To víme nejen proto, že o tom psal spisovatel Robert Fulghum v báječné knížce „Všechno co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce“.
Kdo k tomu poznání dospěl, hledal pro své potomky školku s nejlepší pověstí.
Mnozí jiní to ovšem buď netušili, nebo si mysleli - z nejrůznějších důvodů -
opak. A proto jejich děti často školku nenavštěvovaly vůbec. Nedávno
publikovaná studie OECD dala za pravdu té první skupině. A my všichni, rodiči
počínaje, přes zřizovatele a vládou konče, bychom to měli vzít v potaz.
V první řadě jde o silný argument vůči alternativní předškolní péči, jako jsou
například „firemní dětské koutky“ propagované ministrem Drábkem, či podobná
zařízení například v rámci alternativních náboženských společností. Pozor – to
vůbec neznamená, že je něco špatné na jiných formách mateřinek. Někdo - v tomto
případě odborníci - však musí nastavit standardy na kvalifikaci pedagogů a na
zázemí takového zařízení, a tyto standardy kontrolovat.
A pak ano, zřizovatelem školky může být kromě těch stávajících třeba firma či
úřad – jako tomu je ostatně v některých západních zemích. Problém Drábkova
návrhu ovšem spočívá v tom, že výše uvedené standardy změkčuje natolik, že
„free školka“ může být jen jakýmsi odkladištěm dětí, které si namísto
předškolní výchovy jenom hrají.
Jsou tu i další problémy. Kvalitní předškolní péči (ale i následné vzdělání)
musí stát garantovat vždy a všem. S tím se ovšem příliš nerýmuje demografická
křivka. V sedmdesátých letech byly díky státní propopulační politice silné
ročníky. Po roce 1989 pak celá řada slabých. Nyní se generace „Husákových dětí“
ocitla v rodičovském věku a na svět přišly opět silné ročníky
– jenže ve školkách je málo místa a učitelů (na které je navíc nedostatek
peněz). Je ovšem otázka jak to bude za pár let. Co když současný baby boom
pomine? Mnohé napovídá, že je to velmi pravděpodobné…
Jak za těchto podmínek garantovat kvalitní předškolní vzdělání? Má si kraj coby
zřizovatel pořídit variabilní školku, která dokáže bez velkých investic měnit
svoji kapacitu z 50 dětí na 100 a zpět? To nemyslím jako fantazii – něco takového
mne napadlo již před lety, když jsem viděla, jak jsou některé mateřské školky
(které dnes praskají ve švech) zoufale prázdné… Mimochodem - nechtěl by se nad
tím, jak něco takového při dodržení všech nutných parametrů realizovat, nějaký
stavební podnikatel, skutečně seriozně zamyslet?
I kdyby však v našem kraji taková budova například v rámci projektu PPP
vznikla, stále to neřeší problém s pedagogy. Česká republika – abych ještě
jednou citovala zprávu OECD - má pátý nejstarší sbor učitelů ze všech sledovaných
zemí. Třem čtvrtinám učitelů je více než čtyřicet let a mladé lidi do školství
nic neláká.
Když má předškolní výchova skutečně kvalitně fungovat, je nutné, aby
zřizovatelé i ministerstvo školství spolupracovali, a aby vše probíhalo na
odborném základě, bez nedomyšlených nápadů, jako jsou „dětské koutky ministra
Drábka“. Poslední rok v mateřské školce musí zůstat bezplatný, protože všechny
děti musí dostat stejnou šanci.
České školství bylo dlouhá léta na vysoké úrovní a všichni bez rozdílu víme, že
vzdělání je nejlepší investice do budoucnosti. Jsem přesvědčena, že namísto
neustálých škrtů a šetření na nesprávném místě je nutné školství významně
finančně a tím pádem i personálně posílit. Zpráva OECD je jenom jedním z mnoha
důvodů.
