Kam a kdy konkrétně pokročí technologický vývoj v budoucnu, je samozřejmě ošidné, nelze na to spoléhat. Pokud se tedy – navzdory výše zmíněným odhadům ohledně pokroku jaderných technologií – úložiště přece jen začne stavět, budu jako krajská politička, která se v nadcházejících zářijových volbách uchází o důvěru občanů, rozhodně zájmy samospráv a obyvatel obcí, na jejichž území stát místo pro hlubinné úložiště hledá, hájit. Hlubinné úložiště musí respektovat potřeby obcí a obyvatel v nich žijících a být umístěno s výhradním souhlasem místních samospráv.

A nyní si řekněme i tu druhou stránku věci. Co může jaderné úložiště přinést dotčeným obcím? Jen za průzkumné práce dostane obec roční obnos ve výši 11 až 17 miliónů korun. Vznikne navíc poptávka po pracovní síle v místě průzkumu a budování. Mluvíme o desítkách let, než by byla stavba vůbec dokončena, zmiňuje se cca 50 let. Za inkasované peníze může obec vybudovat mnoho pro dobro svých občanů. Rizikovost hlubinného dolu ohledně průsaku do spodních vod je podle Dany Drábové, předsedkyně pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost, takřka vyloučena.

Jsem přesvědčena, že nejlepším řešením je spolupracovat s těmi zeměmi, které jsou nejdále ve vývoji jaderných reaktorů 4. generace na přepracování již vyhořelého vysoko aktivního odpadu a na jeho znovupoužití. SPD má v parlamentu poslance, kteří zasedají ve výborech, které se jadernou energetikou zabývají. Vládní koncepce musí být doplněna i o alternativy k hlubinnému ukládání vyhořelého paliva.

Očekáváme, že se u vývoje jaderných reaktorů pokročí natolik, že k uložení, ke kterému má dojít v roce 2065 vůbec nedojde. Pokud se přeci jen začne stavět, budu rozhodně hájit právo veta dotčených samospráv a hlavně obyvatel obcí. Asociální vláda premiéra Petra Fialy jim bohužel sebrala právo veta!