního rozpočtu v minulém a letošním roce.
Ta argumentace pana ministra byla v této situaci obdobně jako dnes v případě NRB, že je tam nižší úroková sazba. Dobře, já jsem ochotna přiznat, že ve výjimečných a ojedinělých situacích může dojít k obdobné situaci, jenže již v případě SFDI bylo možné provést tuto situaci za zcela stejných podmínek způsobem, aby se ve schodku státního rozpočtu půjčka projevila, to tady nakonec na půdě rozpočtového výboru potvrdil i náměstek ministra financí pan Mora. A tímto postupem nedošlo k zásadnímu snížení transparentnosti řízení veřejných financí.
Jenomže ve chvíli, kdybychom přestali přenášet nerovnováhy do mimorozpočtových fondů, by meziroční komparace s covidovými rozpočty nevyzněly tak, jak se to marketingu pětikoalice zrovna hodí. A o to tady jde. Bohužel jsem přesvědčena, že pětikoalici nejde o snižování strukturálních schodků, snižování výdajů státu, ale jde jenom o vytvoření dojmu snižování schodku státního rozpočtu, protože ten je tím ostře sledovaným číslem. A obdobný proces se v mediálním prostředí diskutuje i dnes při přijímání státního rozpočtu pro rok 2025, kde se již objevila informace, že díra v aktuálně projednávaném rozpočtu na obnovitelné zdroje energie by mohla být vyřešena přenesením problémů na státní akciovou společnost OTE, čili stejný trik jako u SFDI, stejný ministr financí, jenom odlišný rok.
Uvidíme. Sledujeme to, sleduji to pečlivě, čerpám zatím jenom z veřejných zdrojů. A proto bych chtěla požádat pana ministra Stanjuru, aby se vyjádřil, nebo aby nějakým způsobem tady odpověděl na naše otázky a skutečně jasně a fakticky vysvětlil, v čem spočívá výhoda nově navrhovaného opatření vydávání dluhopisů jinou entitou, v tomto případě bankou, oproti stávajícím nástrojům, které stát při vydávání dluhopisů má. Ostatně to je i připomínka Ministerstva dopravy, přesně toho ministerstva, které již má zkušenost s panem ministrem Stanjurou a SFDI, to jsem popsala i dnes i mnohokrát na tomto místě.
A protože nemluvíme o jednotkách miliard, ale o desítkách miliard korun, nemluvě o tom, že za tyto dluhy bude poskytnuta státní záruka. Navíc chci tady upozornit také na fakt, že tímto zákonem také vzniká povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedených u České národní banky. Tyto prostředky mohou sloužit jako krátkodobý zdroj pro krytí potřeby financování vlády. Zároveň do doby využití těchto peněžních prostředků na stanovený účel ze strany NRB nedochází k růstu státního dluhu. Ano, uznávám, že jde o efektivní využívání finančních prostředků, bojím se však, že tento nástroj v rukou pana ministra Stanjury bude opětovně zneužíván, proto na to upozorňuji.
Také se musím z tohoto místa vyjádřit k nenápadnému pozměňovacímu návrhu z pera poslance ODS, o něm pan zpravodaj i mluvil, kterým se mění daňový balíček a který nemá pranic společného nebo nemá nic společného s Národní rozvojovou bankou.
V praxi se totiž opět ukázalo to, co tvrdilo hnutí ANO dlouhodobě, že daňový balíček je nedomyšlený. Nově totiž pan poslanec Turek navrhuje, aby se zrušila úprava 50% povinného přídělu FKSP na spoření na stáří. Ono se totiž v praxi ukázalo, že to nebylo možné, protože s ohledem na dlouhodobé aktivity nebyly volné finanční prostředky těchto fondů dostatečné na pokrytí požadovaných 50 %, nově má být povinnost 50 % prostředků FKSP na spoření na stáří nahrazena doporučením. A mně jako profesně vystudované právničce je zcela jasné, jakou legislativní váhu má doporučení. Za nás je nejenom absolutně nepřijatelné měnit zákony s přímým dopadem na pracující každého půl roku, ale také je zcela zřejmé, že tento pozměňovací návrh nemá žádnou souvislost s Národní rozvojovou bankou.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, aktuálně předložený zákon o Národní rozvojové bance znamená v rukou této pětikoalice vytvoření zásadního chaosu ve státním výkaznictví.
Děkuji za pozornost.
